Vítězství levice v Peru a Fujimorové nebezpečná hra s ohněm
Vítězství levicového venkovského učitele Pedro Castilla v druhém kole prezidentských voleb v Peru lze považovat za mimořádný úspěch aktivity lidových a komunitních organizací, odborů, organizací rolníků, zemědělských dělníků a skupin hájících práva domorodého obyvatelstva. Jde o průlomové vítězství v zemi, kde v posledních několika desítkách let dominovala v politickém životě pravice a ekonomika se řídila neoliberálními recepty.
Po sečtení všech hlasů oznámila volební komise těsný výsledek 50,14 % hlasů pro Castilla a 49,86 % hlasů pro jeho krajně pravicovou vyzývatelku Keiku Fujimorovou. V souběžně probíhajících parlamentních volbách byl výsledek mnohem jasnější, kdy Castillova strana Svobodné Peru získala 37 poslaneckých mandátů, zatímco strana Fujimorové Lidová síla pouze 24.
Nově zvolenému prezidentovi gratulovali levicoví lídři Latinské Ameriky, Daniel Ortega z Nikaragui, Luis Arce z Bolívie a Alberto Fernandez z Argentiny. S gratulacemi se připojili i bývalí prezidenti Brazílie, Lula Da Silva a Dilma Rousseffová a bývalý prezident Ekvádoru Rafael Correa. Regulérnost voleb a Castillovo vítězství uznala dokonce i Organizace amerických států, která jinak systematicky straní pravici a sehrála velmi neblahou úlohu v puči proti zvolenému prezidentovi Bolívie Evo Moralesovi v listopadu 2019.
Naopak Fujimorová výsledek uznat odmítla, svolala své příznivce, často militantní antikomunisty a mládež z řad vyšší střední třídy, do ulic a vyzvala na základě údajného podvodu ze strany Castilla a jeho strany k anulování voleb. Fujimorová pro sebe nárokuje úřad prezidentky, zároveň je to pro ni ale cesta, jak uniknout již započatému trestnímu stíhání kvůli podezření z praní špinavých peněz (z důvodu korupčních skandálů museli ostatně v Peru rezignovat v minulých letech hned dva prezidenti). Prokurátor na ni dokonce navrhl uvalit preventivní vazbu kvůli jejím opakovaným pokusům ovlivňovat svědky.
Fujirmorová se každopádně zařadila do šiku rádoby-prezidentů jako byli a jsou Juan Guaido ve Venezuele, Donald Trump ve Spojených státech, nebo Světlana Cichanouská v Bělorusku, kteří neuznali své porážky a bez jakýchkoliv důkazů mávají napravo nalevo obviněními z manipulací a volebních podvodů. Je jim přitom jedno, že jejich aktivity jitří nálady v rozdělené společnosti, mnohdy přímo vedou k rozsáhlým nepokojům a násilí. Jaký kontrast například s nedávnými prezidentskými volbami v Ekvádoru, kde překvapivě těsně prohrál průzkumy favorizovaný kandidát levice Andreas Arauz, a přesto že proti němu byla vedena špinavá kampaň (byl neprávem osočen se spolupráce s kolumbijskými levicovými paramilitárními skupinami), okamžitě uznal vítězství svého protivníka, neoliberálního bankéře Lassa.
Na nového peruánského prezidenta Castilla nyní čeká řada úkolů, především řešit velmi bídnou situaci s pandemií covid-19, posvítit si na rostoucí společenskou nerovnost a vyřešit problém tučných zisků z těžby nerostných surovin odtékajících do zahraničí.