Chtěl bych Vás požádat o radu, zadal jsem kanalizační přípojku firmně, ta po dohodě s obcí provedla přípojku na kanalizaci. Obec obeznámila vlastníky domů, že se bude kolem jejich parcel provádět přípojka na kanalizaci.

Jenomže se stala chyba, majiteli z jednoho z pozemků byla přípojka vedena malou částí přes jeho pozemek, který neměl řádně označen a chce přípojku odstranit z pozemku. Obec vedle jeho pozemku vyvedla přípojku, na kterou jsem se musel napojit. Mohli by jste mi sdělit, jak mám dále postupovat?

Kanalizační přípojka není součástí pozemku, na kterém je umístěna, jejím vlastníkem je osoba, která ji na své náklady pořídila. Možnost zřídit kanalizační přípojku na cizím pozemku je vázána na souhlas vlastníka tohoto pozemku (obvykle se tak děje prostřednictvím smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě).

Pokud vlastník pozemku, na kterém byla neoprávněně zřízena kanalizační přípojka, s umístěním přípojky nesouhlasí, tak ji nemůže odstranit sám, ale musí podat návrh soudu, který  může na rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud by přitom měl přihlédnout, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře. Z dikce daného ustanovení tedy plyne, že soud nemusí takovému návrhu vlastníka pozemku vždy vyhovět. Ačkoli nový občanský zákoník uvádí jako jediné kritérium dobrou víru, měl vzít do úvahy rovněž účelnost odstranění neoprávněné stavby, zvážit přitom zároveň na jedné straně ekonomickou ztrátu, využívání stavby jejím zřizovatelem a k jakému účelu ji využívá a na straně druhé míru zásahu do cizího pozemku, ovlivnění či omezení jeho užívání.  Z Vašeho dotazu plyne, že přípojka byla na cizím pozemku zřízena omylem, tj. v dobré víře. Již z tohoto důvodu  a rovněž vzhledem k dalším okolnostem se domníváme, že ve Vašem případě je pravděpodobnost, že by soud nařídil na návrh vlastníka pozemku odstranění kanalizační přípojky, velmi malá.

Z informací poskytnutých ve Vašem případě však máme předně za to, že se jedná o tzv. přestavek ve smyslu § 1087 občanského zákoník. Mělo by se tudíž aplikovat zmíněné ustanovení, podle něhož „Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře (což by neměl být Váš případ). Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.