• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

11
ÚNO
2020

Doněčtí antifašisté: jsme solidární se všemi bojovníky proti ultrapravici

Štítky: Antifašizmus, Levice, Rusko, Ukrajina
Autor: Ženský klub Aurora a Antifašistická síť Rudý karafiát
komentář : vypnuto

V bývalém Sovětském svaze představuje 19. leden Antifašistický den vzpomínání a solidarity. Připomíná se jím rok 2009, kdy neonacisté v Moskvě zavraždili novinářku Anastasii Baburovou a právníka Stanislava Markelova.

 Ženský klub Aurora a antifašistická síť Rudý karafiát uspořádaly k tomuto výročí setkání a mítink v Doněcku, hlavním městě Doněcké lidové republiky. Doněck a Lugansk, ležící v Donbasu, vyhlásily v roce 2014 po Američany řízeném převratu krajně pravicových skupin v Kyjevě, nezávislost na Ukrajině a od té doby jsou předmětem brutální války a hospodářské blokády.

 Prohlášení přeložil Greg Butterfield:

19. leden není jen dnem smutku a vzpomínání. Dnes tu vyjadřujeme svoji solidaritu s těmi, kdo bojují proti oživování fašismu. Tento den si připomínáme, že boj pokračuje.

Od vraždy Stanislava Markelova a Anastasie Baburové uplynulo již více než deset let a situace se katastrofálně zhoršila.  Polovojenské skupiny na Ukrajině nejsou ve svých činech omezovány. Navíc se sloučily se zvláštními službami, policií a úřady. Zločiny krajní pravice jsou součástí každodenního života a nacistická ideologie přestala být okrajovou záležitostí.

Na obhajobu těchto věcí vždy slyšíme jediné: „V zemi je válka“. Stát legalizoval pod tímto heslem krajně pravicové násilí. V některých případech dává k akcím neonacistů povolení, v jiných ho obhajuje, když už je zločin spáchán. Vyšetřování význačných případů politického zabíjení se opožďuje, zatímco méně viditelné zločiny jsou úplně ignorovány. Viníci ucházejí zaslouženému trestu, protože status veteránů „Protiteroristické operace“ (ATO) je zbavuje veškerých hříchů. Ukrajinská občanská společnost se na všechny tyto představitelné i nepředstavitelné zločiny dívá přes prsty. Zdá se, že přišel konec buržoasní demokracie a země žije podle zákonů, které umožňují beztrestné zabíjení „nevhodných“ lidí.

Kdo byl zodpovědný za masakr v Oděse? Přeživší oběti jatek byly potrestány. Kdo byl zodpovědný za teror proti těm, kteří nesouhlasili s pravicovou politikou? Stát dává přednost o tom nemluvit, nebo přímo povzbuzuje jejich pronásledování. Donbas již šestým rokem trpí válkou. Nacionalistické oddíly zabíjejí a mučí civilisty, ostřelují poklidná města a vesnice. Připravili nás o bydlení, zdravotnictví, zasloužené sociální benefity, lidskou důstojnost a samotné právo na život. Kdo je zodpovědný za tyto zločiny? Ospravedlňují je pořád stejnou frází: „Jsme ve válce“.

Ale násilí převládající ve společnosti je jenom to, co vidíme na povrchu. Když se podíváme hlouběji pod povrch věcí, vidíme, že válka je nástrojem antisociální politiky neoliberalismu, která umožňuje lidi okrádat a zároveň je držet v poslušnosti. Nacionalistická ideologie je oporou ukrajinské buržoasie. Umožňuje ji mobilizovat mladé lidi k boji za zájmy kapitálu, když prosazuje, že národnost je víc než třídní solidarita. Buržoasie a krajní pravice na válce vydělávají. Válka zvyšuje zisky nejbohatších ukrajinských kapitalistů a slouží jako hlavní zdroj příjmů nacionalistických skupin.

Všude kam se člověk podívá, v celém světě – od Indie po Brazílii – prosazují pravicové nacionalistické vlády agresivní opatření, zbavují dělníky jejich základních sociálních práv. Ukrajina pouze potvrzuje tento vzorec, který je charakteristický pro éru rostoucích globálních krizí.

Umírněnější část ukrajinské společnosti vkládala své naděje do prezidenta Vlodymyra Zelenského. Ale tato postava – PR manažer západního a ukrajinského kapitálu – nezměnil hlavní oblasti domácí ani zahraniční politiky. Zelenský postrádá politickou vůli. Dává přednost jít ve šlépějích svého předchůdce, aby rovným dílem potěšil mezinárodní finanční organizace i pravici.

