Neexistuje větší pokrytectví, než jsou úskočné lži imperialistické propagandy. Jednou z nejškodlivějších, z důvodu toho, že za ní leží dvacet let ničivé války a okupace, je lež, že americká válka v Afghánistánu byla o osvobození afghánských žen.

Americké imperialistické zapojení – eufeminusms pro válku a teror – ve skutečnosti začalo už před 42 lety, kdy během prezidenství Jimmyho Cartera byla v roce 1979 zahájena Operace Cyklon v režii CIA. Pokračuje dodnes ve formě sankcí, a dokonce i bombardování, jak dosvědčují nedávný útok dronu, který zabil přinejmenším deset lidí, z toho osm dětí ve věku od dvou let.

Skutečný boj za práva žen

Americký teror a intriky následovaly po Saurové (Dubnové) revoluci v roce 1978, která dostala k moci socialistickou a pokrokovou Lidově demokratickou strabu Afghánistánu (LDSA) a definitivně svrhla staré afghánské království.

Dubnová revoluce vedená převážně mladými ženami a muži z Kábulu provedla velké změny zahrnují práva žen ve vzdělávání a účasti na vládě. Dluhy vůči krutým feudálním statkářům byly zrušeny. Ženy byly vyučeny a připraveny na dráhu učitelek a knihy začaly být publikovány ve všech domorodých a menšinových jazycích.

Brigády žen se rozjely po celé zemi, aby vyučovaly a poskytovala zdravotnické služby, podobně jako „brigády gramotnosti“ z dob Kubánské revoluce tvořené převážně mladými ženami, které vyjely na venkov a do hor učit chudé. Věk pro manželství byl zvýšen z 8 na 16 let. Byla zřízena mateřská dovolená za tříměsíční plat. Na konci 80. let tvořily ženy polovinu všech učitelů a zdravotnických pracovníků v Afghánistánu.

Příběh afghánských žen a jejich boje za osvobození je pozoruhodný. Ale na kapitalistickém Západě, jehož propaganda je plná překrucování a sprostých lží, se o něm skoro nemluví.

První ženská viceprezidentka

Doktorka Anahita Ratebzadová byla afghánskou socialistkou, zakládající členkou Lidově demokratické strany Afghánistánu a členkou Revoluční rady. Byla první ženou zvolenou jako viceprezidentka Afghánistánu v letech 1980-1985 – desítky let před tím, než se Spojené státy mohou chlubit Kamalou Harrisovou.

V 60. letech založila Demokratickou organizaci afghánských žen (DOAŽ) a v roce 1965 Ratebzadová a další afghánské ženy zorganizovaly první Mezinárodní den žen v Kábulu. Již dříve, v roce 1963, Ratebzadová graduovala jako doktorka lékařství.

Existuje mnoho dokumentů ukazujících, že imperialistická buržoasie dobře věděla, že Sovětský svaz ani nenaplánoval a tím spíš ani nevedl Dubnovou revoluci. Byli to Afghánci vedení LDSA, kteří požádali o pomoc ze Sovětského svazu, který hraničil s Afghánistánem, aby jim pomohl v rostoucí občanské válce vyvolané reakčními a zkorumpovanými kmenovými válečníky usilujícími o svržení nové vlády.

Co ještě mnoho lidí stále neví je, že Spojené státy se v afghánské občanské válce silně angažovaly ne na straně nové vlády, ale na straně reakcionářů, kteří usilovali o zničení pokrokových výdobytků a na prvním místě práv, kterých ženy dosáhly.

V roce 1979 začala CIA vyzbrojovat a financovat afghánské mudžahedíny, vražedné kmenové válečníky, a později se spolčila jak s Osamou Bin Ladinem tak s Talibanem. Operace CIA nazvaná „Operace Cyklon“ byla nejdelší a nejdražší v dějinách Spojených států. Pokračovala i po odchodu sovětské armády v roce 1989. Později CIA řídila jednotky smrti, které terorizovaly afghánské vesničany a vraždily děti.

V roce 1992, tři roky po odchodu sovětských vojsk, pokračovaly síly LDSA stále v odporu. Srovnejte to jen s okamžitým zhroucením americké loutkové Karaziho-Ghaniho vlády v Kábulu letošní rok.

Americká válka a okupace

V roce 1992 se Afghánským válečníkům podporovaným Spojenými státy nakonec podařilo vládu LDSA svrhnout. V tu dobu to západní vlády oslavovaly jako „vítězství nad sovětskou tyranií.“ V roce 1996 převzalo vládu nad zemí hnutí Taliban, které vzešlo jako vítěz ze vzájemného boje soupeřících válečnických frakcí. Socialističtí vůdci, kteří byli v domácím vězení, byli popraveni.

V roce 2001 se po 11. září stal z Talibanu první příhodný cíl americké „války proti terorismu“. Během následujících dvacet let americké války a okupace bylo umožněno společensky postoupit pouze nepatrnému procentu afghánských žen a dívek, z nichž se pak nevyhnutelně staly figurky západních nevládek a médií. Velká většina afghánských žen musela dál žít v těch nejhorších možných podmínkách.

