Ve dnech 16. až 19. dubna se v Havaně koná 8. sjezd Komunistické strany Kuby, první bez účasti dlouholetého kubánského předáka a revolucionáře Fidela Castra. Kongres probíhá v době, kdy Kuba prochází těžkou ekonomickou krizí (HDP v roce 2020 poklesl o 11 %, což je více než latinskoamerický průměr) umocněnou utužením obchodní a finanční blokády ze strany USA, ztrátou velké části příjmů z cestovního ruchu a samozřejmě i pandemií covid-19, v jejímž řešení si naopak Kuba vede výrazně lépe než většina zemí světa.

Ekonomika v potížích a snaha o reformu

Letošní sjezd Komunistické strany Kuby představuje důležitý milník ve vývoji země, především pokud jde o očekávání a provedení řady změn v ekonomice země i stranickém životě. Některé z nich byly přitom avizovány již při nástupu Raula Castra do prezidentské funkce před 10 lety a další pak v době minulého sjezdu v roce 2016, ale jejich praktická implementace se často zdržela nebo se vyznačovala nedůsledností kvůli odporu části byrokracie. Trpělivost došla i řadě nových členů kubánského vedení: „Plánů se lidé nenajedí,“ prohlásil Manuel Marrero, jehož funkce předsedy vlády byla obnovena teprve v roce 2019 a který spolu s prezidentem Miguelem Diaz-Canelem patří k mladší generaci stranických a státních lídrů.

Kubánské hospodářství se dlouhodobě potýkalo s malou výkonností, růst HDP byl i před koronavirovou krizí poměrně nízký a od roku 2018 se začaly objevovat potíže s nedostatkem potravin jako jsou maso a mléčné výrobky, i řady dalšího zboží. V roce 2020 musely být povoleny lépe zásobované obchody prodávající v dolarech (výhradně přes platbu bankovní kartou), což zvýšilo sociální nerovnost v zemi. V době Trumpovy administrativy v USA byla proti Kubě zostřena obchodní a finanční blokáda, opětovně omezeny možnosti cest amerických občanů na Kubu i finanční transakce mezi oběma státy včetně zasílání remitancí. Kuba má kvůli americké sankční politice jenom velmi omezenou možnost dostat se za výhodných podmínek k zahraničním půjčkám a valutám. Kvůli americkým sankcím na Venezuelu navíc došlo k omezení produkce a následného dovozu levné venezuelské ropy na Kubu, což vede i k nedostatku pohonných hmot a paliv, který se negativně promítá do práce továren a zemědělství. Tato komplexní krize dovršená vypuknutím pandemie covid-19 a ztrátou 75 % kubánských příjmů z cestovního ruchu zdůraznila naléhavost urychleného přijetí řady reformních opatření.

V předvečer sjezdu Kuba rozhodla provést změny v zemědělské politice se zrušením těžkopádných monopolních obchodních společností, snížením silových cen elektřiny a vody pro odběratele v zemědělství, snížením cen krmiv, odsouhlasila urychlené zaplacení dluhu státních obchodních společností farmářům a umožnila volný prodej masa a mléčných výrobků na domácích trzích v jakékoliv měně, pokud nebude docházet k zmenšování velikosti stád a budou splněny základní výkupní kvóty pro stát. Současně došlo k změně na pozici ministra zemědělství.

Zásadním opatřením v oblasti měnové politiky je realizace dlouhodobě diskutovaného odstranění dvojí měny (národní peso, CUP a konvertibilní peso, CUC) a dvojího směnného kurzu (1 CUP = 1 CUC = 1 USD pro velkoobchodníky, státní podniky a vládu, ale 25 CUP = 1 CUC pro maloobchod a spotřebitele), jehož trvání mělo značně negativní vliv na rozvoj exportu, a naopak výrazně zlevňovalo dovoz zahraničních potravin, ale na úkor domácích producentů. Nově bude platit pouze národní peso CUP s všeobecným kurzem 25 CUP = 1 USD, i když nelze vyloučit další devaluaci. Opatření povede k zvýšení cen služeb, energií a dovážených potravin a k růstu inflace, což samozřejmě negativně zasáhne většinu obyvatelstva. Vláda nicméně rovněž odsouhlasila zastropování cen některých výrobků i přesunutí části potravin do balíčku distribuovaného s výraznou státní dotací v rámci přídělového systému, který zůstane zachován.

