Americké korporace mají největší zisky v historii a 40 % Američanů nemá na jídlo a nájem
komentář : vypnuto
Poslední údaje o výši zisků korporací po zdanění za druhý kvartál 2018 ukázaly, že tyto zisky jsou nejvyšší v celé historii. Ve stejnou dobu bojuje skoro polovina země s tím, aby zaplatila za základní životní potřeby. Jak tento týden informoval The Wall Street Journal, zisky korporací vzrostly ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2017 o 16,1 procento, což je největší meziroční nárůst od roku 2012. Jakkoliv je tento nárůst impresivní sám o sobě, je třeba upozornit, že se odehrál v rámci ´býčího´[rostoucího] trhu, který jde nahoru nepřetržitě již devět let. MarketWatch upozornil, že navzdory různým překážkám, jako je obchodní válka prezidenta Trumpa s Čínou, nebo spekulace, že Federální rezerva může zvýšit úrokové sazby, zůstává akciový trh velmi silný.
Ale navzdory tomu, jak dobře si investoři v posledním desetiletí vedli, se o tyto zisky nijak nerozdělili s velkou většinou amerických pracujcících. Poslední údaje shromážděné Federální reservou St. Louis ukazují, že zatímco zisky firem od velké recese koncem 1. let 21. století prudce vzrostly, podíl dělníků na těchto ziscích je stále pod úrovní z dob krize.
Důvodem, proč jsou korporátní zisky tak vysoké, může být právě to, že mzdy pracujících již několik desetiletí relativně stagnují. The Urban Institute zveřejnil počátkem týdne zprávu založenou na průzkumu situace 7500 Američanů, který ukázal, že zhruba 40 procent z nich nedokázalo pokrýt své základní životní potřeby jako spotřební zboží, nájem a základní zdravotní péči. O těchto neuvěřitelných zjištěních, včetně faktu, že skoro každý čtvrtý Američan bojuje s potravinovou nejistotou, napsaly noviny The Los Angeles Times:
Statistiky jsou tím znepokojivější, čím hlouběji je zkoumáte. Více než 35 % rodin s alespoň jedním pracujícím dospělým zažilo minulý rok obtíže při zajištění minimálně jedné ze základních životních potřeb. Skoro čtvrtina Američanů zažila potravinovou nejistotu, tedy stav, kdy nevěděli, zda si budou moci dovolit v případě hladu jídlo.
Otřesných 18 % mělo problémy zaplatit účet za svoji léčbu a téměř stejně velké procento lidí uvedlo, že nepodstoupili potřebnou léčbu, protože si ji prostě nemohlo vůbec dovolit.
Jak minulý měsíc uveřejnil Grit Post, stagnující mzdy se ukázují být klíčovým dělítkem mezi relativní prosperitou generace baby boomu (lidé narození mezi lety 1946-1964) a finančními obtížemi, kterým dnes čelí mnoho příslušníků generace miléniánů (lidé narození zhruba v letech 1983-2000). Statistické šetření ukázalo, že Američané mezi 25 a 34 lety pobírali mezi lety 1977 a 2016 zhruba stejný mediánní příjem kolem 34 tisíc dolarů ročně, třebaže se ve stejné době náklady na vzdělání zhruba ztrojnásobily, stejně jako se ztrojnásobil medián jejich zadlužení. S přihlédnutím k inflaci by 34 tisíc dolarů v lednu 1977 mělo v roce 2016 vydat na 137 694 dolarů.
Není třeba být matematickým géniem k tomu udělat si představu, že udržováním extrémně nízkých dělnických mezd mohou zůstávat zisky korporací velmi vysoké a dále růst. Stagnující mzdy se ale zemi vrátí, až korporace zjistí, že pracující jim v případě volby mezi základními životními výdaji a koupí jejich produktů své peníze neodevzdají. Když index spotřebitelského cítění sestavený Michiganskou univerzitou dosáhl v srpnu hodnoty 96,2, The Wall Street Journal chmurně poznamenal, že takováto důvěra se obvykle dostavovala na úsvitu krize.
