Zprávy z Ukrajiny: Charkovští partyzáni zničili dodávku zbraní, dobytý Slavjansk osídlují Haličané
Začátkem srpna došlo v Charkovské oblasti k několika ozbrojeným akcím hnutí odporu proti současné ukrajinské vládě v Kyjevě. Tzv. Novoruská milice kupříkladu zaútočila ukořistěnými zbraněmi na velký zásobník paliva poblíž města Čuhujiv. Tisíce tun paliva při tomto útoku shořelo.
Dalším cílem útoku milice byl nákladní automobil převážející vojenský personál 24. brigády ukrajinské armády. Po zničení automobilu se většina nezraněných vojáků rozprchla, ale tři z nich se dobrovolně vzdali rebelům s tím, že by rádi bojovali za jejich stranu. 11. srpna napadla milice poblíž Charkova další konvoj zásobující zbraněmi armádu. Jeho náklad tvořily protitankové střely FSG-148 Javelin americké výroby.
Vedle Charkovské oblasti došlo k útoku milice, která se označuje za Novoruské partyzány, také v Záporožském regionu, kde byla rovněž začátkem srpna napadena poblíž vesnice Robin skupina příslušníků ukrajinské národní gardy doprovázená americkými instruktory. Jeden Američan oblečený v maskovací uniformě bez označení byl při tomto útoku milicí zajat.
Zajímavé zprávy přicházejí také z města Slavjansku. Jedno z hlavních středisek odporu proti ukrajinské vládě, odkud tři měsíce velel „ministr obrany“ neuznané Doněcké lidové republiky Igor Strelkov, padlo začátkem července do rukou kyjevské armády a národní gardy. V důsledků bojů utrpělo město značné škody a jeho obyvatelé se ocitli na prahu humanitární katastrofy. Není tedy divu, že podle odhadů opustilo město v průběhu vojenských operací 60 tisíc osob z jeho zhruba stočtyřicetitisícové populace.
Reakce zbylých obyvatel na dobytí Slavjansku se různily. 71-letý důchodce Nikolaj Kalegin popsal, že se „ukrajinská armáda chovala hůře než němečtí nacisté a masakrovala pokojné občany ve spánku.“ Naopak 80-letý Michail Antonovič tvrdil, že se „samozřejmě cítím být osvobozený, protože ačkoliv stále nemám vodu ani elektřinu, bez bomb se mi v noci spí dobře. Dokud nepřišli tzv. ruští osvoboditelé, tak jsme tu žili v míru a bez všech těch problémů.“ Podle 52-leté Maryny se nicméně tak 20 % obyvatel cítilo být armádou osvobozeno a ti zbývající naopak zažívají okupaci.
Ať tak či tak, nové zprávy ze Slavjansku popisují podivnou až děsivou skutečnost, že na místo původních obyvatel jsou ve městě nyní k vidění cizinci, kteří mluví převážně ukrajinsky a s výrazným západoukrajinským přízvukem.
Jeden z původních obyvatel, který se po dobytí města ukrajinskou armádou vrátil po třech měsících pobytu v Oděse zpět domů, zjistil, že v některých bytech jeho sousedů a známých bydlí noví nájemníci, které si nikdy předtím nepamatuje, že by je ve městě viděl. Když se jich zeptal na jejich původ, dostalo se mu buď vágní, vyhýbavé odpovědi, nebo byl přesvědčován, že se jedná o příbuzné předchozích obyvatel. Podobné zkušenosti mají prý i další původní občané Slavjansku, kteří se do města vrátili: „Ulice jsou prakticky liduprázdné a ti, kteří po nich chodí, určitě nejsou místní“, uzavírá slavjanský rodák.
http://en.voicesevas.ru/news/yugo-vosto … plies.html
http://www.youtube.com/watch?v=t7SrswPzTkE