• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

13
BřE
2022

Kde je Lenin, když ho potřebujeme?

Štítky: Historie, imperialismus, Levice, Rusko, Ukrajina, válka
Autor: David Cavendish
komentář : vypnuto

Člověk může načrtnout historické paralely jen potud, dokud se nezhroutí. Žádná dvě období nejsou zcela stejná, ale někdy lze mezi nimi vidět nápadné podobnosti. To platí i pro současnou válku na Ukrajině a první světovou válku. Ačkoliv je dnešní situace velmi odlišná od období let 1914-1918, některé podobnosti tu přesto existují.

Učitelé dějepisu obvykle zdůrazňují čtyři hlavní příčiny vzniku první světové války: 1) imperialismus; 2) militarismus; 3) nacionalismus; a 4) tajné aliance. Každý z těchto faktorů hraje roli i v současném konfliktu.

Imperialismus: Dnes probíhá střet imperiálních ambicí mezi Ruskem na jedné a Spojenými státy a jejich hlavními evropskými spojenci v NATO na druhé straně.

Nacionalismus: Ruská i ukrajinská vláda žádají svůj lid o podporu na základě nacionalistických argumentů.

Militarismus: Stačí se jen podívat na miliardy dolarů vydávaných Spojenými státy na zbraně dodávané ukrajinskému režimu. Ale stejně tak Rusko se rozhodně nedrželo v koutě; má jednu z největších armád a jeden z největších vojenských rozpočtů na světě a týdny před invazí shromažďovalo své jednotky u hranic Ukrajiny. Oba státy organizovaly v oblasti předtím, než došlo k současné válce, sérii vojenských cvičení.

Tajné aliance: Ačkoliv nejsou tajné, NATO je hlavním hráčem dnešního dění. To dává Spojeným státům podporu k prosazení jejich programu narušení ruského vlivu ve východní Evropě.

V roce 1914 tyto ingredience explodovaly do, do té doby, nejkrvavější války v lidských dějinách. Výdaje na válku, počet ztracených životů a zkáza daleko překročily jakýkoliv jiný konflikt od počátku historie (překonán byl pouze druhou světovou válkou. Člověk se jen zachvěje při představě, jak by vypadala třetí světová válka.)

V té době působily ve většině průmyslových zemí světa socialistické strany, na venek představující zájmy dělnické třídy. V Británii to byla Strana práce – Labour Party, v Německu Sociálně demokratická strana, v Rusku Sociálně demokratická dělnická strana a ve Francii Socialistická strana, kromě jiných. Ve Spojených státech hrála Socialistická strana malou, ale důležitou roli. Před válkou se všechny tyto strany spojily do Socialistické internacionály, hnutí majícího cíl ukončit kapitalismus a nahradit jej novým ekonomických řádem.

V tomto duchu deklarovaly všechny strany v běhu událostí směřujících k vypuknutí nepřátelských válečných akcí svůj odmítavý postoj k imperialistické válce. Když ale k válce došlo, většina jejich vůdců ucukla a podpořila válečné úsilí svých zemí.

Byli tu ale také ti, co se nepodvolili. Socialistická strana Ameriky zaujala silně protiválečné stanovisko a její nejvznámější vůdce, Eugene V. Debs, šel za odmítání války do vězení. Jiné strany se rozštěpily a přední mezi nimi byla ruská strana. Bolševické křídlo vedené Vladimírem Leninem se ostře postavilo proti válce.

V listopadu 1914 napsal Lenin v článku Válka a sociální demokracie Ruska: „V čele jedné skupiny válčících národů stojí německá buržoazie. Balamutí dělnickou třídu a pracující masy ujišťováním, že vede válku proto, aby bránila vlast, svobodu a kulturu, aby osvobodila národy utlačené carismem […] V čele druhé skupiny válčících národů stojí anglická a francouzská buržoasie, která balamutí dělnickou třídu a pracující masy ujišťováním, že vede válku za vlast, za svobodu, za obranu kultury proti německému militarismu a despotismu.“

Obyčejný voják nebyl na obou stranách ničím jiným než potravou pro děla v kapitalistické válečném úsilí, tvrdil ruský předák.

Leninovo principiální stanovisko proti imperialistické válce představovala pobídku ruské dělnické třídě a rolníkům k povstání, ke svržení cara, k nahrazení zkorumpované Prozatímní vlády a k převzetí moci s cílem ukončit ruskou účast v mlýnku na masu tak, aby mohlo být zahájeno budování socialismu.

Toto historické vítězství, které otřáslo světem, spojilo bojovníky a aktivisty z celého světa k založení Komunistické internacionály. Hlavní síla revolucionářů se stala hlavní oporou v růstu světového komunistického a dělnického hnutí a ve třicátých letech posloužila k položení základů pro následnou porážku fašismu v druhé světové válce.

I dnešní komunisté, ač ve velmi odlišné formě, zůstávají věrni světové solidaritě v Mezinárodním setkání komunistických a dělnických stran.

Dnes je třeba, aby všichni mírumilovní pokrokoví lidé a organizace odsoudili tuto válku [na Ukrajině] a vyzvali ke svolání mezinárodní konference k vyřešení otázky evropské bezpečnosti a bezpečnosti celého světa. Nemůžeme ponechat na vládách hlavních atlantických mocností, aby měly v řešení budoucnosti naší planety jediný hlas.

Musíme organizovat masivní mírové demonstrace stejně jako jsme je organizovali před začátkem války v Iráku. Potřebujeme šířit petice a hlasy miliard lidí celého světa, které touží po míru. Potřebujeme silné a živé mírové hnutí. Žádná jiná alternativa není.

Převzato z: https://peoplesworld.org/

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.