85 % Palestinců zabitých Izraelem v roce 2015 bylo mimosoudně popraveno
Výbor pro zadržené a bývalé zadržené prohlásil ve své zprávě, že 85 procent Palestinců zabitých Izraelem v roce 2015 bylo zabito mimosoudními polními popravami. Zpráva trvá na tom, že izraelská armáda popravovala Palestince zcela „chladnokrevně“, a to na základě pouhého podezření, a funguje tak zároveň v roli soudce i popravčího.
Výbor poukázal na základě série zdokumentovaných a zveřejněných incidentů, že většina Palestinců, která napadla Izraelce, nebo z toho byla podezřelá, byla izraelskými vojáky popravena navzdory skutečnosti, že v tu chvíli nepředstavovali žádné bezprostřední riziko pro jejich život, takže vojáci mohli od zabití upustit a měli místo toho možnost jej zatknout.
Výbor k tomu dále dodal, že mnoho Palestinců bylo ponecháno na zemi, až vykrváceli k smrti, aniž by se jim poskytla nezbytná první pomoc, nebo se jen umožnilo palestinským sanitkám, aby se k nim dostaly. Uvedl také, že většina zabitých Palestinců byla zastřelena z velké blízkosti s úmyslem je usmrtit.
Výbor popsal výzvy izraelských politiků k zabíjení Palestinců místo jejich zadržování jako válečný zločin a záměrné mimosoudní vraždy; jde o činy porušující zásady Všeobecné deklarace lidských práv, čtvrté Ženevské konvece a Římský status Mezinárodního trestního soudu. Výbor poznamenal, že izraelské úřady nevedou proti vojákům, kteří záměrně zabíjí Palestince, žádná kriminální vyšetřování, a zmínil incident, kdy byl izraelský sniper vychvalován za zabití několika Palestinců poblíž osadnické čtvrti Gush Etzion v Hebronu.
Poukázal na předchozí poznámky izraelského ministra kultury, v nichž volal po změně regulací pro střelbu ostrými náboji a pro zabíjení Palestinců přímo v terénu.“Politici a vysoce postavení policisté povzbuzují občany k nošení zbraní a jejich použití k zabíjení. Výsledkem bylo několik případů střelby porušujících platné předpisy, kvůli čemuž přišlo o život několik nevinných občanů,“ píše se ve výroční zprávě Asociace pro občanská práva v Izraeli (ACRI) za rok 2015.
„Ministři, členové Knesetu [parlamentu], vyšší policejní důstojníci a jiní veřejní činitelé otevřeně volali po odplatě na lidech, kteří někoho pobodali, nebo jsou z toho podezřelí, a k jejich zabíjení,“ doplňuje ACRI.
„Vláda a Kneset mají povinnost přijmout účinná opatření, aby si poradily s těmito obtížemi, které vytvářejí strach a nabourávají každodenní život v zemi. Musí tak ale činit, aniž by se odchýlily od principů trestního práva a plně při tom respektovat lidská práva.“ Podle ACRI také „v případech, kdy podezřelým z útoku byl Žid, nedošlo nikdy k jeho zastřelení (s výjimkou židovského mladíka, kterého si zjevně spletli s Palestincem).“
„Není žádný spor, pokud jde o vážnost incidentů a potřebě ochránit veřejnost před pobodáním, nebo jinými útoky. Ukazuje se ale, že v příliš mnoha případech se místo adekvátní reakce uchylují policité a vojáci k palbě s úmyslem zabít.“
„Povinnost izraelské vlády je v těchto případech dvojího druhu: Musí reagovat na skutečnosti, ke kterým došlo, a ochránit osobní bezpečnost každého jednotlivce bez ohledu na jeho nebo její národnost; a zároveň musí zajistit, aby veškeré její akce dodržovaly základní lidská práva, mezi jinými nevedly k poškození nevinných lidí, aby uplatněná opatření zachovávala přiměřenost vzhledem k situaci a aby zajistila každému řádný proces.“
ACRI zdůraznil, že „povinnost úřadů dodržovat lidská práva se neomezuje jen na poklidné a všední doby; lidská práva nás totiž chrání i v mimořádných časech, kdy jsou zvýšená jak rizika jejich porušování, tak rizika vyplývající z jejich porušení.“
„Bohužel, odpověď izraelských úřadů v této těžké době je často charakteristická tendencí upřednostňovat krajní opatření, zbytečně porušovat práva a svobody a zvýšeně používat silové prostředky,“ dodává zpráva a cituje rozhodnutí izraelské vlády „umožnit policii používat náboje Ruger vyrobené z mědi a polymeru proti vrhačům kamenů také v Izraeli a Východním Jeruzalémě.“
