Americké impérium stojí na svém vojensko-průmyslovém komplexu
Vladimír Lenin, později vůdce Sovětského svazu, svého času argumentoval, že imperialistické války jsou v monopolním kapitalismu absolutně nevyhnutelné. Takový pohled má pro pochopení dnešních Spojených států stále hluboký význam.
Podle zpráv sdělovacích prostředků budou Spojené státy a Spojené království podporovat snahu Austrálie nakoupit ponorky s jaderným pohonem. To vzbudilo v asijsko-pacifickém regionu silné reakce. Mnoho zemí se obává, že dojde k narušení rovnováhy jaderných mocností v oblasti a k zničení snah ASEAN změnit celý region na bezjadernou zónu. Nákup zbraní Austrálií může odstartovat závody ve zbrojení.
Ale Spojené státy, nebo přesněji američtí zbrojaři, budou potěšeni, pokud by právě k novému kolu zbrojení došlo. Ať už dojde k závodům ve zbrojení v jakékoliv části světa, nákup amerických zbraní se tím zvýší.
Vojenský průmysl přímo slouží armádě. A armáda impéria slouží nejen k jeho obraně, ale i účelům expanze a dobývání světa. Takový průmysl má v USA oproti jiným zemím řadu absolutních výhod.
Začněme tím, že bezpečnostní systém vybudovaný po druhé světové válce byl vytvořen pod vedením Spojených států. USA dnes mají v otázce rozpoutání války konečné slovo. Zadruhé, po letech nahromaděné síly ve výzkumu a vývoji se dnes americký zbrojní průmysl nachází v mnoha oblastech na čele technologií před ostatními hráči. Zatřetí, jakmile jednou nějaká země přijme americké zbraně a vybavení, znamená to zapojení do amerického systému. Není pak lehké změnit v budoucnu svůj obranný systém. Od konce druhé světové války se několik nově vytvořených mocností stalo stálými klienty Spojených států. Některé z nich jsou připoutány k americkým obranným systémům a jsou součástí amerických výzkumných a vývojových projektů.
Americký vojenský průmysl přispěl k porážce fašismu ve druhé světové válce. Ale jeho růst a rozvoj v poválečném období se hluboce propojil s celkovou americkou globální strategií. Slouží této strategii a je jí ovlivněn.
Vojenský průmysl je jádrem stávajícího výrobního průmyslu ve Spojených státech. Většina zpracovatelského průmyslu se točí kolem přežití a rozvoje vojenského průmyslu a jeho dodavatelů. Zmíněná průmyslová odvětví tvoří podle odhadů více než 60 % celkového amerického zpracovatelského průmyslu.
Americký zbrojní průmysl zastává nepostradatelné místo v americkém vývozu. Podle oficiálních amerických údajů představoval vývoz zbraní z USA v roce 2020 hodnotu 175,08 miliard dolarů, o 2,8 % více než v roce 2019. Podle Databáze zbrojního průmyslu u Stockholmského mezinárodního institutu pro mírový výzkum dosáhl prodej zbraní a vojenských služeb ze strany 100 největších zbrojních společností světa v roce 2018 420 miliard dolarů, z čehož na americké společnosti připadlo 59 %.
Ačkoliv americký letecký a obranný průmysl tvoří asi jen 1,8 % celkového amerického HDP, role tohoto sektoru v táhnutí americké ekonomiky je významná. Americký zbrojní trh navíc není otevřený. Jde o trh s dlouhodobými a stabilními garancemi zakázek ze strany vlády.
Války a hrozby válkou, obranný průmysl a síla Spojených států jsou vzájemně propojeny. Oslabení amerického vojenského průmyslu by oslabilo páteř americké ekonomiky a podlomilo sílu tzv. amerického impéria.
Výchozím bodem světové strategie Washingtonu je tedy buď využívat možností k vytvoření nepřátelských cílů a vyvolávat napětí, nebo přímo intervenovat pomocí zbraní. Jsou chvíle, kdy skutečně není jasné, zda rozhoduje Washington nebo američtí zbrojaři.
Po válce v Afghánistánu si část elit ve Spojených státech řekla, že hlavním důvodem neúspěchu jejich země v Afghánistánu byl nedostatek akceschopnosti. Ve skutečnosti si to samé Američané říkali už po své porážce ve válce ve Vietnamu.
Když Američané už dávno poznali, že jejich schopnosti měnit nebo dobývat svět jsou omezené, proč se tedy stále tak často pouští do válek, v nichž nakonec prohrají? Jedním z důvodů je, že jejich vojenský průmysl na válkách vydělává. Zajišťuje se tak neustálý zdroj moci pro Spojené státy potřebné pro udržení jejich vlády nad světem a celý proces generuje obrovské zisky.
Touha zbrojařů profitovat neustále tlačí Washington k vytváření nových vojenských cílů, vytváření napětí v určitých neklidných regionech a k vydělávání zisku vtahováním různých svých spojenců do konfliktů v zastoupení.
Americký zbrojní průmysl je dokonale sladěn s nutkáním Washingtonu usilovat o dobytí světa americkými hodnotami. Výsledkem je pak vzájemně se podporující spojení obou prvků.
Do té doby, dokud zde bude tato kombinace pracovat, tak se Spojené státy nikdy nepoučí ze svých chyb. Logika amerického impéria povede zemi k dělání věcí, které nemůže dělat a které jsou mimo její reálné možnosti. Jedna věc je ale jisté, a sice že impériu v takové válce jednou dojde dech.
