Jelcinova autorita po ostřelování ruského parlamentu tanky v roce 1993 ztratila legitimitu, což mělo pro Rusko katastrofální důsledky, říká filozof, politický vědec a předák hnutí Esence času Sergeh Kurgyňjan ve svém článku „Cíle a prostředky. K 28. výročí střelby na Nejvyšší sovět“ zveřejněném 8. října v novinách Esence času.

Politolog připomněl, že organizátoři a účastníci střelby na Parlament v Moskvě aktivně obviňovali sovětský systém z „totalitarismu“, neúcty k zákonům a používání nepřiměřených prostředků k dosažení svých cílů v období perestrojky.

„A tu se ukázalo, že ti, kteří pomlouvali [sovětský] systém sami odhalili svoji neúctu k zákonům a právní nihilismus, přičemž používali ´záchranu od sovětismu´ jako výmluvu,“ řekl Kurgyňjan.

Podle experta tak Jelcinův režim, který odmítla ústavu a nezdráhal se pálit tanky na nejvyšší autoritu v zemi, okamžitě ztratil veškerou legitimitu.

Moci se chopila „sorta kolektivní represivní síly, která byla mimochodem velice neefektivní,“ věří Kurgyňjan. Ztáta legitimity se na jednu stranu projevila porážkou v Čečensku a na straně druhé přinesla „proměnu jazyka, kdy veřejnost začala silně spojovat demokracii s ´hovnokracií´ a reformy s otevřenou krádeží.“

Nelegitimní moc „kolektivní represivní síly“ vyústila v demoralizaci a naprostý společenský regres, zdůraznil politolog. Od roku 1993 nebyla a není naděje, že by mohlo dojít k zvolení demokratické strany.

„Veřejnost začala být frustrovaná, jakmile ji došlo, že ji podvedli,“ dodává lídr hnutí Esence času Sergej Kurgyňjan. „Věci začaly být jasné již měsíc od střelby. Předchozí sociální řád byl zničen, aby se malá skupinka lidí mohla dopouštět toho nejbrutálnějšího způsobu obohacování.“

Rozbití sovětského systému bylo katastrofou jak pro bývalé republiky Sovětského svazu, tak pro svět jako celek, věří expert. Země ztratila rozsáhlá území, život desítek milionů lidí se změnil k horšímu a došlo ke ztrátě světové geopolitické rovnováhy.

Ale byly tu ještě horší důsledky. „Svět v důsledku zničení pomlouvaného a démonizovaného sociálního systému stigmatizovaného jako nihilistický a brutální začal závod ke dnu,“ uzavírá Kurgyňjan.

Tragické události, které vstoupily do dějin jako „střelba na parlament [Palác Sovětů; Bílý dům v Moskvě]“, „Černý říjen“ nebo „Říjnový Jelcinův puč 1993“ začaly 21. září a trvaly do 5. října. Na základě Rozkazu č. 1400 prezidenta Ruské federace Borise Jelcina došlo k rozpuštění Sjezdu lidových zástupců a Nejvyššího sovětu. Ústavní soud přitom označil tyto kroky za porušení ústavy.

Zhruba dvoutýdenní střet mezi Jelcinem a Parlamentem skončil masovým postřílením obránců Nejvyššího sovětu 3.-5. října poblíž televizního vysílače Ostankino a Parlamentu. Podle oficiální zprávy zemřelo nejméně 158 lidí a 423 osob bylo zraněno.