V „předvečer“ Mezinárodního vzpomínkového dne – Mezinárodního dne smutku, který připadá na 28. dubna (stejně jako Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) upozornili představitelé Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) na to, že loni v České republice 105 lidí zemřelo v důsledku úrazu při práci. Přesně tolik bílých balónků odboráři před svým pražským sídlem vypustili k nebi.

Ve světě na následky pracovních úrazů ročně zemřou asi dva miliony lidí. Velkým problémem jsou i nemoci z povolání – na rakovinu z povolání v EU ročně prokazatelně umírá přes 100 000 lidí. Počty obětí pracovních úrazů v ČR se sice snižují, stále jich je ale dost. „Z aktuálních poznatků odborových inspektorů bezpečnosti práce vyplývá, že stále někde dochází k formálnímu seznamování s bezpečnostními předpisy, kdy zaslání e-mailem má nahradit důležité školení. Setkáváme se i s tím, že nejsou dodržovány bezpečnostní přestávky, problémy jsou s dodržováním nepřetržitého odpočinku mezi směnami, na vině úrazů bývá i špatná organizace práce a nedostatečné, někdy i žádné, používání ochranných pomůcek. Řídící management se především soustřeďuje na maximální výkon a zisk a v některých případech bohužel vědomě přistupuje k zanedbávání bezpečnostních předpisů,“ uvedla místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová.

Odboráři tlačili na vládu, která zákonodárcům předložila novelu zákoníku práce. Převedením agendy pod nový občanský zákoník totiž hrozilo, že se systém odškodňování za pracovní úrazy výrazně zhorší. „Zaměstnanec by musel v soudním řízení složitě prokazovat odpovědnost svého zaměstnavatele za způsobenou škodu a zavinění s rizikem, že pokud neunese důkazní břemeno, nárok na náhradu škody nevysoudí a bude navíc hradit soudní výdaje. Ty bývají u vleklých soudních řízení velmi vysoké. Zaměstnanec by se tedy podle občanského zákoníku o každý nárok musel individuálně soudit s nejistým výsledkem. Náhrada by tak byla vyplácena jen těm, kteří by se svojí žalobou u soudu uspěli, tedy výrazně menšímu počtu poškozených zaměstnanců než podle zákoníku práce a také po mnohem delší době než dnes,“ řekl předseda ČMKOS Josef Středula. Na základě novely, kterou mají na stole poslanci, bude situaci muset prokázat zaměstnavatel.

Odbory prosazují také upravit úrazové pojištění, přičemž preferují veřejnoprávní úrazovou pojišťovnu. Chtějí stanovit novou výši náhrady za bolest a také vymahatelné limity expozice pro 50 nejtoxičtějších chemických látek – ty totiž bývají příčinou rakoviny z povolání. Evropská odborová konfederace, k jejímuž postoji se hlásí i ČMKOS, kritizuje Evropskou komisi za to, že od roku2013 z důvodu byrokratické „lepší regulace“ zadržuje revizi směrnice o karcinogenech a mutagenech. Mluvčí ČMKOS Jana Kašparová uvedla, že jako nemoc z povolání byl v některých případech uznán i infarkt, který zaměstnance postihl v důsledku ze stresu, kterému byl v práci vystaven. Pracovní úrazy a nemoci z povolání je téma k řešení. Téma, které hoří. Téma pro levici, neboť se bezprostředně týká zdraví a životů milionů lidí.