Technickým školstvím i dalšími oblastmi vzdělávání se zabývali účastníci aktivu uspořádaného odbornou sekcí školství KSČM, který se konal u příležitosti Dne učitelů, připadajícího na 28. března. V závěru přijali mírové prohlášení.

Rok 2015 je rokem průmyslu a technického vzdělávání. V krajích je sice dostatek technických škol, mnozí rodiče na ně ale nepřihlašují své děti. Ty pak studují jiné obory, třeba manažerské, po kterých však není velká poptávka na trhu práce. V rámci aktivu na to upozornil předseda Českomoravského odborového svazu školství František Dobšík. Důsledkem je vysoká nezaměstnanost mladých absolventů učilišť i středních škol. V dubnu 2014 jich bylo 12 tisíc. Mnozí zaměstnavatelé si ale přitom stěžují na nedostatek kupříkladu nástrojářů. Podle Dobšíka by mohly pomoci jednotné přijímací zkoušky na střední školy, protože nyní to někteří zkoušejí, dokud se někam nedostanou. „Každý nemá studijní předpoklady, v technických profesích ale mohou být dobří,“ řekl.

Asi do poloviny 90. let fungoval v České republice takzvaný duální systém, který dodnes existuje třeba v Německu. Učni a studenti tam jsou navázáni na konkrétní podniky. „Tam je samostatný zákon, který určuje práva a povinnosti zaměstnavatelů, veškerá praxe jde na jejich vrub,“ uvedl Dobšík. V ČR si to nyní mohou dovolit jen velké společnosti – třeba Škoda Auto Mladá Boleslav nebo Vítkovice Steel. Mají zřízené vlastní soukromé školy, kde jsou vzděláváni jejich budoucí zaměstnanci. Malí zaměstnavatelé na to nemají finanční prostředky. Vláda ve svých dokumentech a strategiích duální systém podporuje, nejsou na něj ale vyčleněny finance. V ČR existuje například projekt Pospolu – podpora spolupráce škol a firem.

Podle poslankyně a předsedkyně odborné sekce školství KSČM Marty Semelové je problém, že na základních školách byly zrušeny dílny. Děti, kterým třeba nejdou teoretické předměty, by se v nich mohly realizovat už v dětství. Zrušení dílen kritizoval i Dobšík, který je původním povoláním výtvarník a na prvním stupni základní školy je učil. Nyní se objevuje dávno objevené – v EU vznikají projekty na obnovení dílen. „Pokud se neobnoví, nepohneme se dál. Mluvila jsem o tom i na sněmovním školském výboru,“ řekla Semelová. Školy ale nemají finance na jejich provoz. Poslankyně otázku znovu nadnese, protože nyní to, co dříve zajišťovaly státní školy, suplují školy soukromé, kde ale rodiče musejí platit nemalé školné. Podle Semelové je chybou, že soukromé a církevní školy jsou finančně podporovány státem, opakovaně chce navrhnout zrušení (nebo alespoň snížení) této podpory.

Zastupitel Ústeckého kraje Petr Brázda (KSČM) zmínil příklady dobré praxe – v kraji existuje několik projektů, vytvořili tam například stipendia pro některé učební obory, podporují ty přírodovědné a technické. Šluknovská lesní škola spolupracuje třeba s podniky ve Šluknově nebo Varnsdorfu, kde dělají pro studenty exkurze, seznamují je s praxí. Při místním gymnáziu zase loni v listopadu otevřeli pivovar, který bude studentům sloužit při výuce aplikované chemie, výroba nealkoholického piva má nalákat nové studenty a výuku zatraktivnit. Dobšík systém stipendií ocenil, jako problém ale vnímá, že v ČR jsou stipendia započítávána do příjmu, ten kdo je pobírá a následně přešvihne konkrétní částku, nemá nárok například na příspěvek na bydlení. Semelová uvedla, že to bere jako námět pro vznik novely, která by stipendia z příjmů vyňala.

