9. dubna zemřel můj drahý přítel, který mi byl inspirací, bývalý americký ministr spravedlnosti Ramsey Clark. Cestoval jsem s ním do mnoha zemí, která byly cílem amerického imperialismu a potkával se s hlavami těchto států. Měl kuráž cestovat kamkoliv a nedělal si hlavu z toho, že z něj korporátní média otrocky sledující politickou linii amerického ministerstva zahraničí dělají zločince. Stejně tak mu nevadilo, že napadají jeho charakter prostě jen proto, že odmítal přikyvovat lžím amerického imperialismu, které sloužily k ospravedlnění otevřených i skrytých válek proti zemím, které trvaly na své suverenitě i své orientaci k různým podobám socialismu.

Clark představoval a zůstane zapsán v dějinách lidstva jako zásadový člověk. Otočil se zády k privilegiím i vazbám na vládnoucí třídu. Během vlády Lyndona Johnsona odmítl souhlas s bombardováním Kambodži a válkou ve Vietnamu. Odešel z místa v Johnsonově vládě a místo toho se nebezpečně rozhodl bránit americkým válečným snahám, ať už v Súdánu, Vietnamu, Sýrii, Iráku nebo všude jinde, kde měl pocit, že může zastavit svoji zemi, o níž často citoval prohlášení Dr. Martina Luthera Kinga Jr., že je největším šiřitelem násilí v dnešním světě. Bojoval za záchranu dětských životů.

Clark pomáhal vést i přímo vedl právní bitvy, které sehrály významnou roli v odhalení a narušení plánů FBI, CIA a ministerstva zahraničí potlačujících demokratická práva pracujících a utlačovaných skupin doma i v zahraničí. A vždy zůstával přístupný, povzbuzující a laskavý, jak ke mně, tak ke každému, o kom byl přesvědčen, že jedná pro dobro planety. Na našich cestách odmítal navzdory své světoznámosti cestovat první třídou a vždy sebou vozil pouze jediný oblek, nenápadné sako a k němu ladící kalhoty a kravatu.

Volal jsem mu před čtyřmi týdny – což bylo asi jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě. Potřeboval jsem se ho zeptat, zda by potvrdil účast na anti-imperialistickém webináři, ale především jsem ho chtěl slyšet a dát mu najevo, jak důležitý je pro naše hnutí i v 93 letech a jak ho máme rádi. Clark si chtěl hlavně popovídat o nedávném krajně pravicovém obsazení Kapitolu, a tak jsem ani nevznesl žádost o schválení webináře a rád jsem si poslechl, co si o celé věci myslí. Když jsme skončili náš telefonát, jsem si jistý, že chápal, jak moc důležitý byl pro celé naše hnutí a pro historii lidstva.