Írán a Venezuela nadále obchodují, i když jim USA hrozí pirátstvím
Spojené státy se i nadále nevzdávají snah zablokovat íránsko-venezuelský obchod. Novým útokem má být podle zprávy Reuters z 13. července propadnutí aktiv na základě rozhodnutí amerických soudů proti „lodním společnostem, pojišťovnám, certifikačním společnostem a zemím poskytujícím vlajku pod kterou plují lodě“.
V květnu pět íránských tankerů úspěšně dopravilo do Venezuely benzín a jiné suroviny, čímž prolomilo americkou zásobovací blokádu, která ohrožuje životy lidí v obou zemích. Ačkoliv lodě amerického vojenského námořnictva, hlídkové letouny a jednotky zvláštních sil číhající podél venezuelského pobřeží ohrožovaly plavbu íránských tankerů, k přímé vojenské intervenci Washington nesáhl.
V té době Írán správně připomněl imperiálním Spojeným státům, že může kontrolovat přístup k Hormuzské úžině, která byla Americkým energetickým informačním úřadem popsána jako „nejdůležitější světové úzké hrdlo v dopravě ropy“. V roce 2018 tímto úzkým místem námořních přepravních linek procházelo 21 procent světové přepravy ropy.
1. července podali američtí federální žalobci občanskou žalobu na propadnutí majetku s úmyslem převzít náklad ropy ve čtyřech dalších tankerech mířících z Íránu do Venezuely. Je nepravděpodobné, že rozhodnutí civilního soudu o propadnutí majetku může vést k aktuálnímu převzetí nebo aukci nákladu, pokud se tankery neobjeví v amerických výsostných vodách. Nicméně v pozadí se rýsuje hrozba americké vojenské akce, která si může vzít rozhodnutí soudu jako záminku.
Při civilním rozhodnutí o propadnutí majetku mohou zástupci vlády zabrat majetek, např. automobil nebo hotovost, od lidí podezřelých z trestné nebo nelegální činnosti, a to často aniž by museli vznést proti vlastníkům nějaké obvinění ze spáchání trestného činu. Toto cestou jsou často pronásledováni chudí lidé bez bankovních účtů, kteří jsou závislí na hotovostních platbách. V mnoha státech USA jsou černošští a hispánští řidiči častými obětmi této legalizované krádeže.
Dokonce i americké Ministerstvo spravedlnosti nazvalo pokus o mezinárodní zabavení majetku tam, kde suverénní státy neuznávají pravomoc amerických soudů, za „plýtvání americkými prokurátorskými a soudními zdroji“.
„Alireza Mirjousefi, mluvčí Íránské mise při OSN, prohlásil jakoukoliv snahu Spojených států zabránit Íránu v legálním obchodování s jakoukoliv zemí, kterou si vybere, za akt ´čistého a jednoznačného piráctví´,“ uvedla 2. července agentura APOD.
„Jde o přímou hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti, která odporuje mezinárodnímu právu včetně charty OSN,“ uvedl v prohlášení.
