12. června se na půdě fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity konal seminář věnovaný genderovým nerovnostem a jejich projevům v praxi. Hlavní zaměření semináře představovalo nerovné postavení mužů a žen v rámci života měst a obcí, a to z hlediska financování potřeb sloužících v různé míře oběma pohlavím, z hlediska zastoupení obou pohlaví na rozhodování o životě obcí a rovněž z hlediska charakteru a fungování městských služeb a infrastruktury.

Seminář společně organizovala koalice Social Watch Česká republika, Ekumenická akademie Praha a občanské sdružení NESEHNUTÍ se sídlem v Brně. Na úvod položily lektorky semináře, Marcela Adamusová a Veronika Šprincová všem přítomným zajímavý test ohledně účasti žen v České republice na veřejných aktivitách (politika, studium na vysokých školách apod.). Ze společné prezentace správných odpovědí jasně vyplynulo, že ženy jsou výrazně podhodnoceny na místech, kde dochází k tvorbě poltických rozhodnutí ovlivňujících veřejnost, ačkoliv ženy jsou dnes například úspěšnější ve vysokoškolském studiu než muži.

Tyto nerovnosti se objevují i na poli komunální politiky. Česká republika má v evropském srovnání poměrně významný podíl žen v zastupitelstvech obcí. Platí však nepřímá úměra mezi velikostí města (a jeho rozpočtu) a podílem žen, které rozhodují o jeho fungování. Před komunálními volbami v roce 2010 bylo v zastupitelstvech všech obcí 26 % křesel obsazeno ženami, zatímco v zastupitelstvech měst to bylo jen 23 %, v zastupitelstvech statutárních měst 19,5 %, na pozicích starostů 18 % a z 26 primátorů statutárních měst byly pouze 3 ženy (11,5%). V současnosti má ČR pouze jedinou primátorku, a to v Pardubicích.

Pod-reprezentování žen v komunální politice má mimo jiné zřetelné důsledky na složení rozpočtu určeného k financování života obcí. Financování určitých aktivit v rámci města nebo vesnice se často tváří jako neutrální z hlediska pohlaví, prostě jako naplňování „objektivních potřeb“ společnosti a veřejného zájmu. Podrobnější analýzy však (nejen) v českém kontextu ukazují, že z hlediska uspokojování potřeb a aktivit, na kterých obě pohlaví participují nerovnoměrně (a těch je velká řada), existuje značná nerovnováha ve směru preferování aktivit a potřeb, které slouží převážně mužům.

Konkrétní výzkum z roku 2008 ve 13 českých obcích o velikosti 1 až 30 tisíc obyvatel (Olga Sedláčková) ukázal, že v několik obcích byly výdaje sloužící mužům a ženám více méně vyrovnané, ale ve většině sídel připadly větší položky rozpočtu na potřeby mužů, a to zejména z důvodu značné finanční podpory určitých sportů (hokejové a fotbalové týmy), kterým se aktivně i pasivně věnují převážně muži. Novější výzkum z roku 2010 (Marcela Adamusová) v sedmi obcích a jedné městské části pak odhalil vynakládání více peněz na zájmy a potřeby mužů dokonce v sedmi z těchto osmi sídel.

Zabývat se a odstraňovat tuto nerovnost má za úkol Evropská charta za rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích, která byla představena v roce 2006 v Insbrucku. Jde o dokument určený místním samosprávám, který si klade za cíl zavádět rovnost do každodenního života prostřednictvím politiky obcí. Zahrnuje nejen zavedení genderově spravedlivého rozpočtování, ale také odstraňování existujících diskriminačních praktik, znevýhodnění a bariér v přístupu k příležitostem a uspokojování potřeb.

Základní myšlenku charty představuje skutečnost, že ignorování vlivu genderu na rozpočet obcí a na fungování služeb, obecní infrastruktury apod. není projevem neutrality ale slepoty. Realitou většiny zemí světa, ČR nevyjímaje, zůstává, že ženy zažívají jiné životní zkušenosti a potýkají se s jinými problémy než muži: mimo jiné se potýkají s v průměru nižšími příjmy (mzdami a následně i důchody), s horším kariérním postupem v zaměstnání, s vykonáváním převážného objemu společenské neplacené péče v podobě péče o děti, partnera, ale i seniory, jsou častěji oběťmi genderového násilí a mají, jak jsme si ukázali, nižší vliv ve veřejném životě.

Tyto skutečnosti se pak promítají do celé řady oblastí, kde bychom je na první pohled nehledaly: například výstavba bytů určitého typu se může zdát být zcela genderově neutrální (byty jsou formálně určeny každému), ale z hlediska faktu, že ženy berou méně peněz než muži a většina neúplných rodin s dětmi má jako hlavu domácnosti ženu, může absence levné výstavby a sociálního bydlení představovat pro uplatnění žen v dané obci větší překážku než pro muže. Podobně například způsob řešení komunikací, parků apod. může přehlížet reálné i subjektivně vnímané nebezpečí, kterému jsou na ulicích vystaveny ženy. Samozřejmě, tyto skryté bariéry ve zdánlivě neutrálním světě se netýkají pouze žen, ale často také starých lidí, kulturních a jazykových menšin apod.

Na základě politiky Charty a leckde již dříve došlo v řadě měst po celé Evropě k realizaci projektů a opatření, která bariéry pro uplatnění žen (případně mužů) ve veřejném životě obcí s úspěchem odstraňují.

Namátkou, v italské Modeně došlo k změnám časů zasedání městského zastupitelstva tak, aby byly slučitelné s rodinným životem. Ve švédském Kalmaru se po zjištění, že ženy v noci nerady využívají městskou veřejnou dopravu a častěji si berou taxík, dohodlo, aby ženy mohly v noci na požádání zastavit autobus i mimo zastávky, co nejblíže k místu svého bydliště. Zároveň se prosadilo lepší osvětlení cest v parcích. V německém Ulmu se ukázalo, že chlapci a dívky mají jiné představy ohledně podoby dětských hřišť. V  plánování hřišť se pak zohlednily zkušenosti a preference obou pohlaví. Helsinky zavedly přepravu osob s dítětem v kočárku zdarma. Vídeň provozuje pro ženy a dívky ohrožené sexuálním a fyzickým násilím non-stop fungující krizové centrum a bojuje se sexistickou reklamou.

Dobré příklady se najdou i v Česku – městská část Praha 18 například zavedla úplnou rovnost v odměňování žen a mužů pracujících na úřadu této městské části.

Brněnský seminář přinesl řadu velmi zajímavých podnětů, které by levice měla umět využít v komunální politice. V jeho druhé části pak Petra Havlíková z NESEHNUTÍ zábavně a neméně zajímavou, interaktivní formou hovořila s účastníky o problému sexistických reklam, kterým se NESEHNUTÍ dlouhodobě zabývá, a kterým v budoucnosti věnujeme samostatný článek.