Americký profesor kritizuje poměry v ČR, například exekuce.

Co se děje v České republice? Takovou otázku si položil Orley Clark Ashenfelter, profesor ekonomie na Princeton University v USA, který byl nedávno hostem pořadu ČT24.

Kritizoval například to, že v Česku od roku 2001 funguje systém vymáhání pohledávek prostřednictvím komerčních exekutorů, kteří vymáhají dluhy na spotřebitelích, přičemž jejich odměny dosahují až dvacetinásobku samotného dluhu. K tomu je navíc nutné připočíst desetitisícové odměny pro advokáty a lichvářské sankční úroky dosahující až 0,02 % z dlužné částky denně!

Státem nezakázaná a zákonem nedefinovaná lichva a existence světové právní rarity – komerčních exekutorů – srazily podle něj na samé dno společnosti již jeden milion českých občanů. Tito lidé podle něj nemají šanci ani najít práci, protože zaměstnavatelé nechtějí riskovat, že jejich zaměstnanec skončí po prvním měsíci po přikázání pohledávky srážkou z platu, protože v Česku je nezabavitelné existenční minimum nedokonale definované a povinní nejsou zákonem chráněni.

Na otázku, zda má Česko přistoupit do měnové unie a přijmout Euro odpověděl, že tuto otázku diskutoval s několika ekonomy a shodli se na tom, že přijde doba, kdy bude vhodné, aby Česká republika přijala Euro, ale „dokud se situace nezharmonizuje, zvláště co se týče mezd, tak bychom to měli brát velice pomalu”.

Uvedl též, že Češi pracují ve srovnání s občany západních zemí mnohém déle pokud jde o délku pracovní doby, ale vydělávají zhruba o 50 až 75 % méně, než jejich kolegové v zemích jako je například Německo, Švédsko, nebo Holandsko či Rakousko.

Platy Čechů podle něj nestačí na pokrytí nákladů spojených s bydlením, tedy předražené energie či vody. Samotný čistý nájem a drastické zvyšování cen potravin dostávají podle jeho názoru české pracující do situace, kdy poslední týden nemají mnohé rodiny, tím více jednotlivci, ani na jídlo. Předluženost, která je sledovatelná například u švédských občanů, ale v Česku (na rozdíl od Švédska) vzniká u pracujících občanů.