Během měsíce ledna se v Komunikačním prostoru galerie Školská koná výstava českého fotografa a kurátora Tomáše Pospěcha Zemědělské práce: Sluneční město. Jejím tématem jsou Slušovice – jeden z nesporných fenoménů Československa 80. let – zachycené především v dobových snímcích zlínského reklamního fotografa Jana Regala. Pospěch se rozhodl využít nedávno znovuobjeveného fotografického archivu slušovického agrokombinátu a přenést původně propagační fotografie do částečně nového kontextu.

Jádrem celkově menší expozice jsou fotografie pořízené v letech 1978-1989 za účelem široké propagace „slušovického zázraku“. Tento „zázrak“ můžeme analyzovat v rovině racionální i pocitové. Na jednu stranu představoval především reálný, úspěšně fungující podnik, který se pod vedením inženýra Františka Čuby proměnil během dvou dekád z malého valašského zemědělského družstva v obří kombinát zaměstnávající sedm tisíc lidí, s obratem 700 miliard Kčs a ziskem před 800 milionů tehdejších československých korun (1989).

Podnik vyráběl „vše“ od vědecky připravovaných krmivových směsí a zavařované zeleniny přes přípravky proti hmyzu až po plasty a počítače, provozoval vlastní banku, obchody a zaměstnaneckou cestovní kancelář, vyplácel velmi štědré mzdy, zveleboval Slušovice i přilehlý region, pořádal koňské dostihy na vlastní dostihové dráze… Jako takový platil zejména v očích široké veřejnosti a jiných zemědělských podniků za vzor hodný následování a v širším kontextu i za výkladní skříň tehdejšího režimu.

Čelní režimní představitelé k němu přitom sami zaujímali spíše ambivalentní postoj – na jednu stranu cítili, že příliš vyčnívá z řady a obávali se, že v jeho organizačních principech se nějak skrývá kapitalismus a baťovština, zároveň jej ale s větší či menší mírou upřímnosti prezentovali jako „důkaz“ možností úspěšného využití „přestavby“ a pokračování cesty k vítězství socialismu, což při rostoucí kritičnosti obyvatel vůči režimu v druhé polovině 80. let zajisté plnilo i pragmatickou roli.

Právě na Slušovice jako fenomén ryzího lidového nadšení a zároveň propagandistický předobraz světlých zítřků se rozhodl Pospěch ve své výstavě kriticky zaostřit, když fotografie strojů, hospodářských zvířat i pracovníků družstva v moderním prostředí doprovodil přiléhavými úryvky vybranými z dětské knihy Neználek ve Slunečním městě sovětského spisovatele Nikolaje Nosova. V této knížce z optimistického konce 50. let navštíví malý človíček Neználek se svými přáteli město, kde stále svítí slunce, kde se lidé cítí šťastní, dobrovolně se realizují v tvůrčí práci usnadněné propracovanými stroji, společenský produkt využívají podle svých potřeb, vzdělávají se a baví se.

V tomto kontextu vystavené fotografie si stále zachovávají svoji původní reklamní a propagační funkci a zároveň se stávají jak apoteózou tak s určitou jízlivostí uštědřeným políčkem představě o postupném a nekonfliktním prosazení modernity a vědecko-technického pokroku spadajícího v jedno s vítězstvím nového společenského řádu a dosažením lidského štěstí. Návštěvník výstavy mající oproti autorovi fotografií nepochybné privilegium povědomí o dalším osudu Slušovic se může pobaveně usmívat naivnímu až dětskému nadšení „neználků“ z jejich prvního kontaktu s konzumerismem západního střihu (limonády Amazonia a Pepsi v PET láhvích). Na straně druhé se jej při pohledu na fotografie zmocňuje nostalgie po „ztraceném ráji“, která vychází nejen z konkrétní zkázy kdysi prosperujících Slušovic zničených polistopadovou havlistickou mafií, ale také z obecnější ztráty pocitu optimismu ve společnosti, kterou dnes zmítá řada systémových krizí a nových rizik.

Spíše smutným dojmem pak působí i promítané záběry zachycující aktivity v dnešních Slušovicích včetně rozkouskovaných snímků diváků sledujících dostih, starého zasněného pána a prázdných slušovických ulic, na nichž „kdysi“ vládl čilý ruch. Od idyly Slunečního města se zde dostáváme spíše k pesimistickému, cyklickému pojetí života, kde po dynamickém mládí přichází stáří a po rozmachu pozvolný úpadek.

Výstava Zemědělské práce: Sluneční město potrvá v Galerii Školská 28 až do 30. ledna. Otevřeno je v úterý až pátek od 13 do 18 (v úterý do 19) hodin.

http://skolska28.cz/zemedelske-prace-slunecni-mesto