V Německu sídlící společnost finančních služeb Wirecard je poslední z řady firem vedoucích burzovní index DAX, která se potopila ve víru skandálů, podvodů a zločinných praktik.

Zakladatel Wirecard a dlouholetý šéf společnosti Marklus Braun byl v pondělí 22. června zatčen policií v Mnichově. V úterý byl na základě přísných registračních podmínek a kauce 5 milionů euro propuštěn. Úřad veřejného žalobce jej vyšetřuje pro obvinění z podvodného účetnictví a manipulování cen akcií.

Minulý týden se odhalilo, že 1,9 miliard eur údajně uložených na účtech Wirecard v bankách na Filipínách beze stopy zmizelo. Dosud nebylo přesně zjištěno, zda byla částka odcizena, nebo zda vůbec nikdy neexistovala, ale předpokládá se, že transakce byla vytvořena, aby uměle zvýšila obrat Wirecard a zvýšila její tržní cenu. Podle Wirecrard byly peníze uloženy pochybným správcem jménem Mark Tolentino, kterého filipínský prezident Rodrigo Duterte předtím vyhodil z vlády kvůli „pochybným obchodním praktikám“.

Wirecard byl založen v roce 1999 a nabízel zákazníkům elektronické platby, kreditní karty a podobné produkty. Byla to stoupající hvězda německého akciového trhu, ačkoliv nikdy nebylo zcela jasné, na čem byl neprůhledný obchodní model Wirecard vlastně založen. Cena akcií společnosti stoupla během několika let z 35 na 190 euro. Braun, který držel sedm procent akcií společnosti, se stal miliardářem.

V září 2018 Wirecard nahradil Commerzbank v indexu DAX, který zahrnuje 30 německých společností s nejvyšší hodnotou. Velké finanční instituce jako DWS fond, pobočka Deutsche Bank a Union Investment, investovaly do Wirecard ve velkém měřítku a vyhnaly cenu akcií firmy nahoru, ačkoliv již tehdy existovaly o obchodní politice Wirecard pochybnosti.

Odpovědné úřady a auditoři ale poskytovali společnosti krytí. Wirecard byl podezřelý z padělaní svých účetních uzavírek minimálně v posledních pěti letech, ale německý finanční dozorce, agentura BaFin a Ernst & Young, jeho auditor, dále poskytovaly společnosti záruky.

V dubnu 2019 BaFin dokonce podal trestní oznámení na dva novináře z Financial Times, kteří opakovaně upozorňovali na účetní triky, nejasné toky peněz a možné padělání bilančních uzávěrek ve Wirecard v roce 2015. Německý finanční regulátor obvinil novináře ze snah poškodit ceny akcií firmy svými odhaleními a obohatit se sázkou na pokles cen na burze. Úřad státního zástupce zahájil vyšetřování novinářů pro manipulace s trhem.

Mezitím ale Moody snížila hodnocení důvěryhodnosti Wirecard na úroveň „odpad“ a tento čtvrtek společnost vyhlásila bankrot. Cena akcií spadla na pouhé 3 euro a tržní hodnota více než 20 miliard eur se doslova vypařila. Média mluví o „bezprecedentní finanční katastrofě“ a přirovnávají firmu k případu Enron.

Americká energetická společnost Enron vyrostla v 90. letech až na sedmou největší americkou společnost na základě finančních spekulací, zločinných metod a díky síti politických konexí. V roce 2001 firmy zkolabovala a otřásla celou americkou ekonomikou. S celkovou výší aktiv a dluhů 80 miliard dolarů šlo o největší bankrot v amerických korporátních dějinách.

V té době WSWS napsal: „Finanční operace toho druhu, v kterých se pohyboval Enron, nejsou v kapitalistické ekonomice něčím okrajovým, ale tvoří přímo srdce tohoto systému. Každý den se na světových kapitálových, peněžních a finančních trzích protočí ve snaze dosáhnout zisk biliony dolarů. Od začátku 80. let vychází až 75 % celkového výnosu z investic z nárůstu kapitálu na základě očekávání vývoje tržních cen, nikoliv ze zisků nebo úroků.“

To bylo před 19 lety. Od té doby se propast mezi finanční oligarchií a masou obyvatel výrazně prohloubila. Od finanční krize v roce 2008, která sama vypukla v důsledku zločinných finančních spekulací, a v době současné koronavirové krize pumpují centrální banky biliardy na pomoc finančním trhům, aby uměle navýšily tržní ceny. Dělnická třída za to musí platit ve formě zvýšeného vykořisťování.

Parazitismus a zahnívání kapitalismu, které analyzoval před sto lety už Lenin ve své klasické knize o imperialism, dosahují závratných rozměrů. Vzestup krutého a tupého spekulanta s nemovitostmi a kasinového podnikatele Donalda Trumpa do čela americké vlády je jasným vyjádřením tohoto stavu.

Německý kapitalismus v tomto ohledu není výjimkou. Jakési povědomí, že německý model je v určitém ohledu poctivější, sociálněji orientovaný nebo morálnější než americký kapitalismus, bylo vždycky zavádějící. Majetky mnoha společností v indexu DAX včetně Volkswagenu, Deutsche Bank, Bayer, BMW aj. mají svůj původ v nejbrutálnějších metodách vykořisťování, které lidstvo poznalo, s miliony dělníků, kteří padli za oběť nucené práci, vyhlazovacím válkám a tzv. arizaci majetku.

Když vedoucí představitelé německého hospodářství po Hitlerově pádu pronášeli svoje mea culpas a po konci druhé světové války přísahali na „sociálně tržní ekonomiku“, dělali to vždycky jen proto, aby si udrželi své majetky. Někteří šéfové firem, kteří se zapletli s fašisty, strávili krátký čas ve vězení, ale nikdo nebyl vyvlastněn.

Německý kapitalismus se od té doby dávno vrátil ke svým zločinným tradicím. Wirecard je pouze nejnovějším příkladem celé série skandálů firem z DAX, které se dostaly do krize kvůli svým zločinným obchodním praktikám.

VW, největší světový výrobce automobilů, postavil svůj obchodní model na manipulaci s hodnotami výfukových plynů – a skončil placením desítek miliard na kompenzacích a pokutách. Deutsche Bank hrála hlavní roli ve zločinné politice, která skončila krachem v roce 2008 – a již se od té doby plně nevzpamatovala. Bayer se pokusil stát světovým lídrem v zemědělské chemii a biotechnologiích, převzal nedávno neblaze známou americkou firmu Monsanto a nyní prohrává soudy o placení kompenzací za zločiny Monsanta.

Šéf Wirecard Markus Braun byl v době, kdy šly ceny nahoru a investoři a investiční fondy shrabovali zisky, za hvězdu. Nyní má sloužit jako obětní beránek, ale fakticky je jen subjektivním vyjádřením objektivního procesu – smrtelně nemocný kapitalistický systém je třeba odstranit, jak nejrychleji to půjde.

Převzato z: https://www.wsws.org/