Proč i v bohaté společnosti zůstává chudoba
Před více než 90 lety napsal ekonom John Maynard Keynes, že vnuci jeho čtenářů budou muset pracovat pouze 15 hodin týdně, a přesto tak zajistí dobrou životní úroveň pro všechny.
Nyní, i v době relativně nízké nezaměstnanosti, postrádají miliony lidí základní potřeby, jako je jídlo a topení. Mnoho tisíc lidí žijí jako bezdomovci na ulicích a mnoho dalších se tísní v nevyhovujících nebo přeplněných ubytováních. Chudoba stále ničí životy. A v posledních letech se průměrný pracovní týden po desetiletích postupného zkracování opět prodlužuje.
Keynes se nemýlil, pokud jde o zvyšování produktivity práce. Ve skutečnosti po většinu těch 90 let rostla rychleji než v jeho době. Pravděpodobně většina chudých lidí má také dnes ledničky, televizory a telefony, které v Keynesově době neměli ani bohatí. A přesto končí tak, že se nemohou zapojit do společnosti jako rovný s rovným – nemohou pozvat přítele k sobě domů, nebo se s ním setkat například v kavárně či baru – a dokonce nemají ani na základní potřeby, a to kvůli kapitalismu, a zejména kvůli všudypřítomné nejistotě života pracujících za kapitalismu.
Kapitál potřebuje neustálou „rezervní armádu práce“, skupinu lidí zoufale toužících po námezdní práci i za tu nejnižší sazbu. Neustále pracuje na snižování svých „nákladů na pracovní sílu“ tím, že nahrazuje pracovníky stroji a vytlačuje z pracovního procesu stále více pracovních sil.
A tak, jak vysvětlil Marx v Kapitálu, mnozí patřící dokonce i k těm, které nazval „dělnickou aristokracií“, mohou být z roku na rok uvrženi do chudoby. Přijdou o práci (nebo o jedno ze zaměstnání, neboť dnes mnozí, aby se uživili, pracují ve dvou nebo třech zaměstnáních). Zažívají domácí krize, které je nutí platit za zařízení si nové domácnosti. Pokud pobírají sociální dávky, dostávají se do potíží a končí se „sankcemi“, srážkami z příspěvků, které je snižují pod životní minimum.
Kapitalismus je nikdy se nezastavující stroj na výrobu bohatství pro bohaté a na vytváření nejistoty a chudoby na druhém pólu.
Socialismus znamená „každému podle jeho schopností, každému podle jeho potřeb“. Už žádné superbohaté a už nikoho, komu se nedostává ani základních potřeb.
Převzato ze stránek: https://www.workersliberty.org/