Probouzení občanské společnosti: debata Transparency International v Liberci
Ve středu 18. 9. se ve Velkém sále Krajské vědecké knihovny v Liberci uskutečnila debata, která si kladla za cíl oživit občanské uvědomění obyvatel města a pozitivně zapůsobit na rozvoj aktivního zájmu o věci veřejné.
Téma debaty, jak napovídá sám název „Zadlužený Liberec – co k tomu vedlo, jaká je dnes situace a jak z toho ven?“, bylo více než aktuální a ve městě pod Ještědem obzvláště ožehavé. Po roce 1989 měl Liberec vynikající výchozí podmínky pro vlastní rozvoj. Díky majetku po odsunutých Němcích se stal jedním z nejbohatších měst v republice a jeho majetkový fond, tvořený zvláště rozsáhlými nemovitostmi, byl úctyhodný. Za dvacet let vlády pravice se vinou klientelismu, korupce a špatných obchodů majetek města zredukoval na minimum a naopak dluh vystoupal až na závratných cca 2,6 miliardy korun.
Znakem, že se občanská letargie posledních dvou dekád konečně začíná prolamovat a lidé se učí zájmu o věci veřejné, byla početná návštěva diskuse. Velký sál se zcela zaplnil lidmi, kterým není veřejný prostor lhostejný.
Debatu uvedlo pět řečníků. Programový ředitel Transparency International (TI) Radim Bureš, který představil TI a přednášející a ujal se role moderátora. Jako první vystoupil Jaromír Baxa – městský a krajský zastupitel (Změna), který ve svém příspěvku, příznačně pojmenovaném „Zneužít a odkopnout“, velmi přesně popsal cestu, která vedla k marginalizaci městského majetku a raketovému nárůstu dluhu.
Za hlavní příčinu označil pokřivení dobré správy. Dluh města byl pečlivě skrýván díky aplikaci tzv. „kreativního účetnictví“, kdy se čarovalo s čísly a po léta se dařilo vykazovat mnohem lepší výsledky, než jaká byla faktická skutečnost. Na město se přisály zájmové skupiny napojené na politickou reprezentaci (většinou ODS, ale ani ostatní strany nestojí stranou a to včetně ČSSD a dokonce i KSČM), které se prostřednictvím klientelismu dostávají k zakázkám a majetku. Netřeba říci, že město je vždy tím, kdo nese náklady a rizika, zatímco zástupci firem jako S-group, PPF a Busline se radují z rostoucích zisků.
Cestou, jak vybřednout z bažiny korupce a vydat se k nápravě, je pro Jaromíra Baxu volení správných a čestných lidí, prosazování principů dobré správy a etického chování. Ač spousta obchodů má doslova kriminální pozadí, nemalá část byla ještě legální a pouze etické smýšlení by nezabránilo zúčastněným uzavírat takto nevýhodné kšefty. Nezbývá, než této sympatické snaze popřát hodně úspěchů, leč nabízí se otázka, zda je vůbec možné v rámci současného politickoekonomického systému dospět k uspokojivým výsledkům. V okamžiku, kdy snaha o maximalizaci zisku vládne a stojí nad veškerou morálkou a odpovědností, kdy korupce a klientelismus již dávno zakořenily v nejvyšších patrech světové správy, není spíše na čase pokusit se od základu změnit systém jako takový?
Jaroslav Tauchman z webu nasliberec.cz popsal na několika konkrétních příkladech, jak klientelismus slouží ke zvyšování osobních zisků spekulantů a pánů podnikatelů na úkor městské kasy. Ilustroval jak kauzu s vyloženě kriminálním pozadím – události okolo Sportovního areálu Ještěd, kde je vyšetřován i bývalý primátor Jiří Kittner (ODS), tak i technicky legální nevýhodné odprodeje a směny městského majetku – např. pozemky v průmyslové zóně Sever.
Stanislav Beránek z TI, zase na aktuálním příkladu z Prahy 8 ilustroval, jak se zapojení občanů do veřejného dění může postavit proti podivným praktikám radnice a přidružených firem.
Poslední řečník, právník TI Petr Leyer v rychlosti poukázal na právní normy české legislativy a na to, jak mnohdy umožňují v podstatě korupční jednání. Jeho výstup šel brát jako pozvánku na středu 25. 9., kdy v knihovně proběhne další diskuse zaměřená přímo na právní aspekty korupčního jednání.
Po úvodních slovech všech řečníků se otevřela debata. Jako prvnímu bylo umožněno reagovat ekonomickému náměstkovi Liberce Jiřímu Šolcovi, který se pod vahou argumentů ani nesnažil skrývat tristní situaci města, ale snažil se všem přítomným vysvětlit, že se pod vedením současné koalice, která má mimo jiné v plánu odprodat poslední zbytky majetku (letiště a Technické služby), podařilo vykročit ke světlým zítřkům.
Blížící se předčasné volby nalákaly do knihovny i několik zástupců z politické scény, kteří si jinak cestu mezi lidi hledají jen těžko. Úsměvné bylo vystoupení Tibora Batthyányho, který se snažil Jaromíru Baxovi vyčíst populismus, neb údajně nezmínil, že je členem Změny. Nebyla to pravda, zástupce Změny se v úplnosti představil hned na začátku. Sám Tibor Batthyány je ovšem krajským lídrem Babišova hnutí Ano, o čemž se nám jaksi zapomněl zmínit a vystupoval, dle svých slov, jen jako „prostý manažer“. Nabízela se odpověď, že právě manažeři, kteří přistupovali k řízení města s ohledem na soukromý zisk, dovedli město až nad propast.
Dalším příspěvkem, který stojí za zmínku, byla výzva, zda již neučinit tlustou čáru za minulostí a odpoutat se od politických konotací a pří. Nešťourat se v minulosti a začít znovu čistý list. Osobně si nedovedu představit, že bych s čistým svědomím omluvil ty, kteří tu po dvě desetiletí byli přisátí na město a doslova a do písmene okrádali všechny občany v zájmu vlastního zisku. Jak upřímné by byly a jsou proklamace těchto podnikatelů a politiků, že opravdu, ale opravdu nebudou už krást.
Naopak, jen důsledná analýza kauz, jejich řádné vyšetření a v konečném důsledku i možnost zabavení neprávem nabytého majetku je cesta, jež povede k očištění společnosti. Stále stojíme na začátku té cesty, avšak věřím, že se lidé dokážou probudit a aktivně se zajímat o veřejné dění a veřejný prostor.
Jsou to naše města, ukažme, že jsme jich hodni.