Dobrý den,

děkuji vám, že jste přišli podpořit shromáždění, kterým dáváme najevo nesouhlas s tím, jak ultrapravicový kandidát na brazilského prezidenta Jair Bolsonaro rozděluje lidi v Brazíli, rozeštvává rodiny, kdy spolu kvůli volbám nemluví otec se synem, vnuk s dědou, matka s dcerou, babička s vnučkou, což dřív v Brazílii nebylo (vím i z vlastní rodiny, kde jeden strejda volí Bolsonara, je to velmi nepříjemné)… Manipuluje lidmi, z části veřejnosti vyrábí fanatiky a dav. Uráží ženy, včetně těhotných, uráží LGBT, indiány, chudé, hrozí střelbou ve favelách či tím, že policie bude moci zastřelit, koho chce, bez toho, aby se zpovídala před zákonem, vyhrožuje vyhlášením války Venezuele. Tento kandidát ultrapravice, který si na veřejnosti s kdejakým předmětem hraje jako s pistolkou (například začal jakoby střílet se symbolickým klíčem k Brazílii), neskrývá, že do vlády chce nasadit armádní generály (což je v demokratickém zřízení nepřípustné, vláda musí být civilní), chce rušit sociální programy, ve státních školách stanovit vzdělávání ve vojenském stylu, zavést trest smrti a další znaky diktátorských režimů.

Zrušit chce ministerstvo školství i ministerstvo životního prostředí, které chce spojit se zemědělstvím. V neposlední řadě chce odstoupit od Pařížské úmluvy o boji s klimatickou změnou, což by znamenalo problém pro celý svět. Někteří Bolsonarovi příznivci se u volebních uren fotografovali s pistolí. Kvůli vyslovenému nesouhlasu s jeho politikou byl ve městě Salvador zavražděn učitel afrického bojového umění capoeira, patnáctiletého chlapce kritizujícího Bolsonara zbila na služebně policie (že musí respektovat budoucího prezidenta), na ulici byl hrubě slovně napaden devadesátiletuý muž. To jsou střípky toho, kdy došlo k násilí na mnoha a mnoha lidech, více než padesátce.

Naděje umírá poslední, a tak věřím, že Brazilky a Brazilci nakonec dají přednost levicovému kandidátovi Fernandu Haddadovi, který prosazuje sociální a levicovou politiku, chce navazovat na to dobré, co prosadili neprávem vězněný exprezident Lula, kterému nebylo dovoleno kandidovat (vedl v průzkumech) ani volit (v Brazílii jsou přitom volby povinné), a neprávem impeachmentem sesazená exprezidentka Dilma. V tandemu s Manuelou D´Ávilou z komunistické strany chce Haddad ze Strany pracujících pokračovat v sociálních programech a zachovat demokratický charakter Brazílie, o který se dnes hraje více než kdy jindy. Mnoho lidí bojovalo a mnoho lidí zemřelo za svobodu Brazílie, působilo v odboji proti vojenské diktatuře (kterou Bolsonaro hájí), mnoho jich bylo vězněno a mučeno. „Chceme být nejen symbolem odboje, chceme být vítězem odboje,“ říkají Haddad a Manuela, kteří vystupují ve dvojici, za muže i za ženy, za lidi všech barev pleti, věku, sociálního postavení či sexuální orientace, nejedou na žádné vytváření kultu a „silného vůdce“, což nikdy v historii nepřineslo nic dobrého. Brazílie má možnost zvolit skvělého prezidenta a skvělou viceprezidentku, nikoli nějaké menší zlo z nouze, jak to mnohde u druhých kol bývá… Věřme, že se část Brazílie vzpamatuje a Bolsonaro, který měl v prvním kole 46,7 % hlasů, nakonec neprojde! [Bolsonaro nakonec v druhém kole zvítězil s 55,13 % a stal se zvoleným prezidentem Brazílie]

Dnešní akcí, které si všimli i lidé v Brazílii a vyjádřili radost, se připojujeme ke kampani brazilského ženského hnutí, kterému se podařilo uspořádat obrovské demonstrace proti  Bolsonarovi – #EleNão – OnNe! Závěrem bych ráda citovala Fernandu, kterou neznám, ale četla jsem její příspěvek na sociálních sítích, není levicovou voličkou, přesto je její postoj jednoznačný: „Raději budu čtyři roky kritizovat Stranu pracujících, než na hřbitově pohřbívat nevinné mrtvé.“

Andrea Cerqueirová, 26. října 2018, před brazilskou ambasádou v Praze

(Roman Janouch poté připomněl, že Bolsonaro také hájí Pinochetův krvavý režim v Chile.)