Dobrý den, potřebovala bych poradit jestli lze udělat něco (cokoli), aby můj nevlastní bratr nepřišel o nemovitost, kterou právě zdědil po svém otci, ale má velké dluhy. A hrozí, že barák přijde, přičemž by přišel i o bydlení. A v katastru zatím ještě žádná zástava zapsaná není. Předem moc děkuji. Denisa.

Odpověď:

Pokud na danou nemovitost není dosud vedena exekuce, lze s ní v zásadě volně disponovat (např. prodat, darovat apod.). Není tedy vyloučeno, aby Váš bratr např. převedl nemovitost na příbuzného či známého a ve smlouvě bylo zároveň např. dohodnuto zřízení služebnosti bytu v jeho prospěch. V takovém případě by tedy nemovitost nepodléhala exekuci a Vás bratr by v ní mohl bydlet.

Je však třeba zároveň upozornit, že není vyloučeno, že by se věřitel mohl za podmínek § 590 občanského zákoníku domáhat, aby soud určil, že takové jednání Vašeho bratra není vůči němu právně účinné. V takovém případě by tedy poté daná nemovitost exekuci podléhala, neboť z pohledu věřitele by byla stále v majetku dlužníka. Věřitel by však musel zejména prokázat, že takové jednání dlužníka směřuje ke zkrácení uspokojení jeho vykonatelné pohledávky (např. právě k účelovému vyloučení nemovitosti z exekuce).

Např. v případě, že by Váš bratr převedl nemovitost na osobu blízkou (např. na příbuzného), mohl by se věřitel dovolávat neúčinnosti takového jednání, kterým byl zkrácen a k němuž došlo v posledních dvou letech ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. U osob blízkých tedy platí domněnka, že druhá strana o úmyslu zkrátit věřitele ví nebo musí vědět; opak musí prokázat nabyvatel nemovitosti.

Zdroj: Právní tým Levé perspektivy