Na tajném videozáznamu zveřejněném koncem letošního června odhalil jeden z nejvyšších lobbistů ExxonMobile – Keith McCoy, který byl krátce poté propuštěn – nejen to, že podpora tohoto ropného gigantu pro zavedení uhlíkové daně je podvod, ale také přiznal, že firma potichu financuje skupiny popíračů klimatické změny tak, aby podkopala akce vlád a maximalizovala svůj zisk. Tuto skutečnost moje organizace, Unie znepokojených vědců a další odhalili již před deseti lety.

„Bojovali jsme agresivně proti lidem z různých vědeckých oborů? Ano,“ prohlásil během rozhovoru McCoy, tehdejší hlavní ředitel ExxonMobile pro federální vztahy. „Přidali jsme se k některým z těchto ´stínových skupin´, abychom pracovali proti určitým prvním krokům [vlád]? Ano, je to pravda. Ale na tom není nic nezákonného. Šlo nám o naše investice. Šlo nám o zájem našich akcionářů.“

Přes všechnu svoji otevřenost řekl McCoy minimálně jednu věc nepravdivě. Exxon Mobile se skutečně „přidal“ – jinými slovy platil je – k popíračským skupinám šířícím dezinformace, aby narušil počáteční kroky vlád k snížení uhlíkových emisí. McCoy ale nepřesně použil minulý čas. Ve skutečnosti firma dále ve financování těchto skupin pokračuje.

Zmíněný videozáznam a rozhovor způsobil těžkou hlavu McCoyově šéfovi, výkonnému řediteli ExxonMobile Darrenu Woodsovi, a to zejména proto, že Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled a reformy obeslal Woodse, stejně jako nejvyšší manažery z American Petroleum Institute, BP America, Chevronu, Shell Oil a Americké obchodní komory, aby svědčili při slyšení 28. října na téma „dlouhodobé, oborově koordinované kampaně šíření dezinformací o roli fosilních paliv ve způsobení globálního oteplování.“

ExxonMobile se nachází v srdci této kampaně. Od roku 1998 platí tato korporace síť zdánlivě nezávislých think-tanků a lobbystických skupin, kterým vyplatila přes 39 milionů dolarů za šíření pochybností ohledně klimatické vědy a za vytváření překážek ohledně vládních zásahů. Více už podle známých údajů zaplatili pouze Charles Koch a jeho mladší bratr David, vlastníci uhelného, ropného a plynárenského konglomerátu Koch Industries.

V roce 2020 se podle poslední zprávy o udílení grantů v ExxonMobile vyplatilo na tři granty celkem 490 tisíc dolarů. Peníze šly do American Enterprise Institute (100 tisíc dolarů), the Regulatory Studies Center na Univerzitě George Washingtona (140 tisíc) a Americké obchodní komoře (250 tisíc). Jde o nižší částku, než bylo 790 tisíc dolarů proplacených 9 skupinám klimatických popíračů v roce 2019 a pouhý zlomek částek vyplacených v minulosti, ale stále se to počítá.

Pravdou je, že v roce 2020 společnost prodělala více než 22 miliard dolarů a musela seškrtat své granty napříč portfoliem. Dalším faktorem, který způsobil tento pokles, je ale skutečnost, že ExxonMobile začal své granty jinak vykazovat. Jak prvně zveřejnil Salon, společnost v každoroční účetní zprávě za rok 2020 vykazuje už jen granty v hodnotě 100 tisíc dolarů a výše. V minulých letech přitom vykazovala dary již od 5000 dolarů. Tato změna snižuje transparentnost a v konečném důsledku znamená, že nelze určit, kolik peněz v malých částkách na podporu dezinformací ohledně klimatické změny v roce 2020 společnost vynaložila, ani srovnávat sumu za rok 2020 s předchozími lety.

Pouze tři popíračské skupiny – stejné tři zmíněné v grantové zprávě za rok 2020 – získaly v roce 2019 od ExxonMobile částku 100 tisíc dolarů a výše. Dary těmto skupinám v předminulém roce dosáhly společné sumy 625 tisíc dolarů. Dalších šest popíračských skupin, které společnost v roce 2019 financovala – Centrum pro americké a mezinárodní právo (5000 dolarů), the Federalist Society (10 tisíc), the Hoover Institution (15 tisíc), the Manhattan Institute (90 tisíc), Mountain States Legal Foundation (5000) a Washington Legal Foundation (40 tisíc) získaly společně 165 tisíc dolarů. Žádný z těchto grantů by se i v případě pokračujícího financování nedostal vzhledem k nově nastavenému finančnímu prahu do zprávy za rok 2020.

I přesto stále stojí za to, podívat se blíže, kam zamířila hlavní masa přiznaného rozpočtu ExxonMobile určeného na dezinformace v roce 2020:

Americká obchodní komora

Od roku 2014 vyplatil ExxonMobile více než pět milionů dolarů navíc ke svým ročním členským poplatkům Americké obchodní komoře, která je hlavní silou blokující změny v oblasti klimatické politiky již celá desetiletí. Několik let poté, co se stala příjemce darů od ExxonMobile, získala Komora určitou nežádoucí pozornost financováním všestranně vyvrácené zprávy, kterou tehdejší prezident Trump citoval jako přední podklad pro odstoupení Spojených států od Pařížských dohod.

