• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

02
PRO
2014

V Muzeu vystěhovalectví do Brazílie můžete vidět i utrpení černochů a Indiánů

Štítky: Historie, Kultura, Svět
Autor: Andrea Cerqueirová
komentář : vypnuto

muzeum_brazilieMístnost věnovaná někdejšímu prezidentovi Brazílie Juscelinu Kubitschkovi (1902-1976) byla slavnostně otevřena v Muzeu vystěhovalectví do Brazílie, které se nachází v Náhlově u Ralska.

Kořeny Juscelina Kubitschka sahají do české Třeboně, odkud pocházel jeho pradědeček Jan Nepomucký Kubíček (1801 Třeboň – 1880 Brazílie), který přišel do Brazílie v roce 1823 s první skupinou přistěhovalců ze zemí dnešní České republiky. Usadil se tam v Diamantě, ve státě Minas Gerais. Jeho levicový pravnuk Juscelino, který byl v letech 1956-1961 brazilským prezidentem, proslul kupříkladu vybudováním hlavního města města Brasilia, které v roce 1960 vzniklo na místě někdejší džungle.

Zakladatel a majitel muzea Petr Polakovič našel v Brazílii své vzdálené příbuzné, nyní pomáhá – minimálně radou – dalším. Jeden z panelů v muzeu je věnován třeba Františku Carlosi Stěrbovi (vlastním jménem František Kešner). Veškerou dokumentaci zachovala Hana Šiková z Plzně, s jejíž babičkou Annou si básník Štěrba léta dopisoval. Znal ji z mládí z tuzemska, a v roce 1949 se, po dvouletém pobytu v západních evropských zemích, nastěhoval do Brazílie.

„Přes dopisování, které inicioval, spolu prožili vyloženě milostný příběh,“ řekla Šiková. V dopisech Anně byla totiž láska včetně občasných hádek. Nic na tom neměnilo to, že Štěrba nežil sám, ale s Brazilkou Rózou, která se naučila chystat mu i česká jídla – třeba králíka se zelím. Vyústěním příběhu byly jedny z posledních řádek Štěrby, který Anně napsal, že věří v posmrtný život, ve kterém se spolu setkají. Nedlouho po jeho smrti – poté, co jí dopisy přestaly chodit – Anna spáchala sebevraždu. „Až po letech jsem všechny dopisy přečetla, a odkryla tak tajemství, proč si babička tehdy vzala život ,“ uvedla Šiková.

Dalším z vystěhovalců byl třeba nevlastní bratr Tomáše Bati Jan Antonín Baťa, který tam založil obchody s obuví a vybudoval i některá města. Jeden z panelů je věnován jeho vnučce Dolores Baťové, která obhospodařuje jednu z brazilských farem. V Brazílii žije i hodně českých Němců. K vystěhování nemalého počtu Čechů do Brazílie došlo hlavně koncem 19. století – tehdy tam měla dokonce vzniknout celá česká vesnice, což se sice nepovedlo, ale krajané přesto ze země neodešli. Většina panelů (včetně fotografií Jindřicha Štreita), které jsou v muzeu instalovány, byla vystavena v roce 2009 na Pražském hradě v rámci výstavy Braziliáni z Česka.

Památkářka Květa Křížová představila panel věnovaný tapetám ze zámku v Loučné nad Desnou, který stojí po levé straně silnice ze Šumperka do Jeseníku. Jedná se o brazilské motivy tapet na základě maleb J. M. Rugenda (1802-1858). Jsou na nich zachyceni černošští otroci na brazilských kávových plantážích i boj Indiánů s brazilskými vojáky. „Od 16. století byly do Brazílie přivezeny asi 4 miliony černošských otroků,“ řekla Křížová. Dělali těžké práce v dolech a na plantážích, bylo s nimi nelidsky zacházeno. Jejich obranou bylo bojové umění spojené s tancem – capuera. Ukázku tohoto umění měli účastníci večera možnost vidět.

Černoši zakládali i některá brazilská města. Nyní v zemi společně žijí lidé různých národností i barev pleti. „V Brazílii je nyní velká rasová a národnostní tolerance. I k muslimům,“ řekla Křížová. Důkazem je podle ní i to, že prezidentkou největší země Latinské Ameriky je dcera bulharského přistěhovalce Dilma Rousseff. Smutné ale je, že tapety, které dávné boje za rovnoprávnost člověka připomínají, už na zámku v Loučné nad Desnou nejsou. „Po roce 1989 byl zámek v majetku obce, která ho prodala soukromníkům. Nyní tam asi vznikne wellnes a podobně, jak to tak bývá. Tapety byly bohužel zničeny,“ řekla Křížová. Je ráda, že se zachovaly alespoň jejich kopie.

V rámci slavnostního večera si přítomní vyslechli kytarová sóla brazilské klasiky, v podání kytaristy Jiřího Predky. Přítomní Brazilci nachystali brazilský národní nápoj – caipirinhu, což je koktejl z brazilské pálenky z cukrové třtiny cachaca, limetek, třtinového cukru a ledu. Návštěvníci muzea ochutnali národní pokrm feiojada (rýže s fazolemi, masem a klobásou) i další pochutiny. Je totiž pravdou, že lidé různých národností se nejlépe poznávají při jídle, pití a dobré zábavě. Když je to spojeno i s osvětou, nemá to chybu.

Muzeum vystěhovalectví do Brazílie se nachází v budově někdejší náhlovské základní školy-jednotřídky, konají se v něm jak akce spojené s česko-brazilskou tematikou, tak i s tematikou zaniklých obcí na Liberecku, kde kdysi žili čeští Němci. V budově se lze i ubytovat, lze se tam i občerstvit,čehož hlavně v teplejších měsících využívají především cyklisté – Náhlovem totiž vede cyklostezka. Poblíž muzea se nachází i kaplička a naučná stezka připomínající zaniklé obce. I o obnovu kapličky a vybudování naučné stezky se postaral Polakovič s přáteli, především prostřednictvím grantů sehnali potřebné finance.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Co je „dělnická aristokracie“ – existovala v minulosti a existuje dnes?

23 ledna, 2023

Pokračující protesty požadují rezignaci peruánské prezidentky

22 ledna, 2023

Solidaritu s protiválečnými aktivisty z Ruska!

19 ledna, 2023

Rozbroje v královské rodině a pohled na monarchii

18 ledna, 2023

Proč i v bohaté společnosti zůstává chudoba

17 ledna, 2023

Archivy

  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.