Několikaměsíční politický neklid, svržení vlády násilnými pouličními protesty, ustavení nové vlády v Kyjevě za účasti krajní pravice, ruská anexe Krymu a pokračující demonstrace a bouře v jihovýchodních regionech země – tím vším nyní prochází Ukrajina, druhá největší země Evropy.

V souvislosti s tímto převratným děním se nezřídka v mnoha pádech skloňuje osud ukrajinské židovské menšiny, která podle odhadů čítá 100 až 400 tisíc osob. Ukrajinští Židé se stali figurou v informační válce mezi Západem, Ruskem a jednotlivými frakcemi ukrajinské politické scény. Na jedné straně se zejména mezi ruskými židovskými organizacemi, ale také v izraelských médiích hojně objevují články na téma antisemitismu stoupenců nové vlády a údajného nárůstu protižidovských útoků na Ukrajině v poslední době. Na druhé straně zejména americké židovské organizace nárůst antisemitských útoků a nálad spíše popírají a odsuzují „zneužívání antisemitismu“ ruskou politickou propagandou.

Rozdělena je i ukrajinská židovská komunita: již v únoru vyzval ukrajinský rabín Moše Azman Židy v Kyjevě, aby pokud možno opustili kvůli bezpečnostní situaci město. Eduard Dolinský z jedné zastřešující organizace ukrajinských Židů požádal o pomoc izraelského ministra zahraničí. Prezident Ukrajinského židovského výboru Alexander Feldman odsoudil v prohlášení z konce ledna antisemitské projevy opozice i laxnost úřadů ve vyšetřování útoků proti Židům.

Naopak 4. března v otevřeném dopise ruskému prezidentovi Putinovi odmítla řada významných představitelů židovského náboženského a občanského života, že by jejich komunita čelila na Ukrajině hrozbě antisemitismu, popsala vztahy k nové vládě za „plné vzájemného porozumění“ a odsoudila Putinovo vměšování do záležitostí Ukrajiny. Vrchní ukrajinský rabín Dov Bloche dokonce otevřeně zmínil, že antisemitské incidenty v zemi mohou být vyvolávány pro-ruskými provokatéry s cílem očernit „ukrajinskou revoluci“.

Skutečností je, že židovská komunita podnikla řadu kroků ke zvýšení své bezpečnosti, včetně najmutí izraelských bezpečnostních odborníků a placené ochranky u židovských objektů v Kyjevě. Židé byli varováni, aby veřejně neslavili své svátky, nepohybovali se sami večer po městě a neposkytovali interview médiím. V lednu byla zrušena každoroční ceremonie k připomenutí obětí holocaustu.

Níže přinášíme přehled zaznamenaných antisemitských útoků, k nimž v posledních měsících na Ukrajině došlo. Patří k nim i pět fyzických útoků, které se pokaždé odehrály v Kyjevě, zhanobení synagogy na Krymu a pokus o zapálení synagogy v Zaporoží. Navzdory rozšířeným stereotypům o Ukrajině a Ukrajincích je výskyt antisemitských incidentů v zemi oproti mnoha jiným státům Evropy (např. Francie, Itálie a Polsko) poměrně nízký – dochází k častému ničení památníků, ale fyzické útoky jsou spíše výjimečné.

Útoky proti Židům a židovským objektům

Již koncem prosince minulého roku došlo k poškození pomníku obětem holocaustu v Nikolajevě. Neznámý vandal pomník poškodil popsáním číslicemi 14/88, což jsou kódová označení využívaná neonacisty k odkazu na čtrnáctislovný výrok amerického rasisty, člena Ku KLux Klanu a zakladatele teroristické organizace The Order, Davida Lanea, a na nacistický pozdrav Heil Hitler! (H je osmé písmeno abecedy). Stejný vzkaz se jen o pár dní dříve objevil v bezprostřední blízkosti pomníku chasidského rabína Menachema Šnersona, který se v roce 1902 v Nikolajevě narodil.

11. ledna napadli v Kyjevě čtyři (podle původních zpráv dva) neofašisté 26-letého učitele hebrejštiny a židovských tradic Hillela Wertheimera, který se právě vracel ze synagogy do svého bytu. Wertheimer byl naštěstí jen lehce zraněn, neboť muži s útokem skončili a utekli, když se k nim blížil obyvatel domu přivolaný Wertheimerovým voláním o pomoc.

18. ledna poničili neonacisté pomník obětem holocaustu ve vesnici Alexandria v Kirovogradské oblasti na střední Ukrajině. Na pomník byl sprejem nastříkán hákový kříž a nacistické heslo Sieg Heil. Znesvěcení pomníku vyvolalo velký odpor nejen mezi židovskou komunitou ale i mezi širokou veřejností, která žádala tvrdé potrestání pachatelů.

Ve stejný den byl na předměstí Kyjeva napaden třemi neznámými útočníky pěstmi a kopy vojenských bot třiatřicetiletý student ješivy (židovské školy) Dov-Ber Glickman pocházející z Ruska. K tomuto útoku došlo před místní synagogou. Krvácející Glickman ještě stačil utéci zpět do budovy, kde poté zkolaboval na sociálním zařízení mikve. Glickman musel být následně převezen do nemocnice. Místní židovská komunita vypozorovala v souvislosti s protivládními protesty výrazný vzestup antisemitských nálad.