Hospodářská blokáda Donbasu vytvořila podmínky, kdy se masám omezuje samotný přístup na trh. Pohyb zboží stále probíhá – chaoticky nebo centrálně – ale příjmy jdou k vojenské administrativě.

Válka pomáhá efektivně nastolit neoliberální politiku, odstranit zbytky sociálního státu. Neustálý nárůst cen veřejných služeb, nárůst poplatků za dopravu, komercionalizace zdravotnictví a školství, privatizace podniků a nyní i půdy – vše je zase ospravedlněno slovy: „Země je ve válce“.

Není nikdo, kdo by proti tomu protestoval. Bezprecedentní vzestup nacismu je doprovázen legalizovaným zákazem levicových organizací a politický pluralismus je tak omezen na soutěž mezi pravicí a ultrapravicí. Deindustrializace, nezaměstnanost a chudoba nutí práceschopné obyvatele k odchodu ze země. Každý měsíc opouští Ukrajinu 100 tisíc lidí, kteří jsou pak vykořisťováni pro nadzisky evropských kapitalistů.

Liberální obhájci trhu doufají v zahraniční investice. Ale ekonomická dominance zahraničního kapitálu se vztáhne i na politickou moc ve státě. Ukrajina se tak definitivně změní na hospodářsky i politicky závislou zemi.

Fašismus je úzce spojen s imperialismem. Státní aparát se stále více propojuje s finančním kapitálem a eskalace nacionalistické hysterie, hledání vnějších a vnitřních nepřátel zakrývá stále rostoucí vykořisťování pracujících.

Někdy se zdá, že levice na Donbasu a na Ukrajině nemá společný základ – konec konců hovoříme o občanské válce, která byla logickým vyústěním převratu z roku 2014. Za těchto podmínek je nemožné bojovat za mír z pohledu buržoasního pacifismu nebo, a zejména, nacionalismu. Je nutné najít ekonomické předpoklady této tragické situace a postavit proti kapitalismu naší třídní solidaritu.

Boj proti neoliberalismu musí začít bojem proti válce. Kapitalismus plodí ultrapravici, která spolehlivě brání tento systém. Úkolem komunistů a dalších levicových lidí je postavit proti nim svůj vlastní program, mobilizovat lidi do boje proti kapitalismu, militarismu, válce, fašismu, za novou budoucnost bez vykořisťování a všech forem útlaku. 

Ti, kteří žijí v [lidových] republikách jsou často vyzýváni, aby dojednali s ukrajinskými úřady nějaký kompromis. Je ale možné ustoupit těm, kteří nás dlouhých šest let zabíjejí a mrzačí, kteří připravili staré lidi o jejich důchody, ponižují nás na přechodech, ničí naše domy, okrádají nás a připravují o občanská práva, nutní nás kvůli bombám a chudobě utíkat do jiných zemí? Ukrajinský stát již dávno ukázal, že považuje obyvatele Donbasu za druhořadé lidi. Své zločiny ale doprovází pokryteckými slovy o teritoriální integritě a evropských hodnotách.

Problémy obyvatel Donbasu z většiny vycházejí z hospodářských problémů Ukrajiny. Navíc pokud jde o protiválečný boj, nejsme na stejné úrovni s ukrajinskou levicí. Ta se může stát skutečným hráčem v mírovém procesu. Řešením není nechat konflikt zmrznout a zbabělé dát od Donbasu ruce pryč, ale zničit nadvládu pravice.

I když dojde k odsunu zbraní z frontové linie, tyto zbraně budou v ukrajinských městech používány veterány ATO nejen při loupežích pro zisk, nejen proti odpůrcům neonacistů, kteří jim v městech a všeničících Donbasu tolik let vzdorovali, ale také proti těm, kdo se budou snažit bránit práva dělnické třídy, přicházet s jakoukoliv humanistickou iniciativou a žádat lepší budoucnost pro své děti.

Obracíme se na ukrajinskou levici, vyjadřujeme solidaritu se všemi, kdo bojují z humanistických pozic a nemají strach kritizovat politiku ukrajinských úřadů. Jsme solidární se všemi bojovníky proti ultrapravici ve všech zemích světa. Díváme se na budoucnost optimisticky: fašismus se může skrývat pod různými maskami, ale když známe jeho podstatu, můžeme jej porazit.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Veřejný sektor v Německu vstoupil do výstražné stávky

16 března, 2023

Británie si stále myslí, že je impériem, ale císař je nahý

16 března, 2023

Otřes amerického finančního světa po pádu dvou velkých bank

15 března, 2023

Protestní pochod dělníků a studentů v Ekvádoru

15 března, 2023

140 let od úmrtí Karla Marxe

14 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.