V roce 2019 Komora náhle pode všeho otočila o 180 stupňů a na své webové stránce uvedla: „Naše klima se mění a lidé k této změně přispívají. Nečinnost prostě není volba.“ Tvrzení, že lidská aktivita pouze přispívá ke klimatické změně, je nepřesné vzhledem k tomu, že spalování fosilních paliv je hlavní příčinou této změny, nicméně prohlášení i tak představuje neuvěřitelný posun od dob, kdy Komora ve zprávě pro Agenturu na ochranu životního prostředí v roce 2009 tvrdila, že „dokonce i oteplení o 3 [stupně Celsia] v příštích sto letech bude ve výsledku pro lidstvo přínosné.“

Nicméně 24. srpna 2020 Komora ve svém tiskovém prohlášení slíbila, že „udělá všechno proto, aby zabránila“, aby se z legislativního návrhu na 3,5 biliónový balíček určený na snížení uhlíkových emisí z elektráren a dopravy „stal zákon“. A ve své webové sekci zaměřené na klimatickou změnu Komora vyzývá „k dalšímu zvýšení využití zemního plynu.“

Zvýšení využití zemního plynu?! To jde proti poznatkům vědy o klimatu, které hovoří o nutnosti rychle dekarbonizovat energetický sektor, v zásadě tu jde jen o výměnu jednoho uhlíkového zdroje znečištění, uhlí, za jiný, a sice metan, který je mimochodem 86x silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Navíc podle studie z prosince 2019 ve vědeckém žurnálu Environmental Research Letters již emise oxidu uhličitého, které lze připsat na vrub boomu využití zemního plynu v posledním desetiletí, převýšily snížení emisí způsobené uzávěrou uhelných elektráren.

The American Enterprise Institute

Ekonom Benjamin Zycher může být považován za popírače klimatické vědy sídlícího v srdci American Enterprise Institute (AEI). Tento institut získal od roku 1998 od ExxonMobile 4,86 milionů dolarů. Zycher trvá na tom, že uhlíková daň by byla „neúčinná“, Pařížské dohody o klimatu označuje za „absurdní“ a odmítá vědecký konsensus o příčinách i vážnosti globálního oteplování.

Zycher zveřejnil svoji nejnovější invektivu proti vědě o klimatu ve vydání National Affairs z léta 2021. Dříve šlo nezávislý konzervativní politický čtvrtletník, který AEI koupil pod svou střechu v roce 2019. Ve své eseji „Šance pro realismus v oblasti klimatické změny“ Zycher nepravdivě tvrdí, že „dostupná věda“ nepodporuje tvrzení, že lidská aktivita představuje „sama o sobě nejvýznamnější příčinu klimatické změny“ ani že by „dostupná data“ potvrzovala předpoklad, že extrémní výkyvy nebo projevy počasí jsou „důkazem nadcházející klimatické krize“.

Stejně jako ve svých předchozích článcích se Zycher odkazuje na již vyvrácené hypotézy o primárních příčinách klimatické změny včetně posunu proudění vody v severním Tichém oceánu nazývaném tichomořská desetiletá oscilace, u kterého vědci určili, že není schopen způsobit dlouhodobý trend oteplování planety, nebo na „změny ve sluneční aktivitě“, když přitom sluneční aktivita od 80. let klesá, zatímco globální teploty pokračují v růstu.

Letošní léto nebylo zrovna nejšťastnějším okamžikem pro hájení zdiskreditovaných teorií. 9. srpna, méně než dva měsíce po zveřejnění Zycherovy eseje, zveřejnil Mezivládní panel OSN ke klimatické změně (IPCC) přelomovou zprávu „červený kód pro lidstvo“ o skoro 4000 stránkách, kde varuje, že klimatická krize se blíží do bodu, kdy se vymkne jakékoliv možné další kontrole a „jednoznačně“ za to klade odpovědnost lidské činnosti.

Zycherův hlavní cíl? Vytvořit jakékoliv podklady, bez ohledu na jejich vratkost, ospravedlňující další závislost na fosilních palivech, o kterých rovněž nesprávně tvrdí, že jsou dražší než obnovitelné zdroje. Návrhy na snížení uhlíkových emisí včetně Pařížských dohod budou mít podle něj jen mizivý dopad a lze jich dosáhnout pouze náhradou drahé energie energií levnější.“ Ve skutečnosti podle nedávné analýzy Bloomerg je dnes „ve skoro polovině světa levnější postavit a provozovat novou rozsáhlou větrnou nebo solární elektrárnu než provozovat stávající elektrárnu na uhlí nebo zemní plyn.“ Samozřejmě, Zychera si nikdo nesplete s vědcem a National Affairs nemá nic společného s recenzovanými vědeckými časopisy. Zycher ale slouží ExxonMobile jako zdánlivě nezávislý expert, který pokračuje ve vyjadřování svých pochyb o klimatické vědě a životaschopnosti obnovitelné energie a poskytuje tak krytí popíračům vědy o klimatu působícím v Kongresu.

(Konec 1. části)