Zaměstnavatel vyplácí část mzdy „načerno“. Jak se bránit?
Nastoupila jsem do nové práce, kde jsem byla předem domluvená na výši mzdy. Když jsem se za touto prací přestěhovala, což nebylo nic jednoduchého, a do práce jsem nastoupila, bylo mi oznámeno, že budu mít oficiálně mzdu nižší a zbytek, že mi doplatí bokem – na černo. V té chvíli jsem nemohla nic dělat, protože jsem matka samoživitelka a nemohla jsem si dovolit to odmítnout a zůstat po přestěhování bez práce. Bohužel, kolegyně se ke mě od začátku chovala povýšeně, pohrdavě a opravdu hnusně. Ze začátku se mne šéf zastával a několikrát s kolegyní její chování vůči mě řešil, ale bez výsledku a změny. Postupně pak otočil i šéf a začal být hnusný i on. Ať jsem dělala co jsem dělala, všechno bylo špatně. Jednou bylo špatně A a správně B, příště už bylo špatně B. Nikomu jsem se nezavděčila a moje nejistota rostla. Snažila jsem se zaučit a pracovat co nejlépe, ale nikdo mne pořádně nic neučil. Kolegyně nebyla většinou ani schopna mi odpovědět, když jsem se na něco zeptala. Neustále mi jen odsekávala a ponižovala mne. Když udělala nějakou chybu kolegyně, tak se to přešlo, protože se to může stát. Já jsem si ale nemohla dovolit sebemenší zaváhání, ačkoliv jsem byla ve zkušební lhůtě, ani malou chybu, protože jsem to hned dostala ze všech stran sežrat- od kolegyně, od šéfa, i od dalších kolegyní z vedlejší kanceláře. Postavili se za mne pouze někteří další zaměstnanci, kteří však v kanceláři nepracovali. Za celé 2 měsíce jsem v práci neslyšela jediné pozitivní slovo nebo pochvalu mé práce, ale za co mi vynadat, to si našli vždy, bez ohledu na okolnosti – moje argumenty a obrana nikoho nezajímala. nakonec mě kolegyně i další pracovnice z jiné kanceláře, přestaly zdravit. Je to strašné prostředí, když vás ani nepozdraví, přehlíží vás, ignorují, neporadí, nenaučí a jen vás kritizují a buzerují – šikanují. Došlo to tak daleko, že se mi podlomilo zdraví a nyní jsem v pracovní neschopnosti a beru antidepresiva. Předtím jsem několikrát šéfa žádala o nápravu a zajištění vhodných podmínek k práci a pořádné rozdělení pracovních úkolů, ale nezajistil to. Při posledním takovém pokusu na mne dokonce křičel, že to řešit nebude a že mám odejít. Kolegyni na její chování a šikanu neřekl vůbec nic. Už 1,5 měsíce se dívám, kde bych sehnala jinou práci, ale je to těžké, když sama pečuji o předškolní dítě a také si potřebuji udržet výši příjmů, abych sama utáhla nájem za byt a základní živobytí. Zkušební doma už mi skončila a nemůžou mě tedy jen tak vyhodit, ale snaží se mě svým chováním a šikanou donutit k tomu, abych odešla sama. Co mám dělat? a jak mám řešit problém vyplácení peněz na černo? Neměla jsem na výběr a musela jsem na to přistoupit, ale nyní tomu nechci dál přihlížet. Když to vše nahlásím na inspektorátu práce, hrozí něco i mě? kromě dodatečného doplacení mé části odvodů a daní? Jak se mám účinně bránit?
Odpověď:
Vámi popisovaný případ je klasickým případem nešvaru, který není bohužel zdaleka výjimečný. Je přitom reálně výhodný prakticky pouze pro zaměstnavatele (který se tímto na úkor veřejných rozpočtů obohacuje o částku, kterou v důsledku tohoto jednání do nich neodvede), pro zaměstnance může být výhodný pouze z velmi krátkodobého hlediska, a to ještě zdánlivě (tím, že za výplatní období dostane víc peněz „na ruku“ než při postupu v souladu se zákonem). Tato „výhoda“ je však mnohonásobně převážena negativními jevy z dlouhodobějšího pohledu, kdy se nižší odvody projeví na výši plateb, při jejichž výpočtu se vychází z průměrné mzdy (např. náhrada mzdy při dovolené, mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, důchod apd.). Ačkoli tedy je tato praktika zaměstnavatele pro zaměstnance ve skutečnosti velmi nevýhodná, je tento často nucen takové jednání zaměstnavatele jako slabší smluvní strana mlčky akceptovat, pokud nechce či spíše si nemůže dovolit o takovou práci přijít. Bohužel ani legislativa nedává za dané situace dostatečné záruky, že se oznámení o takové skutečnosti ze strany zaměstnance nemůže obrátit i proti němu, byť je sám tímto jednáním zaměstnavatele poškozen, toto jednání sám nevyvolal, ale byl nucena jej z důvodů ekonomického tlaku akceptovat.
Jak lze tedy posuzovat dané jednání z právního hlediska? Především se jedná o závažné porušení daňových a dalších veřejnoprávních předpisů upravujících daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. Pokud zkrácení daně, pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění přesáhne částku 50.000,- Kč, pak se může jednat o trestný čin Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 trestního zákona. Vzhledem k tomu, že částky výše uvedených veřejných plateb je povinen Vám při výplatě mzdy srazit a do příslušných rozpočtů odvést zaměstnavatel jakožto plátce, je za porušení zmíněných předpisů, jakož i trestněprávně odpovědný především zaměstnavatel. Avšak zároveň zaměstnanec, který vědomě přijal nezdaněnou část mzdy, může být spolu se se zaměstnavatelem jako spolupachatel odpovědný za trestný čin dle § 240 trestního zákoníku, rovněž se vystavuje riziku postihu ze strany finančního úřadu, ČSSZ či zdravotní pojišťovny (různé sankce spojené s neplněním peněžitých povinností – penále, úroky z prodlení apod.).
Neexistuje tedy jednoduchá rada, jak se v daném případě zachovat. Je samozřejmě navíc pravděpodobné, že v případě oznámení daných skutečností se Vaše vztahy se zaměstnavatelem dále zhorší. Je však třeba zvážit, zda do budoucna má pro takového zaměstnavatele i s přihlédnutím k Vámi sděleným skutečnostem, smysl pracovat. Samozřejmě chápeme, že s ohledem na Vaší situaci není snadné najít jinou práci. I přes výše uvedená rizika se však domníváme, že je vhodné informovat inspektorát práce, neboť určitě nelze doporučit, aby k takové praxi docházelo i nadále. Zároveň, pokud je vám známo, že taková praxe je u zaměstnavatele rozšířena a daňové úniky jsou rozsáhlé, měla byste informovat také orgány policie nebo státní zastupitelství. Pokud byste si byla vědoma, že dochází k rozsáhlé trestné činnosti, jste dokonce povinna to oznámit. Je rovněž pravděpodobné, že příslušné státní orgány přihlédnou k Vaší situaci, k tomu, že jste byla fakticky nucena takové nezákonné jednání tolerovat, a sankce vůči Vám uplatňovat nebudou.