Neoprávněné ukončení ošetřování člena rodiny bez vědomí pojištěnce
Mám dotaz k možnostem ukončení PN-OČR(paragrafu). Může dětská lékařka ukončit OČR zpětně, bez mého vědomí, když jsem byla s dcerou řádně doma, a když mi předtím doktorka nestanovila přesný termín kontroly a teprve ve chvíli, kdy jsem se k ní s dcerou dostavila, když byla dcera zcela v pořádku, tak mi oznámila, že mi OČR ukončila již před týdnem- tím mi „vytvořila“ bez mého vědomí neomluvenou absenci v práci v délce jednoho týdne a aniž by mi to jakýmkoliv způsobem oznámila, řekla mi to až po týdnu!!! Naštěstí se mi podařilo si dohledat odpovídající zákony a donutila jsem tuto doktorku, aby konec OČR upravila, protože její jednání bylo v rozporu s § 75 zákoníku práce, který jasně říká, že lékař smí ukončit PN nebo OČR v den, kdy to ústně oznámí přítomnému pojištěnci, nebo ke dni doručení písemného oznámení nepřítomnému pojištěnci. Byl to boj, ale právě díky znalosti zákonů se mi povedlo doktorku donutit k opravě a nemusela jsem proto řešit neomluvenou absenci v práci. Zaráží mne, že mi ta doktorka tvrdila, že to udělala na příkaz revizního lékaře OSSZ a že to už dříve několikrát udělala a že to může udělat a odmítala připustit, že zákony platí všechny stejně, i pro ni a že nemůže jednat v rozporu s platnými zákony. Prosím o vyjádření k tomuto problému i pro ostatní uživatele.
Odpověď:
Problematiku ukončování potřeby ošetřování upravuje § 68 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Podle tohoto ustanovení ošetřující lékař rozhodne o ukončení potřeby ošetřování,
a) zjistí-li vyšetřením, že potřeba ošetřování podle odstavce 1 pominula, a to dnem, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření,
b) jestliže se fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) až d) nedostaví k ošetření nebo kontrole zdravotního stavu nebo osoba poskytující ošetřování dítěti mladšímu 10 let se nedostaví ke kontrole potřeby ošetřování s tímto dítětem, a to v den, který jí byl určen, aniž by tato osoba prokázala existenci vážných důvodů, pro které se k tomuto ošetření nebo kontrole nemohla dostavit; potřeba ošetřování se ukončí tímto dnem.
Z tohoto ustanovení je tedy patrné, že ošetřující lékař může rozhodnout o ukončení potřeby ošetřování pouze na základě vyšetření, a to ke dni, kdy tuto skutečnost v rámci vyšetření zjistil nebo nejpozději třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření. U nepřítomné osoby poskytující ošetřování dítěti mladšímu 10 let tak může učinit pouze případě, že se bez vážného důvodu nedostaví ke kontrole potřeby ošetřování s tímto dítětem, a to v den, který jí byl určen.
Ve Vámi uváděném ustanovení jde zjevně o § 75 zákona o nemocenském pojištění, nikoli zákoníku práce. Toto ustanovení se týká kontroly posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, kterou provádí příslušný orgán nemocenského pojištění u ošetřujícího lékaře, a to zpravidla za Vaší osobní účasti.
Podle tohoto ustanovení:
(1) Zjistí-li orgán nemocenského pojištění, že jsou důvody pro ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování, rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování, pokud ji neukončil ošetřující lékař, a to na předepsaném tiskopise.
(2) Toto rozhodnutí je vykonatelné dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo den ukončení potřeby ošetřování, ne však dříve než dnem jeho ústního vyhlášení přítomnému pojištěnci nebo písemného doručení nepřítomnému pojištěnci. Pokud se pojištěnec osobně nezúčastnil kontroly podle § 74 odst. 2, aniž by prokázal existenci vážných důvodů své neúčasti, je rozhodnutí vykonatelné dnem této kontroly.
Tedy i v tomto případě je obdobně nezbytnou podmínkou pro ukončení ošetřování buď osobní vyšetření, nebo naplnění podmínek dle výše uvedeného § 75 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění.
Pokud tedy nebyly dány tyto podmínky, nebyl ošetřující lékař oprávněn o ukončení ošetřování rozhodnout, a udělala jste tedy správně, že jste se proti takovémuto postupu bránila.
Obecně proti nezákonnému rozhodnutí o ukončení ošetřování se lze bránit do tří dnů od doby, kdy se o něm prokazatelně dozvíte, žádostí o jeho přezkoumání u ošetřujícího lékaře, který jej buď sám zruší nebo jej postoupí příslušnému orgánu nemocenského pojištění.