Před pár týdny jsem se vrátil ze Soči, kde se konal 19. Světový festival mládeže a studentstva. Je těžké vylíčit a povyprávět vše, co jsem viděl a zažil. Je toho přece jenom hodně.

Po téměř roce příprav jsme se vydali na cestu. Letadlo Aeroflotu se zvedlo z letiště pojmenovaného po lokálním vladaři a před námi bylo několik hodin cesty, Petrohrad a naše tolik očekávaná Soči, před námi byl 19. festival. Nikdy předtím jsem na festivalu nebyl a nevěděl jsem, co mě čeká. Poznali jsme jenom spoustu práce v Národním přípravném výboru. Spousta jednání, setkávaní se s lidmi a shánění peněz na cestu.

Ubytovali jsme se v Adleru (součást aglomerace Soči) kousek od abcházské hranice. Ubytování bylo hezké a čisté. Ze svého balkonu jsem měl výhled na hory a moře. Festival samotný probíhal mezi olympijskými stadiony. Vzduch voněl mořem a nad námi se tyčil Kavkaz. V takovém prostředí probíhal náš festival. Kromě politického programu jsme měli široké možnosti sportovního a kulturního vyžití. Téměř denně se dalo koupat v moři. Zvládli jsme výstup na Kavkaz a menší túru. Také jsme měli možnost navštívit centrum Soči a daču J. V. Stalina.

Festival samotný začal slavnostním průvodem. Spíše demonstrací než průvodem, demonstrací za mír, sociální spravedlnost a solidaritu, proti imperialismu. Pod rudými prapory našich organizací a národními vlajkami nás pochodovaly tisíce, desítky tisíc. Každá delegace křičela svá hesla a ostrý vítr napínal prapory. Zněla úderná hudba budovatelských a revolučních písní. V takové atmosféře nebyl prostor pro rasismus, xenofobii, sociálpatriotismus a další úchylky. Ve vzduchu byl cítit pravý internacionalismus a přátelství. Odpoledne se konalo oficiální přivítání delegátů v olympijském, hokejovém stadionu.

Před námi byl samotný festival, přenášky, meetingy a práce na stánku. Prodávali jsme naše materiály, chodili na přednášky. Přednášky byly rozděleny do dvou bloků, dopolední a odpolední. Každý den byl věnován nějaké jiné části světa. Po přednáškách následovaly zajímavé a vášnivé diskuse. Sám jsem se pár přednášek účastnil, ale k tomu se ještě dostaneme. Festival navštívily i různé osobnosti, např. Aleida Guevara, Gennadij Zjuganov, Vladimír Putin a kubánští vlastenci, dříve věznění ve Spojených státech.

Přednášek bylo mnoho a bylo těžké si v tak široké paletě najít tu nejzajímavější. Já jsem se účastnil přednášek o současné Palestině, Korejské lidové demokratické republice a dalších. Pro mě nejzajímavější a nejsilnější však byla přednáška Kubánce, vězněného ve Spojených státech. Na rozdíl od ostatních probíhala tato přednáška v menším sále a bylo nás tam cca 30. Přenášelo a debatovalo se ve španělštině a můj nový přítel, comrade z Velké Británie, mi vše překládal do angličtiny.

Kubánský soudruh mluvil o své zkušenosti s vězením a o policejním násilí na Afroameričanech. Bylo mi velkou ctí, když jsem si s ním mohl po přednášce podat ruku a vyměnit si pár slov. Z každého jeho slova a gesta byla cítit síla a odhodlání člověka, který by za svou socialistickou vlast byl ochoten položit život.

Na korejské přednášce jsme viděli prapor Kimirsensko-kimčongilského svazu mládeže. Kromě Korejců na ní vystupovali i další řečníci. Všichni ve svých plamenných projevech odsuzovali imperialistickou politu Spojených států a vyjadřovali své přátelství s KLDR. Na palestinské přednášce jsme s ostatními účastníky zpívali palestinskou hymnu. Seznámili jsme se s izraelskými mladými komunisty a mladými Araby z Palestiny. Na všech přednáškách byl zajištěn simultánní překlad do ruštiny, angličtiny a španělštiny.

Festival samozřejmě nebyl bezchybný. Konal se totiž buržoazní zemi, v kapitalistickém Rusku. To přineslo své problémy. Kromě nás, demokratické a progresivní mládeže, se festivalu bohužel zúčastnili také sionisté z Izraele, turečtí islamisté a nacionalisté z Evropy. Navíc měly některé delegace a jednotlivci problémy s akreditací.

I přesto můžeme říct, že festival byl úspěšný. Pozvedl hlas proti imperialismu. Navázali jsme přátelství se soudruhy ze zahraničí. Dozvěděli jsme se o boji a situaci našich soudruhů z Chorvatska, Srbska, Ruska, Brazílie, Pákistánu a mnoha další zemí. Vrátili jsme se plni elánu, nových zkušeností a poznatků.

BOJ POKRAČUJE!

„Za mír, solidaritu a sociální spravedlnost, bojujeme proti imperialismu! – Ctěme svou minulost, budujme budoucnost!“