Zatímco miliony Britů a obdivovatelů z celého světa minulý čtvrtek truchlily nad smrtí královny Alžběty II., jiní – zejména v zemích dříve kolonizovaných Britským impériem – vyjadřovali připomínky „strašných krutostí“ páchaných na nich během vlády této panovnice.

„Netruchlíme nad smrtí Alžběty, protože pro nás je její smrt připomínkou velmi tragického období v této zemi a historii Afriky,“ prohlásil Julius Malema, šéf levicové strany Bojovníci za ekonomickou svobodu v Jižní Africe.

„Elizabeth nastoupila na trůn v roce 1952, vládla 70 let jako hlava instituce vybudované, udržované a žijící z brutálního dědictví dehumanizace milionů lidí po celém světě,“ pokračoval.

„Během své 70leté vlády královna ani jednou nepřiznala zvěrstva, která její rodina způsobila domorodým lidem, které Británie napadla po celém světě,“ poznamenal Malema. „Ochotně těžila z bohatství, které bylo dosaženo vykořisťováním a vraždami milionů lidí po celém světě. Britská královská rodina stojí na ramenou milionů otroků, kteří byli odesláni pryč z kontinentu, aby sloužili zájmům rasistické bělošské akumulace kapitálu, v jejímž středu právě leží britská královská rodina,“ dodal Malema.

Larry Madowo, korespondent CNN International z Keni, řekl během čtvrtečního vysílání, že „pohádka je taková, že královna Alžběta vystoupila do korun stromů tady v Keni jako princezna a sestoupila jako královna, protože když byla tady v Keni, dozvěděla se, že její táta zemřel a ona se měla stát královnou.“

„Ale to byl také začátek následujících osmi let, kdy… britská koloniální vláda brutálně zasáhla proti povstání Mau Mau proti koloniální správě,“ pokračoval. „Nahnali více než milion lidí do koncentračních táborů, kde byli mučeni a dehumanizováni.“ Kromě nekontrolovatelného mučení – včetně systematické kastrace podezřelých rebelů a jejich sympatizantů, často pomocí kleští – britské síly a jejich místní spojenci masakrovali neozbrojené civilisty, nechali zmizet jejich děti, sadisticky znásilňovali ženy a bili vězně k smrti.

„A tak,“ dodal Madowo, „jsou na celém africkém kontinentu lidé, kteří říkají: „Nebudu truchlit pro královnu Alžbětu, protože moji předkové trpěli pod jejím lidem velkými zvěrstvy, což ona nikdy plně nepřiznala.“ Namísto omluvy za své zločiny a odškodnění obětí zahájila britská vláda operaci Legacy, masivní úsilí o vymazání důkazů o koloniálních zločinech během období rychlé dekolonizace v 50.–70. letech.

„Kdyby se královna omluvila za otroctví, kolonialismus a neokolonialismus a naléhala na královskou rodinu, aby nabídla reparace za miliony životů, které byly odebrány jejím/jejich jmény, možná bych udělal lidskou věc a cítil bych se špatně,“ napsal na Twitteru profesor Mũkoma wa Ngũgĩ z Cornellovy University. „Jako Keňan nic necítím. Tohle divadlo je absurdní.“

Aldani Marki, aktivista Organizace solidarity s jemenským bojem, prohlásil, že „královna Alžběta je kolonizátorka a má na rukou krev“. „V roce 1963 se jemenský lid vzbouřil proti britskému kolonialismu. Královna na oplátku nařídila svým jednotkám, aby násilně potlačily jakýkoli nesouhlas, a to co nejdivočeji,“ napsal na Twitteru. „Hlavním represivním opatřením kolonie královny Alžběty v Adenu byly nucené deportace původních Jemenců do jemenského pouštního vnitrozemí.“

Četní pozorovatelé poukazují na to, jak Britské impérium vyplenilo z Indie přibližně 45 bilionů dolarů během dvou století kolonialismu, který měl za následek miliony mrtvých, a jak byl z Indie ukraden Kohinoor – jeden z největších broušených diamantů na světě s odhadovanou hodnotou 200 milionů dolarů, aby byl zasazen do koruny královny matky.

„Proč Indové truchlí nad smrtí královny Alžběty II?“ zeptal se na Twitteru indický ekonom Manisha Kadyan. „Její dědictvím je kolonialismus, otroctví, rasismus, kořistění a drancování. Přestože měla šanci, nikdy se neomluvila za krvavou historii své rodiny. Při své návštěvě Indie vše zredukovala na ‚obtížnou minulou epizodu‘. Je to zlo.“

Indický historik na Twitteru napsal: „Existuje pouze 22 zemí, které Británie v historii nikdy nenapadla. „Britské lodě přepravily celkem tři miliony Afričanů do Nového světa jako otroky,“ napsal. „Říše, která přinesla bídu a hlad do Asie a Afriky. Žádné slzy pro královnu. Žádné slzy pro britskou monarchii.“

Negativní reakce na odchod královny se neomezovala pouze na globální Jih. Navzdory historickému usmíření mezi Irskem a Británií v tomto století došlo v Dublinu k oslavám – jak dosvědčuje dav zpívající „Lizzie’s in a Box“ na fotbalovém zápase Celtic FC – a mezi irskou diasporou. „Jsem Irka,“ napsala na Twitteru přispěvatelka MSNBC Katelyn Burnsová, „nenávidět královnu je rodinná záležitost.“

Do akce se zapojili i velšští levičáci. Welsh Underground Network tweetovala řadu důvodů, proč „nebudeme truchlit“. „Nebudeme truchlit pro členy královské rodiny, kteří dohlíželi na ochranu známých pachatelů obtěžování dětí v rodině,“ uvedla skupina. „Nebudeme truchlit pro členy královské rodiny, kteří dohlíželi na aktivní zničení velšského jazyka a velšské kultury,“ dodali velšští separatisté.

Assal Rad, ředitel výzkumu v National Iranian American Council, shrnul pocity mnoha obyvatel globálního Jihu a obránců dekolonizace po celém světě a napsal na Twitter: „Pokud sympatizujete více s kolonizátory a utlačovateli než s lidmi, které utlačují, možná budete muset přehodnotit své priority.“

Převzato z: https://www.commondreams.org/