Soukromé společnosti jako Coca-Cola a Nestlé se podle všeho zapojily do snahy zprivatizovat největší vodní zdroj Jižní Ameriky známý jako Guarani aquifer/zvodeň. Tato zvodeň se nachází na území Brazílie, Argentiny, Paraguaje a Uruguaje a je druhou největší známou zvodní na světě.

Podle informací Correioda Brasila se velké nadnárodní společnosti pohnuly s plánem zprivatizovat tento aquifer výrazně kupředu. Proběhla například jednání s úředníky současné brazilské vlády Michela Temera, jejichž cílem bylo specifikovat procesy nezbytné pro využívání tohoto vodního zdroje soukromými firmami. Kontrakty a koncese na těžbu vody mají trvat více než 100 let!

První veřejná rozmluva na toto téma byla naplánována na stejný den, kdy došlo k spuštění procesu hlasování o impeachmentu prezidentky Dilmy Rousseffové. Tato náhodná skutečnost vedla podle zpráv Central Politico k odročení dalších schůzek.

Podle dostupných informací vznikl seznam dalších projektů připravených ve střednědobém horizontu k přidělení soukromým subjektům formou grantů nebo privatizace. Aukce mohou proběhnout v rámci jednoho roku, což se má týkat například energetických distribučních společností Eletrobras, nebo právě zdrojů pitné vody.

Tato záležitost výrazně překračuje rozměr Jižní Ameriky. Rozhodnutí zprivatizovat druhou největší zvodeň světa zasáhne celé lidstvo. V zásadě jde o to, že korporace budou vytvářet zisky z přírodních zdrojů, které mají být volně dostupné pro každého.

Podle Guarani Aquifer Projektu environmentální ochrany a projektu udržitelného rozvoje SAG by vodeň měla být spravována a uchována pro současnou i budoucí generace. Po vítězství konzervativců v Argentině a ultrapravicových převratech v Paraguaji a Brazílii je dnes ale Uruguay jedinou zemí, která bude o privatizaci vodního zdroje rozhodovat hlasováním.

Zhruba dvě třetiny (1,2 milionů kilometrů čtverečních) této rezervy se nachází pod území Brazílie, konkrétně státy Goiás, Mato Grosso do Sul, Minas Gerais, Sao paulo, Paraná, Santa Catarina a Rio Grande do Sul. Budoucí generace budou rozhodnutím zvodeň zprivatizovat bezpochyby trpět, a proto se lidsko-právní organizace na celém světě snaží těmto snahám zabránit. Samozřejmě jde ovšem hlavně o to, aby se sami obyvatelé masově zapojili do odporu k exploataci vodních zdrojů nadnárodními společnostmi, tak jak tomu bylo třeba v Bolívii nebo Indii.

https://truththeory.com