20. ledna byl antisemitskými nápisy zhanoben pomník Utrápené matky v Poltavě postavený na místě, kde bylo nacisty během 2. světové války zavražděno minimálně na 3000 Židů a 5000 zajatých vojáků rudé armády. Stejný pomník poničili neonacisté již v letech 2010 (viz obrázek) a 2013.

25. ledna došlo již k třetímu fyzickému útoku proti Židům v Kyjevě během jediného měsíce. Neznámý maskovaný útočník fyzicky napadl mladého studenta Ješivy, který ale spolu se svým přítelem útok odvrátil, a ten se tak obešel bez zranění.

24. února hodila skupina blíže neurčených pachatelů v jedenáct hodin večer Molotovův koktejl na synagogu ve městě Zaporoží s úmyslem vyvolat v ní požár. To se naštěstí nepodařilo a došlo pouze k malému poškození budovy zvnějšku. Na vedlejší plechovou ohradu nicméně útočníci nasprejovali svastiku a nápis „Šťastný nový holocaust, bastardi“.

28. února ráno našel rabín Michail Kapustin v krymském Simferopolu synagogu Ner Tamid zhanobenou na dveřích a fasádě budovy hákovými kříži, vlčím hákem (symbol používaný ukrajinskými neonacisty, zejména ze skupiny Patrioté Ukrajiny, která tvoří součást Pravého sektoru) a nápisem „Smrt Židům!“ Podle Kapustina nikdy předtím během 20 let jeho práce k útoku na synagogu nedošlo. K tomuto antisemitskému útoku došlo ve stejný den, kdy začal být Krym obsazován vojáky ruské černomořské flotily a pro-ruskými aktivisty „domobrany“. Kapustin dokonce sám nevyloučil, že za útokem mohli nakonec stát pro-ruští provokatéři. Nápis „Smrt Židům“ našel rabín také na zdi svého domu.

8. března neznámý útočník zapálil pomocí Molotovova koktejlu pomník obětem holocaustu ve městě Čirihin. Hořlavá tekutina poškodila kovovou desku památníku.

12. března neznámí vandalové zničili zeď kolem židovského hřbitova v Kolomyji na západní Ukrajině.

13. března dva neznámí muži napadli za bílého dne kyjevského rabína Hilleha Cohena. Cohen šel právě navštívit nemocného židovského turistu do kyjevské nemocnice, když byl z čista jasna napaden dvěma mladými útočníky, kteří na něj volali „židáku!“ a zranili jej na noze.

14. března byl osmičlennou skupinou rusky mluvících osob napaden v Kyjevě izraelský manželský pár. Zelmana Hetzkloviče a jeho ženu obestoupila nedaleko Velké chorální synagogy skupina lidí, která je zastavila a urážela. Hetzklovič zavolal taxi a pokusil se se ženou ujet a posléze (auto muselo zastavit kvůli koloně v ulicích) utéct, což se jim nakonec podařilo. Agresoři způsobili na vozidle taxi lehčí škodu. Pár následně ihned odcestoval zpět do Izraele.

18. března byl zelenou barvou poničen další památník židovským obětem holocaustu z let 1941-43, tentokrát ve městě Novomokovsk v Dněpropetrovské oblasti.

Z výše uvedeného seznamu, který nemusí být kompletní, vyplývá, že v posledních měsících dochází k protižidovským činům na Ukrajině prakticky každý týden, což je zjevný nárůst proti situaci v dřívějších časech, i když o nějaké humanitární katastrofě lze sotva hovořit. Alarmující skutečností nicméně zůstává, že ani jeden z těchto incidentů nebyl vyšetřen a policii se nepodařilo najít možné pachatele.

Politicky neklidná situace nevedla jen k nárůstu protižidovských incidentů. Podle informací z Ukrajiny dochází v posledních týdnech také k zhoršení situace místních Romů, o čemž psala na svém webu organizace Romea – ZDE.

Brutální útok na válečného veterána v Kyjevě

K dokreslení atmosféry panující v Kyjevě je třeba zmínit nedávné brutální napadení válečného veterána Petra Alexejeviče Filoněnka pěti členy Pravého sektoru poblíž Majdanu. Neonacisté napřed shodili starce na zem a poté jej bili zejména do rukou a nohou, protože Filoněnko si stačil ochránit hlavu. Výsledkem útoku bylo několik středně těžkých zranění končetin a dvě zlomená žebra. Veterán přitom čekal na složitou srdeční operaci.

Poté, co Filoněnko o svém napadení promluvil s ruskými novináři, začal Pravý sektor s novými hrozbami proti němu, kdy mu neznámí lidé nadávali do telefonu, a na dveřích bytu měl přilepenou samolepku neonacistické organizace. Filoněnko se nyní léčí v Rusku, kde mu také obětaví lidé sehnali bydlení. Filoněnko ve svých 13 letech zabránil palbě německého kulometu, čímž zachránil život mnoha svým spolubojovníkům, a došel pak s rudou armádou až do Berlína. Nyní je zhrozen, že v jeho městě řádí novodobí banderovci.

Originální zdroj informací – ZDE. Video bylo ovšem z YouTube odstraněno…