Počet amerických obětí Covid-19 přesáhl v pátek 24. dubna hrozivý milník 50 tisíc osob. Ačkoliv tvoří pouze pět procent světového obyvatelstva, připadá dnes na Spojené státy jedna čtvrtina všech úmrtí na Covid-19 na světě.

Pouhý měsíc zpátky přitom celkový počet mrtvých v USA na tuto nemoc nedosahoval ani 1000 osob. V uplynulých dvou týdnech ale umíralo denně v průměru 2000 lidí. Americká úmrtnost se každých deset dní zdvojnásobila. Počet lidí, kreré koronavirus zabil, je podle oficiálních údajů větší, než počet mrtvých za Americké revoluční války za nezávislost, války ve Vietnamu a korejské války dohromady. Během několika dnů překoná počet úmrtí občanů Spojených států v první světové válce. Nejsou přitom vidět žádné známky toho, že by se pandemie ve Spojených státech nějak dostávala pod kontrolu. V pátek 24. 4. byl zaznamenán vůbec největší přírůstek nových případů, 38 tisíc, ačkoliv dochází neustále k ujišťování, že „se křivka zplošťuje“.

Ačkoliv ve Spojených státech není dostatek testů, nefunguje sledování kontaktů a nejsou zavedena dostatečná karanténní opatření potřebná v boji se sířením pandemie, guvernéři států po celé zemi pobízení Trumpovou vládou bezohledně podporují znovuotevírání podniků.

Georgia umožnila otevřít holičství, tělocvičny, manikúru a tetovací salony. V pondělí 27. dubna umožnila otevřít venkovní zahrádky restauračních zařízení. Florida začala minulý pátek otevírat pláže a Jižní Karolína toto pondělí otevírá podniky. Oklahoma umožnila v pátek otevřít maloobchody, podobně oznámily uvolnění omezení také Texas a Tennessee a viceguvernér Texasu Dan Patrick uvedl, že „jsou důležitější věci než žít“.

Ani jeden z těchto států nesplnil doporučení federální vlády pro otevírání podniků, které hovoří o dvou týdnech poklesu pozitivních testů na Covid-19. Jednání guvernérů ale vychází vstříc kampani vedené prezidentem USA Donaldem Trumpem, aby došlo k „velkému třesku“ otevření podniků bez ohledu na to, v jaké míře se podaří dostat nemoc pod kontrolu.

Pracoviště jsou přitom hlavním místem přenosu Covid-19. Továrna Tyson Foods v Iowě zaznamenala stovky nemocných dělníků, další stovka onemocněna v závodě Tyson ve státě Washington a další stovka v továrně stejné firmy v Georgii. V USA si automobilky vytkly plán zahájit začátkem května znovu výrobu. Fiat Chrysler a Toyota sdělily svým zaměstnancům, aby byly připraveni nastoupit 4. května do práce, General Motors vyzval zaměstnance k práci na dobrovolné bázi 27. dubna s tím, že 4. května obnoví plně výrobu.

S více než 26 miliony dělníků, kteří v uplynulých pár měsících přišli o práci, používají společnosti hrozeb propuštění zaměstnanců, která by jim neumožňovala získat podporu v nezaměstnanosti, aby je přiměly jít znovu k pásům. „Američtí dělníci, kteří se odmítnou vrátit do práce kvůli obavám z nákazy koronavirem, nebudou mít právo na získání podpory v nezaměstnanosti,“ uvedl Reuters.

Odborníci na trh práce upozorňují, že odepření této podpory je hlavní zbraní celostátní kampaně, jak přimět lidi zpátky do práce. „Myslím si, že jedním z hlavních důvodů tohoto rozhodnutí guvernéra Georgie Toma Kempa je dostat lidi z řad nezaměstnaných k dispozici pro soukromý sektor,“ uvedl pro Reuters odborník na pracovní právo James Radford.

The Wall Street Journal, který stojí v čele těch, co požadují obětovat lidské životy kvůli záchraně akciových trhů, požaduje, aby byli podnikatelé chráněni před soudními spory vedenými zaměstnanci, kteří se na pracovišti nakazí Covid-19.

„Advokátní kanceláře také cílí na zaměstnavatele, kteří by chtěli otevřít a jejich zaměstnanci nebo zákazníci by kvůli tomu onemocněli. Virus se mezi pracovníky v uzavřených prostorách může snadno šířit a infekce už donutila uzavřít některé masokombináty a potravinářské závody… Státy jim musí poskytnout legální ochranu,“ uvádí noviny.