V oblasti podnikání došlo k výraznému uvolnění omezení na možnost zřízení malých soukromých podniků: z pouhých 127 oblastí se seznam aktivit, kde je možné soukromě podnikat, rozšířil na více než 2000. Úplné či částečné omezení zůstalo ve 124 oblastech označovaných jako strategické. Kubánský soukromý sektor (bez započítání zemědělství, kde si soukromníci nebo družstva pronajímají půdu, na které hospodaří) zahrnoval asi 13 % pracovních sil Kuby, ale byl silně soustředěn do činností spojených s cestovním ruchem a turistikou (pohostinství, taxislužba, penziony), který byl nejvíce zasaženou oblastí v roce 2020. Nyní se očekává výrazný nárůst individuálních živností, i když očekávaný zákon o vzniku malých a středních podniků dosud nebyl avizován.

Reformy každopádně nijak nezpochybňují klíčovou roli státu v řízení ekonomiky a správě největších podniků, nejsou nijak spojeny ani s privatizací ani s opuštěním plánování jako zásadního nástroje přidělování zdrojů. Jak v říjnu loňského roku prohlásil kubánský prezident Miguel Diaz-Canel, Kuba odmítá jakoukoliv podobu šokové doktríny, nenechá nikoho v nouzi bez pomoci a bude vždy hájit fundamentální výdobytky revoluce jako je bezplatné a kvalitní vzdělání a zdravotní péče.

Vynikající výsledky v boji s pandemií

Jako mnohem pozitivnější, než v ekonomice se jeví situace ve zvládání pandemie covid-19. Řada států Latinské Ameriky (Brazílie, Kolumbie, Panama Chile, Peru) se řadí k nejpostiženějším zemím světa, zejména pokud jde o počet úmrtí spojených s covid-19 na počet obyvatel. Je signifikantní a určitě ne náhodné, že Kuba se společně s Venezuelou nachází právě na opačném konci žebříčku, tedy mezi zeměmi s nejnižším počtem úmrtí na počet obyvatel.

Kuba se k polovině dubna vyznačovala 46 mrtvými s covidem-19 na milion obyvatel, zatímco USA pro srovnání mají 1744 mrtvých a Česká republika dokonce 2648 mrtvých, i když metodika pro tyto výpočty není jednotná a číslo vychází i z počtu otestovaných. I v tomto ohledu si ale Kuba vede na latinskoamerické poměry velmi dobře, více testů na milion obyvatel provádí pouze silně zasažené státy Panama, Chile a Peru. Kuba také zaznamenává výrazně nižší smrtnost (počet úmrtí na počet nakažených) na covid-19 než země Latinské Ameriky, Evropy nebo USA. Právě na skutečnost, že Kuba si při potýkání s pandemií vede mnohem lépe než řada daleko bohatších zemí, upozornil Diaz-Canel v předvečer nadcházejícího sjezdu.

Klíčem k úspěchu Kuby je fungující systém zdravotnictví a zejména zdravotnické prevence opírající se o širokou síť rodinných lékařů v jednotlivých komunitách. Vláda rovněž úspěšně dokázala díky mobilizaci tisíců mediků rozjet mezi veřejností osvětovou kampaň, včas vytrasovat kontakty nakažených a izolovat infikované s lehčími případy doma, a vyvarovat se zahlcení nemocnic a omezení další lékařské péče, které zle postihlo státy jako Brazílii, Ekvádor a Peru.

Kuba byla mezi státy, které po celou dobu pandemie, v jarní i podzimní vlně poskytovaly pomoc dalším zemím se zvládáním náporu pacientů, a to zejména účastí kubánských lékařů, specialistů a zdravotních sester z Mezinárodní lékařské brigády Henryho Reeva v bezmála 40 státech, mj. v Peru, Mexiku, Venezuele, Jihoafrické republice, Itálii, Andoře, Mosambiku nebo Kataru. V Brazílii, kde nově zvolený ultrapravicový prezident Bolsonaro v roce 2018 kubánské doktory svými urážkami doslova vyštval ze země, jich potom musel během covidové pandemie několik set opět povolat do služby. Za svoji činnost v boji se současnou pandemií, ale i předchozí dlouhodobou pomoc při řešení následků přírodních a humanitárních katastrof a léčení chudých ve venkovských oblastech mnoha států byla kubánská Mezinárodní lékařská brigáda nominována na Nobelovu cenu míru.

