Evropa nezvládá boj s koronavirem, zato vyplácí miliardy korporacím a bankám
Na Evropském kontinentě bylo koronavirem zabito již přes 10 tisíc lidí. Krutý milník byl dosažen právě 5 týdnů poté, co došla zpráva o prvním mrtvém, ve Francii 15. února. 23. února přibylo nových 1414 mrtvách, takže celkem máme v Evropě 10 220 mrtvých na 192 663 případů. Mezi 27 zeměmi EU bylo ze 172 407 případů zaznamenáno 9720 případů úmrtí.
V Itálii přibylo 601 nových smrtelných případů a celkový počet úmrtí je 6077. Zaznamenáno bylo dalších skoro 5000 nových případů nákazy. Již před těmito novými případy bylo ohroženo mnoho dalších lidí, neboť máme 50 418 aktivních onemocnění a z toho 3204 pacientů se nachází ve vážném nebo přímo kritickém stavu. Celkem již bylo v Itálii nakaženo 63 927 osob.
Ve Španělsku dosáhl počet úmrtí 2206, z toho 434 bylo dosaženo 23. března a 391 o den předtím. Nových případů přibylo 4321 a celkem tak máme 27 528 aktivních onemocnění, z toho 2355 ve vážném a kritickém stavu.
Neschopnost zdravotnických systémů a sociálních služeb v celé Evropě poradit si s ničivou silou viru – po desetiletích jejich zanedbávání, privatizacích a personálního podstavu – si ve Španělsku vynutila povolání vojáků, kteří dezinfikují a řídí činžovní domy a nacházejí tam v postelích umírající staré lidi ponechané svému osudu v zemi, kde platí přísná karanténa.
Ve Francii přibylo 186 nových mrtvých, nárůst oproti 22. březnu se 112 případy. Celkem je to již 860 úmrtí. Mezi mrtvými jsou i dva studenti medicíny, jeden praktický lékař a jeden gynekolog. V zemi je přes 13 tisíc aktivních případů, 8675 lidí je v nemocnicích a 2082 lidí v kritickém stavu. Dalších 34 lidí zemřelo i v Nizozemí (213 celkem) a 24 v Německu (118 celkem).
Ve Spojeném království bylo oznámeno úmrtí 54 osob, celkem již 335. Konzervativní premiér Boris Johnson vyhlásil v pondělí 22. března večer v zemi karanténu. Lidé mohou opustit své domovy pouze „za velmi omezených podmínek,“ včetně „nákupu základních potřeb, ovšem co nejméně to lze“ a „jedné denní procházky“. Spolu mohou chodit pouze dvě osoby, pokud se nejedná o členy téže domácnosti. Dodržování karantény vynucuje policie včetně „tvrdých pokut a rozpouštění shromáždění,“ řekl Johnson.
Ministerstvo zahraničí doporučilo jednomu milionu britských občanů na dovolené nebo služebních cestách v zahraničí, aby se vrátili okamžitě do Spojeného království. Varovalo, že jinak nebudou k dispozici žádné komerční lety. V úterý a ve středu došlo již bez varování k zastavení řady letů.
Johnsonova vláda předtím odmítla učinit řadu zásadních opatření k zastavení šíření viru. Její původní plán, předtím, než byla donucena k ústupu, bylo umožnit masivní promoření populace údajně s cílem dosáhnout „kolektivní imunity“. Vláda stále doporučuje všem, kteří mají podezření na nákazu virem, aby nehledali ošetření v nemocnicích, ale „sebeizolovali se“ doma, aniž by byli testováni.
Přibývá důkazů, že mezi lidmi přenášejícími virus a v některých případech mezi těmi, kteří na nákazu umřou, jsou zastoupeny všechny věkové skupiny včetně mladších a zdravějších lidi, například dítě, které se již s virem narodilo, nebo skupina tří mladých doktorů, třicátníků diagnostikovaných ve stejné nemocnici během víkendu, kteří nyní potřebují ventilaci.
Odpovědí vládnoucích elit byly drakonické útoky na občanské svobody, které představují nebezpečný precedent, aniž by z nich vyplývala skutečná lékařská pomoc. Johnsonův kabinet nechal sněmovnou projít Emergency Coronavirus Bill, podle kterého může on a jeho ministři disponovat mimořádnými výkonnými pravomocemi včetně zákazu jakéhokoliv shromáždění lidí v jakoukoliv dobu a na jakémkoliv místě.
