Jak postupovat, když soud jedná o žalobě na doplacení přesčasů již přes 4 roky bez výsledku? Kontroly SUIP probíhají, ale nejsou účinné, jak naznačuje část výpovědi ředitele jako svědka:

„Pokud se týká skutečnosti, že státní inspektorát práce sdělil žalobci, že není u žalovaného vedena řádná evidence pracovní doby, tak k tomu já chci říct, že pro mě, jako pro člověka, který řídí společnost, která je vlastněna zahraniční firmou, že já beru za postih pouze to, pokud je udělena pouze nějaká pokuta, což se tedy nestalo.“

Pracovní dobu běžně neevidují nikomu, protože by museli na stejný objem práce přijmout daleko více zaměstnanců. Od roku 2009 postupně rozvázali pracovní poměr s většinou českých zaměstnanců. Místo nich již nabírají pouze zaměstnance rumunské národnosti, kteří pracují 12h, i když je jim vykazováno pouze 8h. Mně raději nepřidělují práci vůbec a již 6 let mi vyplácejí pouze náhrady mezd za překážky na straně zaměstnavatele. Průběžně se mne snaží vyhodit z vymyšlených důvodů a dělat jiné naschvály.

Kdo má zájem a moc přimět kontrolní orgány, aby začaly konečně plnit řádně svoji funkci? A zaměstnavatele, aby neporušovaly práva zaměstnanců?

Odpověď:

Ve Vašem dopisu čteme, že Inspektorát práce nepracuje v případě kontrol Vašeho zaměstnavatele řádně. V takovém případě je třeba vycházet z toho, že Inspektorát práce je úřad jako kterýkoliv jiný. Jde o hierarchickou byrokratickou strukturu, kde – lidově řečeno – každý má nad sebou nějakého šéfa. Pokud byl Oblastní inspektorát práce u Vašeho zaměstnavatele na kontrole a nebyl schopen řádně řešit nelegální poměry na pracovišti, je možné se obrátit na vedení Oblastního inspektorátu. Na začátku lze doporučit zažádat o informace o proběhlé kontrole. O ty lze požádat na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Pokud by Vám odmítli poskytnout kontrolní protokol, musí o takovém zamítnutí žádosti vydat správní rozhodnutí. Proti němu se lze odvolat k nadřízenému orgánu – Státnímu úřadu inspekce práce. Zjistíte-li z poskytnutého protokolu, že kontrolní orgán postupoval chybně či nedůsledně, je možné podat k vedení Oblastního inspektorátu stížnost podle § 175 správního řádu. Stížností se zabývá vedení úřadu. Nebudete-li spokojen se způsobem vyřízení své stížnosti, můžete podle § 175 odst. 7 podat podnět k prošetření stížnosti k nadřízenému orgánu. Tímto způsobem je možné útočit na špatné fungování nějakého úřadu a přispět tak ke zlepšení jeho činnosti.

Je třeba si uvědomit, že režim státních kontrol vykonávaných inspektoráty práce je plně v rukou těchto orgánů. Pro poškozeného zaměstnance je tak možné státní orgány motivovat a pošťuchovat výše uvedenými cestami. Nicméně vždy bude záležet především na vůli úředníka, jakým způsobem bude svou kontrolní činnost provádět. Něco jiného je, pokud se nelegální praxe zaměstnavatele přímo dotýká práv zaměstnance. Tam je možné se bránit přímo u civilního soudu, který je povinen žalobu zaměstnance projednat a zvážit všechny zaměstnancem podané důkazy. Ve Vámi popisovaném případě by musel zaměstnavatel u soudu doložit dokumenty sloužící k evidenci pracovní doby a prokázat tak, že svým zaměstnancům proplácí mzdu korektně.

Zdroj: Právní tým Levé perspektivy