Kuba se rovněž dočkala úspěchu ve vývoji očkovacích látek. Její biotechnologický a biomedicínský úspěch si již připsal řadu významných úspěchů včetně vyvinutí vakcíny proti nemalobuněčnému karcinomu plic, vakcíny proti meningitidě B, nebo léků proti komplikacím u diabetu. Nyní se Kubě jako jedinému státu Latinské Ameriky a první zemi globálního Jihu podařilo vyvinout hned pět vlastních vakcín proti koronaviru. Zatím nejdále pokročil vývoj vakcín Abdala a Soberana 2, které se testují ve III fázi klinického testování. To se zatím podařilo pouze 23 vakcínám z 200 vyvíjených na celém světě (vakcíně vyvíjené v České republice se to zatím nepodařilo). Další tři vakcíny – Soberana 1, Soberana Plus (pro rekonvalescenty po prodělaném covid-19) a Mambisa (podávána formou nosního spreje) – jsou aktuálně v raných fázích testování. Fáze III klinické studie vakcíny Soberana 2 nebude probíhat pouze na Kubě, ale na základě dohodnuté spolupráce také v Íránu a ve Venezuele. Kubánští a čínští vědci zároveň začali spolupracovat na vývoji vakcíny proti více druhům koronavirových kmenů.

Výměna generací v čele strany a země

Již na minulém sjezdu v dubnu 2016 připomněl stávající první tajemník kubánských komunistů, Fidelův mladší bratr Raul Castro, že přišel nezvratně čas, kdy je vedení strany a země nutné předat z rukou přímých účastníků kubánské revoluce do rukou nové generace vůdců, oživit stranickou práci a její bojovnost a umožnit mladým lidem „plným odhodlání a anti-imperialistického ducha“, aby v čele strany mohli čelit novým výzvám. V tomto duchu nyní Diaz-Canel připomněl, že „na tomto novém sjezdu předají vůdcové historické generace vedené dnes Raulem Castrem pochodeň revoluce a socialismu nové generaci komunistů“.

Procedurální podmínky pro tuto výměnu generací byly v podstatě již připraveny předchozím sjezdem, kdy bylo rozhodnuto od roku 2021 zavést maximální věkovou hranici 60 let pro zvolení do Ústředního výboru Komunistické strany a hranici 70 let pro zastávání funkcí ve stranickém vedení. Současně již od roku 2011 Raul Castro avizoval maximálně desetiletý termín pro zastávání vedoucích funkcí s možností rotace. Nyní potvrdil, že tuto podmínku hodlá aplikovat sám na sebe a nebude již pokračovat ve funkci prvního tajemníka Komunistické strany, která je de facto nejvýznamnější politickou funkcí v zemi. Očekává se, že do funkce prvního tajemníka ústředního výboru bude sjezdem zvolen Diaz-Canel.

Je otázkou, zda se výměna generací a rotace funkcí projeví výrazněji i ve vládě a dalších klíčových státních pozicích. A samozřejmě je pak klíčovou otázkou, jak si zástupci nové generace povedou tváří tvář výše zmíněným naléhavým výzvám od potřeby reformovat ekonomiku přes pokračující a Trumpem ještě více utaženou hospodářskou, obchodní a finanční blokádu Kuby až po následky pandemie. Je třeba připomenout, že je na co navazovat a že Kuba ve své minulosti směle překonala mnohé ještě nebezpečnější výzvy – 8. sjezd Komunistické strany se koná právě ve dnech 60. výročí pokusu americké vládnoucí třídy zardousit kubánskou revoluci invazí v Zátoce sviní v roce 1961. Jak víme, tento pokusu skončil díky rozhodné intervenci Fidelova vedení zdrcující porážkou kontrarevoluce.

Přejme kubánským komunistům i celé Kubě do dalších let 21. století, aby se jim podařilo zvítězit v nových bojích naší doby a uchovat množství cenných výdobytků, které dala kubánská revoluce ostrovu i světu.