Business Insider, který určitě nelze považovat za revoluční médium, dokumentuje, že Afganistán patří k 25 nejchudším zemím světa. Je na seznamu uveden jako sedmá nejchudší země s hrubým domácím produktem 499,44 dolarů na osobu, pouhé místo před válkou sužovaným Jemenem. Je pravděpodobnější, že afghánská žena nebo dívka vybuchne šlápnutím na minu, nebo umře hladem, než že by měla možnost navštěvovat školu.

Všude kam imperialismus přijde, způsobuje jen bídu a zaostalost, zakrnění a poškození rozvoje kolonizovaného, okupovaného, a dokonce i neokoloniálního světa.

Třídní kořeny ženského útlaku

Karel Marx a Bedřich Engels, zakladatelé vědeckého socialismu, rozvinuli materialistickou koncepci dějin. Její součástí je i teze, že rozvoj soukromého vlastnictví v prehistorických dobách vedl k první dělbě práce mezi lidmi – svržení matrilineární společnosti a následnému útlaku žen.

I když své závěry opírali o antropologické studie dosažené v 19. století, jejich závěry jsou dnes zdokumentovány v mnohem větší úplnosti (Viz Engelsova „O původu rodiny, soukromého vlastnictví a státu“ a Bob McCubbinova „Společenská evoluce lidstva“.)

Materialistický pohled na dějiny vysvětluje, že vývoj společnosti byl založen na změnách ve výrobním způsobu od otrokářství (odkazujícím na otrokářství starověké společnosti), přes feudalismus a kapitalismus k socialismu a k budoucí komunistické společnosti. Tento pohyb vpřed je poháněn třídním bojem.

Marx a myslitelé, kteří jej následovali, nechápali tento vývoj jako poklidný a lineární, ale jako přerušovaný, chaotický a revoluční. V určitých časových obdobích existovaly různé výrobní způsoby vedle sebe, než jejich rozpory uvolnily cestu změnám.

Role náboženství a kultury je produktem dominantního ekonomického systému. Myšlenky neexistují abstraktně někde ve stratosféře; jsou hluboce propojené s celou lidskou společností. To se týká i ideologie patriarchátu.

Moderní hnutí za ženské osvobození ve Spojených státech není výjimkou. Zrodilo se a bylo ovlivněno velkými boji proti imperialismu včetně osvobozeneckého boje ve Vietnamu a hnutí za osvobození černochů na domácí půdě.

Dorothy Ballanová ve své brožuře „Feminismus a marxismus“ vysvětluje, jak vynález antikoncepční pilulky, který dal ženám trochu svobody nad jejich těly, podpořil rozvoj hnutí.

Socialistické revoluce

Ruská revoluce v roce 1917, která dala vzniknout Sovětskému svazu, byla vůbec první revolucí, která zničila zároveň okovy kapitalistickým a feudálních vztahů, a další takové revoluce následovaly.

V roce 1949 odhodila Čínská revoluce pouta feudalismu. Čínské ženy, které „drží polovinu nebes,“ se zapojily do budování nové Číny, která zrušila dětské bordely, konkubinát a předstíraná manželství revolučním Zákonem o manželství z roku 1950. Obvazování nohou, krutá procedura znetvořování dívek jako produkt feudální Číny, bylo zakázáno.

To, čeho se revolučním socialistickým ženám a mužům v Afghánistánu podařilo dosáhnout v letech 1978-1992 před zničením jejich revoluce a následnou ztrátou, nemělo daleko od hrdinství. Devastující chudoba a existence feudálních podmínek v zemi se stavěly proti všemu, čeho se snažili dosáhnout, ale přesto bojovali.

Jejich boj se odehrával v blízkých šlépějích, jak doslovně, vzhledem k blízkosti obou zemí, tak přeneseně, velké bolševické revoluce, která přinesla ženám a všem sovětským lidem nespočítaně historických výdobytků. Sovětská revoluce tehdy nemohla přímo pomoci, ale zvedla očekávání afghánského lidu.

Je ironií, že to byl ústup sovětského vedení v 80. letech, který vedl ke zhroucení Sovětského svazu, které se negativně projevilo v této rovnici. Ačkoliv dnes jsou to dějiny utlačovatelů, které dominují naší kapitalistické kultuře s pomluvami a sebeospravedlňující kritikou, nic to nemůže změnit na hrdinném charakteru těch žen a mužů, kteří bojovali za skutečné společenské změny.

Afgánský lid potřebuje reparace

V současnosti trpí afghánský lid ohromující inflací. Nestoupá jen cena burek, jak posměšně informují média, ale také rostou ceny potravin a mnoha základních potřeb. New York Federální rezerva a další banky blokují Afghánistánu na svých kontech bezmála 9,5 miliard dolarů.

Americký imperialismus a jeho bankéřská nadvláda dluží reparace lidu Afghánistánu, který trpěl posleních čtyřicet let drancováním, smrtí a ničením.

Naše role jako žen v západním kapitalistickém světě je ukončit imperialistickou válku, okuupaci a sankce, což je jediná cesta k osvobození žen na celém světě. Bez ohledu na zvraty a zákruty dospěje sebeurčení afghánského lidu konečného pokroku.

Spojené státy pryč z Afghánistánu! Plaťte reparace!

https://www.struggle-la-lucha.org/