Americký nejvyšší soud chce zrušit reprodukční práva a vrátit nás do dnů potratů pomocí ramínek. Elon Musk, nejbohatší člověk světa, chce zase vrátit ručičky hodin pro všechny chudé a pracující lidi.

12 tisíc zaměstnanců v Muskově továrně v kalifornském Fremontu pracuje 12 hodin týdně v rasistické, sexistické, homofobní a transfobní díře. Černošští zaměstnanci o továrně mluví jako o „plantáži“. Dozorci je tam oslovují jako opice. Černoši dostávají práci především v nejhorší části továrny. Předáci a mistři sexuálně obtěžují zaměstnankyně. Ti, kdo si stěžovali, byli často vyhozeni. Musk zaměstnancům čelícím diskriminaci radí, aby „měli hroší kůži a přijali omluvu.“

Manažeři Tesly umožňují, aby se na stěnách továrny celé dny ponechávaly graffiti s hákovými kříži, nápisy o negrech nebo zkratka „KKK“. Člověk si ale může být jistý, že pokud by tam nějaký dělník napsal slovo „odbory“, bylo by okamžitě smazáno.

Továrna ve Fremontu je bývalým společným závodem GM-Toyota, který byl uzavřen v roce 2004. Dělníci v tehdejší automobilce byli zastoupeni Jednotnými odbory automobilového průmyslu (UAW). Národní rada pro podnikové vztahy citovala Muskova vyjádření, v nichž vyhrožuje dělníkům ztrátou benefitů, pokud se rozhodnout vstoupit do odborů. Elon Musk odbory nenávidí a používá špinavé triky, aby se UAW v továrně neetabloval.

Rasističtí dělníci mají dovoleno předvádět své tetování s konfederačními vlajkami. To je to, co má Musk na mysli, když mluví o obnovení „svobody projevu“ na Twitteru. Rakeťák Elon převzal platformu tohoto sociálního média za 44 miliard dolarů z převážně vypůjčených peněz. Larry Ellison, Trumpa milující bývalý výkonný ředitel Oracle software mu svěřil miliardu.

V Bostonu sídlící Fidelity Investments poskytl 316 milionů. To se nezdá zase až tolik v porovnání s 4,5 biliony dolarů, které má tato firma ve své správě, ale představuje to politicky významný vzkaz. Fidelity je ze 49 % vlastněna Abigail Johnsonovou a její rodinou, která celá pochází od předků z lodi Mayflower. Ukazuje se, že „staré bohatství“ z Nové Anglie je stejně bigotní jako noví kapitalisté z okruhu Donalda Trumpa. A proč také ne? Vždyť předci Johnsonové – puritáni známí jako Otcové poutníci – rozpoutali genocidní války proti Wampanoagsům a jiným indiánským kmenům, aby je připravili o jejich půdu. Búrští předci Elona Muska zase ukradli zem Afričanům. Muskův biologický otec je milionář, který vlastnil africký smaragdový důl. Své miliony vydělal na zotročení černochů během apartheidu. Bantustány v apartheidní Jižní Africe byly vytvořeny podle modelu indiánských rezervací ve Spojených státech.

„Můžeme svrhnout koho se nám zlíbí!“

V minulém roce jmenoval magazín Times Elona Muska ´mužem roku´. V roce 1938 udělily Times tento titul Adolfu Hitlerovi. Hitler posílal odborové předáky do koncentračních táborů.

Musk byl nadšený z puče v Bolívii v roce 2019, který svrhnul demokratickou, domorodými předáky vedenou vládu. Tehdy tweetoval: „Svrhneme, koho bude chtít! Smiřte se s tím.“ Bolívarovský lid si ale s pučisty poradil o rok později, kdy byla po volbách obnovena vláda Hnutí za socialismus. Není náhoda, že mnohonárodnostní Bolívie, o kterou se Musk zajímal, má jedny z největších světových rezerv lithia, které je zásadní pro baterie do Muskových elektrických aut.

Prakticky všechna kapitalistická média Muskovi poklonkovala, kdy z něj udělala humanitáře za jeho poskytnutí satelitních služeb režimu v Kyjevě. Podle komentátora Yasha Levina ale většina z této pomoci pocházela fakticky z dotací americké vlády. Musk je velkým dodavatelem pro armádu, a naopak Pentagon je otevřenou pokladničkou pro Muskovu raketovou společnost Space-X.

Dvanáctihodinový pracovní den je zpátky

Před dvě stě lety pracovali britští textiláci 12 hodin denně. Elon Musk z toho chce udělat pracovní standard dnešní doby. Odborovému a dělnickému hnutí trvalo 50 let, aby si vydobylo osmihodinový pracovní den a dva víkendové dny pro většinu amerických dělníků. Haymarkští mučedníci – dělničtí předáci George Engel, Adolph Fischer, Albert Parsons a August Spies – byli za boj za osmihodinový pracovní den v roce 1887 popraveni.

Kvůli boji za zrušení 84-hodinového pracovního týdne stávkovalo v roce 1919 365 tisíc ocelářských dělníků. Zaměstnanci dnes již uzavřené ocelárny Sparrows Poin nedaleko Baltimore pracovali dvanáct hodin každý den v roce kromě 4. července [Den nezávislosti] a Vánoc. Stávkující, vedeni budoucím komunistickým vůdcem Williamem Z. Fosterem, zablokovali činnost většiny ocelářského průmyslu. K zničení stávky se spojila celá kapitalistická třída a všechna její média. Dnes zase skoro všechny korporátní média chtějí, abychom podporovali válku proti Rusku. Policisté mlátili stávkující a do ocelárny v Gary v Indianě byla vyslána dokonce armáda. Po měsících podobných útoků musela být stávka v lednu 1920 odvolána. Celý boj ale nebyl nadarmo. Nenávist ke dvanáctihodinovému pracovnímu dni se prohloubila. V roce 1923 hodil U.S. Steel, tehdejší největší korporace na světě, ručník do ringu a souhlasil s osmihodinovým pracovním dnem („Steelworkers in America, the Nonunion Era,“ od Davida Brodyho).

Skoro o sto let později vysílá Elon Musk rakety do vesmíru a troufá si letět na Mars. Zároveň ale toto prase s 200 miliardami dolarů chce po svých 12 tisících zaměstnancích ve Fremontu, aby pracovali 72 hodin v týdnu. To je šest dní v týdnu po 12 hodinách. Dělníci v Tesle často pracují nepřetržitě několik týdnů bez odpočinkových dnů.

Tyto otřesné pracovní podmínky špiní jméno srbského génia elektřiny Nikoly Tesly, který byl jednu dobu členem Socialistické dělnické strany ve Spojených státech. Tyto podmínky rovněž donutí pracovníky Tesly bojovat. Henry Ford byl přinucen podepsat dohodu s odbory. Stejně tak dopadne i Elon Musk.

Převzato z: https://www.struggle-la-lucha.org/