Jako odpověď na požadavky zaměstnavatelů, aby se vrátili pracovat do nezdravých, zamořených prostor, se dělníci v USA i jinde ve světě začínají domáhat práva na bezpečí při práci.

V pátek se nejméně 300 dělníků v 50 zařízeních Amazon přihlásilo jako nemocných, aby protestovalo proti nedostatečné ochraně ve skladištích. Amazon během pandemie udržuje své podniky stále v chodu a v posledních týdnech propustil 6 svých zaměstnanců, kteří oficiálně vyzvali vedení k zajištění lepší ochrany pro pracovníky firmy.

Stovky graduovaných studentů Columbia univerzity stávkovalo s požadavkem na odklad nájmů a odpuštění školného pro všechny studenty během pandemie.

V pátek si odhlasovalo stávku 130 zaměstnanců rehabilitačního a zdravotního pečovatelského domova St. Monica v Jižní Filadelfii s požadavkem na řešení nebezpečných pracovních podmínek, které vedly k řadě případů infekce v tomto zařízení.

Dělnice FCA v Jefferson North Assembly Plant v Detroitu sdělila pro World Socialist Web Site, „nemám nic proti tomu vrátit se do práce, ale chci se tam cítit bezpečně. Mám manžela a děti, nechci je prostě nakazit. Máte tam pracovní stoly vypadající jako vězeňský blok B. Pořád jsme tam loket na loket, někdo Vám kašle přímo do tváře.“ S odkazem na výrobce aut, prohlásila: „Těm je úplně jedno, jestli nás zabijí. Myslím si, že nám už vyplatily na dávkách nezaměstnanosti dost peněz a že je čas, dostat nás zpátky do práce.“

Výrobce letadel Boeing obnovil tento týden výrobu ve svých amerických továrnách, což je považována za test pro celkovou obnovu průmyslové produkce. Velké množství dělníků Boeingu ale návrat do práce ignorovalo.

Stovky lidí se zúčastnili pátečního postupného protestu před sídlem georgijského guvernéra s transparenty s hesly „Zůstaňme doma! Není čas otevírat!“ a „Je příliš brzy na otevření Georgie!“ Během minulého týdne se zdravotní sestry a další pracovníci ve zdravotnictví rozhodli v Arizoně, Virginii a dalších státech konfrontovat krajně pravicové demonstrace požadující obnovení práce v nebezpečných provozech.

Stejný vývoj se odehrává na celém světě.

Odpor k obnovení postradatelné výroby pokračuje v Mexiku, kde tento týden stávkovali dělníci v továrně na automobilové součástky v Ciudad Juarez. Byly mezi nimi i stovky dělníků továren Electrical Components International, kteří požadují zůstat doma v karanténě za plný plat.

Ve Francii oznámili oficiální stávku učitelé, kteří po Macronově vládě požadují přijetí řady bezpečnostních opatření předtím, než má v květnu dojít k plánovanému otevření škol.

V Británii se zaměstnanci Národní zdravotní služby v Leedsu odmítli dostavit na směny poté, co jim nebyly zajištěny adekvátní ochranné pomůcky na odděleních péče o duševně nemocné. 46-letá zdravotní sestra na tomto oddělení v Leedsu, Khulisani Nkala, zemřela minulý týden na koronavirus. Jedna sestra sdělila Yorkshire Post, že „vláda tvrdí, že nošení chirurgických roušek chrání před nákazou koronavirem. Není to pravda. Zrovna tak bych už mohla nosit přes obličej ubrousek.“

Trumpova vláda od začátku mluví v zájmu finanční oligarchie a má ohledně pandemie Covid-19 jediný zájem: udržet a posílit hodnotu akciových trhů a marže největších korporací.

Odpor dělníků k požadavkům Trumpovy vlády a zaměstnavatelů na návrat do nebezpečných pracovních podmínek jde ruku v ruce s prohlášeními předních vědců a poskytovatelů zdravotní péče, kteří takovou snahu otevřít podniky v době, kdy pandemie není podchycena, jasně označili za nezodpovědnou.

Boj za obranu života a živobytí pracujících a obyvatel vůbec je neoddělitelný od boje proti kapitalistickému systému a boje za socialistickou přeměnu společnosti.

Převzato z webu: https://www.wsws.org/