Dnes si připomínáme celosvětově významné výročí, kdy americká atomová puma s názvem Little Boy („chlapeček“) dopadla do centra japonského města Hirošimy. Stejný osud čekal o 3 dny později i druhé japonské město Nagasaki.

Počet okamžitě zabitých lidí je v Hirošimě odhadován mezi 70 až 80 tisíci a v Nagasaki mezi 35 až 40 tisíci. Další desítky tisíc zemřely na následky ozáření, zavalením sutinami, na popáleniny či na nemoci způsobené ozářením. Výbuch zastihl především japonské civilisty, ale i korejské dělníky pracující v Japonsku na nucených pracích. I dnes pečují japonské nemocnice o tisíce přeživších výbuchu. Podle údajů Červeného kříže v roce 2017 pečovaly japonské nemocnice o 10687 pacientů z řad přeživších, ale i jejich dětí, u nichž je vykonáváno 20000 návštěv a 13000 hospitalizací ročně (cervenykriz.eu/cz/656.aspx).

Tento zákeřný počin administrativy prezidenta Harryho S. Trumana, který si vyžádal minimálně 370 tisíc obětí z řad nevinných civilistů, je nepopiratelně dodnes válečným zločinem a zločinem proti lidskosti. Použití atomové bomby proti lidem není v žádném případě ospravedlnitelné, ani v případě boje proti fašistickému státu. Boj proti japonskému císaři byl pro USA jen záminkou k ukázání své vojenské síly a převahy, neboť Japonsko nebylo poraženo v Hirošimě a Nagasaki, ale v Mandžusku, kde Rudá armáda společně s čínskou vytlačily japonské okupanty pryč z Asie. Spojené státy měly však jiný záměr – zastrašit Sovětský svaz a ukázat mu sílu svých mocných zbraní. Následně pak začal závod o jaderné zbrojení a SSSR sestrojil svoji první atomovou bombu o 4 roky později, v roce 1949.

I po 75 letech je na světě stále hrozba jaderného nebezpečí. Mezi vlastníky jaderných zbraní patří Spojené státy Americké, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína, KLDR, Indie a Pákistán. Izrael je považován za pravděpodobného vlastníka, protože držení jaderných zbraní dosud nepřiznal.

V roce 2017 byla na půdě OSN schválena Smlouva o zákazu jaderných zbraní, kterou podpořilo 122 členských států OSN. Jaderné velmoci se však postavily proti této smlouvě, a stejně učinily i státy NATO pod tzv. „jaderným deštníkem USA“, včetně České republiky. Smlouva si klade za cíl úplné jaderné odzbrojení a nevyvíjení dalších zbraní hromadného ničení. Od 20. září 2017 je smlouva otevřena k podpisu a ratifikaci jednotlivými státy. Její ratifikace je velice důležitá pro uchování světového míru, neboť toto úsilí celosvětového mírového hnutí a touha národů žít v míru může vyvolat tlak na světové lídry. Je proto ostudou představitelů České republiky, kteří v tomto případě dali přednost své loajalitě k USA a Severoatlantické alianci – hlavnímu nepříteli míru ve světě.