Tento týden bude maďarský parlament projednávat zákon krajně pravicového premiéra Viktora Orbána, podle kterého by disponoval diktátorskými pravomocemi a možností vládnout pomocí dekretů. Návrh nestanovuje žádné konkrétní datum a jeho součástí je možnost uvěznit až na pět let osoby, které podle vlády šíří „falešné zprávy“.
Žádná vláda v Evropě nebo mezinárodně provozuje masivní testování nezbytné k úspěšnému izolování a léčbě nakažených osob, které nemusí vykazovat příznaky, ale stále šíří koronavirus způsobující Covid-19. Netestují se ani zdravotníci v první linii. Kvůli škrtům ve zdravotnictví dnes čelíme beznadějně nedostatečnému zajištění základního zdravotnického vybavení včetně ventilátorů a osobních ochranných pomůcek pro personál.
Na druhou stranu se bankám, korporacím a superboháčům garantují finanční injekce, které svojí velikostí překonávají dary bankéřům a finančnímu sektoru po světovém finančním krachu v roce 2008. V posledních dnech oznámilo Německo, Francie, Británie a Španělsko masivní subvence velkému byznysu, zatímco miliony pracujících již byly bez kompenzace propuštěny z práce a ve většině evropských zemích pracují jen lidé v základních službách.
Na podporu finanční aristokracie a korporátních miliardářů byla vyčleněna suma přes 3 biliony euro. Vláda kancléřky Angely Merkelové uvolnila balíček v hodnotě 750 miliard euro na ochranu německých bank a největších korporací. Vláda Emmanuela Macrona ve Francii uvolnila na podobné účely 300 miliard euro a ministr financí Johnsonova kabinetu Rishi Sunak 350 miliard liber.
Španělský ministerský předseda Pedro Sánchez za Socialistickou stranu vyčlenil pro potřeby korporací 219 miliard euro včetně 100 miliard euro na zajištění firemních úvěrů. Dalších 17 miliard je určeno na přímou podporu podnikatelů a 83 miliard dolarů je rezervováno na investice do soukromého sektoru.
Tyto štědré dary představují obrovský nápor na peněženky veřejnosti již podruhé během jedné dekády. Německé vyplácení je rovné 20,5 % HDP země, španělské 15,6 % a britské 15 %.
Tyto záchranné balíčky následovaly po kroku Evropské centrální banky, která minulý týden oznámila novou emitaci 750 miliard euro určenou k udržení finančních trhů. Evropská centrální banka bude do konce letošního roku odkupovat vládní dluhy i soukromé cenné papíry.
Tyto obrovité sumy peněz jsou pouhou zálohou. Vládní úředníci na ministerstvech financí hlavních evropských zemí zdůrazňují, že budou k dispozici „neomezené“ fondy. 22. března to potvrdilo rozhodnutí Johnsonovy vlády znárodnit ztráty každého soukromého železničního provozovatele v Británii v následujících šesti měsících. Tak při platnosti „dohody o výjimečných opatřeních“ dochází k přesunům veškerých příjmových a nákladových rizik na bedra vlád, zatímco soukromé firmy stále mohou sklízet zisky a vyplácet svým manažerům tučné odměny.
Dělníci a pracující v celé Evropě musí požadovat nastolení programu zcela opačného od toho, který vyhovuje korporacím a vládám jednajícím v jejich zájmu. Musí odmítnout bezprecedentní pouštění žilou z veřejných financí na podporu velkých podniků a bankéřů. Tyto podniky a banky je potřeba podrobit veřejné kontrole a řízení pracujícími v zájmu společnosti.
World socialist web site navrhla v prohlášení „The spread of pandemic and the lessons of the past week“ přijmout opatření potřebná pro pracující, aby bylo možné pokročit v boji proti panemii Covid-19: „Pracující musí požadovat všeobecné a bezplatné testování a rovný přístup k zdravotní péči; uzavření postradatelných výrob a plný plat jejich zaměstnancům; bezpečné pracovní podmínky v průmyslových sektorech nezbytně potřebných pro fungování společnosti; mimořádný program vytváření zdravotnické infrastruktury a zajištění přístupu všem zdravotníkům k nezbytnému vybavení.“