Účastníci aktivu se zabývali různými problémy i oblastmi vzdělávání. Řeč se stočila i k mateřským školám. Podle Semelové jsou problémem dětské skupiny, komunisté návrh na jejich zřízení nepodpořili – jsou to jen hlídárny, kde není zajištěno ani stravování dětí. Problém by podle ní byl, pokud by mateřské školy přešly z gesce ministerstva školství pod ministerstvo práce a sociálních věcí, vzdělávací funkce, která chybí právě v dětských skupinách, by zcela pominula. Vyjádřila též obavu o osud speciálních škol – děti s postižením je podle ní třeba integrovat, nikoli ale za každou cenu, nýbrž jen tehdy, prospěje-li to dítěti a má-li na to škola potřebné vybavení. Vysokoškolská kantorka Dagmar Truxová řekla, že v rodině mají dyslektika, který vystudoval fakultu. Podle jejího názoru se u dyslektika mnoho věcí srovná kolem devatenáctého roku života, je ovšem třeba, aby se mu ve škole řádně věnovali. „Ten náš měl to štěstí, přeji to všem,“ řekla.

V rámci nedávno schválené novely školského zákona komunisté nepodpořili rozšíření domácího vzdělávání na 2. stupeň základní školy (novela, pro kterou KSČM hlasovala, byla schválena bez tohoto rozšíření). Semelová chce prosadit, aby byla možnost domácího vzdělávání zrušena i pro první stupeň. Ačkoli KSČM neuspěla s návrhem na navýšení sociálního stipendia na vysokých školách z 1620 na 2100 korun měsíčně, úsilí nevzdává a prosazuje, aby bylo zvýšeno na 2400 korun, od roku 2006 totiž nevzrostlo. Poslankyně Alena Nohavová (KSČM) poslala aktivu pozdrav. „Bylo zlikvidováno vše, co fungovalo,“ povzdechla si v něm.

V závěru aktivu přijali účastníci prohlášení, ve kterém uvedli, že posláním pedagogů je poskytovat dětem a mládeži kvalitní vzdělávání a vychovávat je mimo jiné i k míru: „Odmítáme proto výroky některých politiků a političek, kritizující účast hlavy státu na oslavách vítězství nad fašismem a konce 2. světové války v Moskvě.“ Podle nich jde o hrubé zneuctění památky rudoarmějců, kteří položili svůj život za naši svobodu. „Se znepokojením pozorujeme také rostoucí aktivity některých činitelů a médií, jež vedou k ohrožení světového míru. Odsuzujeme válečné štvaní, kterým tito nezodpovědní politici přispívají k eskalaci konfliktů. Za nehoráznost považujeme otevřenou podporu fašistů na Ukrajině, těch, kteří se hlásí k odkazu Stepana Bandery a kteří napadají a vraždí nevinné oběti,“ pokračuje prohlášení.

Účastníci aktivu nesouhlasí s účastí českých vojáků v misích NATO a žádají vystoupení ČR z tohoto vojenského paktu. Nesouhlas vyjádřili i s přesunem obrněného konvoje americké armády, který přes území ČR projede ve dnech 29. března až 1. dubna. Aktiv obsahoval i kulturní část – na klavír zahrál a své šansony zazpíval mistr Ladislav Vrchota. Zastupitelka Svitav (Pardubický kraj) Lidmila Kružíková přečetla dopis učitelky, kterou „naučil učit“ žák, kterého nejprve vnímala jen povrchně, když na něj ale začala hledět skrze jeho nelehký osud, našla k němu cestu. Jemu to pomohlo a v životě byl úspěšný! „Ten dopis jsme s Martou (Semelovou) našly na internetu a dojal nás,“ řekla. „Společnost by si měla učitelů vážit,“ uvedl 1. místopředseda KSČM Petr Šimůnek, který diskusi kantorů poslouchal.