Evropská unie a pět zemí ve východní Evropě vedou spory o bezcelní dovoz obilí z Ukrajiny. Těchto pět zemí tvrdí, že odstranění cel ovlivnilo jejich vnitřní trhy a jejich zemědělce.

Orgány Evropské unie (EU) a pět východoevropských zemí jsou ve sporu ohledně dovozu bezcelního obilí z Ukrajiny. Rozhodnutí o zrušení cel na dovoz obilí z Ukrajiny přijala EU v červnu 2022. Východoevropské země jako Polsko, Maďarsko a Rumunsko jsou však se zrušením cel stále nespokojenější a zdůvodňují to dopadem na jejich místní trhy. Neshoda minulý týden vyvrcholila, když pět zemí — Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Slovensko — zablokovalo dovoz ukrajinského obilí. Středeční schůzka mezi orgány EU a zástupci pěti zemí nevedla k žádnému průlomu. Mnohé z těchto zemí jsou mimochodem blízkými spojenci Ukrajiny.

Po vypuknutí války zrušila EU všechna cla a kvóty na vývoz ukrajinského obilí do svých členských států, aby zajistila jeho prodej na světové trhy. Začátkem tohoto měsíce protestovali farmáři v Rumunsku, Bulharsku a Polsku proti poklesu cen jejich plodin kvůli dovozu levného obilí z Ukrajiny bez daně. Přestože EU pěstitelům obilí v těchto zemích přislíbila kompenzaci ve výši 56,3 milionu eur (61,74 milionu USD), vlády to považují za nedostatečné. Nyní mnoho zemí ve východní Evropě volá po znovuzavedení cel na ukrajinské obilí, aby ochránily své domácí farmáře.

Po poslední krizi navrhli představitelé EU kompromis, podle kterého by se ukrajinská produkce přepravovala přes tyto země, ale nevstupovala by na jejich trhy. Byl také navržen balíček ve výši 100 milionů eur pro zemědělce v těchto zemích. O těchto ustanoveních však nebylo dosaženo dohody

Ukrajinská ekonomika je závislá především na exportu obilí, hutnictví a výrobě strojů. Rusko bylo hlavním obchodním partnerem Ukrajiny, která rovněž významně těžila z dodávek levné ropy a zemního plynu z Ruska, a to až do EU iniciovaného protiruského puče Euromajdan v zemi v roce 2014. Od té doby se ukrajinsko-ruské vztahy propadly, narůstající konflikty eskalovaly v únoru 2022 v plnohodnotnou válku. V téže době se EU stala hlavním obchodním partnerem Ukrajiny a dnes je ukrajinská ekonomika plně závislá na prostředcích z USA a zemí EU, prostředcích, které jsou primárně vyčleněny pro válku proti Rusku.

Po vypuknutí války se Rusko a Ukrajina dohodly na účasti v Černomořské iniciativě pro obilniny, kterou v červenci 2022 zprostředkovalo Turecko a OSN s cílem zajistit námořní zásilky obilí z Ukrajiny do jiných zemí při potřebě řešit rostoucí nedostatek potravin ve světě, zejména v chudých a rozvojových zemích v Asii a Africe.

Rusko loni na krátkou dobu tří dnů pozastavilo svou účast na dohodě po masivním útoku bezpilotních letounů na Rusy kontrolovaný přístav Sevastopol dne 29. října. Obvinilo Ukrajinu z využívání obilního koridoru v Černém moři k útokům na ruské cíle. Rusko se k dohodě vrátilo 2. listopadu po zprostředkování Turecka a OSN, ale stále si zachovává určité výhrady, protože tvrdí, že „velká část ukrajinského obilí dodávaného v rámci dohody za účelem zmírnění celosvětové potravinové krize se dostává do bohatých evropských zemí, místo k chudým a rozvojovým státům.“

Nyní probíhají jednání o prodloužení smlouvy. Již jednou byla prodloužena a očekává se, že bude pokračovat do 18. května tohoto roku.

V květnu loňského roku také EU zavedla solidární koridory přes své členské státy sousedící s Ukrajinou pro přepravu obilí. Nicméně i Evropská komise v červenci 2022 připustila, že „většina ukrajinské pšenice uvízla v blízkých zemích EU a sotva se dostala do třetích zemí, které ji potřebují“.

Podle několika pozorovatelů a analytiků patří strategické plány válečné aliance NATO pod vedením USA proti Rusku spolu s obchodními zájmy oligarchů podporovaných EU mezi hlavní faktory, které přispěly k zahájení a zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu. Je třeba poznamenat, že Ukrajina – klíčový vývozce obilí – byla zemí, kde byl prodej zemědělské půdy donedávna právně zakázán. Když byla Ukrajina součástí Sovětského svazu, byla zemědělská půda státním majetkem a v praxi fungovalo kolektivní zemědělství. V postsovětském období byla na Ukrajině zahájena nekontrolovatelná privatizace zemědělské půdy – jak diktoval MMF v 90. letech – což vedlo ke koncentraci velkých hektarů zemědělské půdy v rukou několika oligarchů. V roce 2001 vyhlásila ukrajinská vláda moratorium na prodej zemědělské půdy, aby tento trend zastavila. Byla to postmajdanská vláda vedená Volodymyrem Zelenským, která v roce 2021 zrušila dlouhodobé moratorium, což vyvolalo kritiku od různých skupin včetně farmářů, družstev, komunistů a dalších.

Převzato z: https://peoplesdispatch.org/