Rostoucí zoufalství v Sýrii může spustit nový masový útěk, pokud se dárcovským zemím nepodaří sehnat více financí na zmírnění hladu a mezinárodní komunita nezajistí dostatečné dodávky pomoci válkou zničené zemi. Toto sdělení v úterý minulý týden pronesl vedoucí představitel potravinové agentury OSN.

Výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley prohlásil, že kritickým úkolem je zajistit průchod zásilek humanitární pomoci přes hraniční přechody, neboť v této době se stále více lidí „ocitlo doslova na prahu hladovění“.

Beasley tyto slova uvedl v rozhovoru pro Associated Press krátce před dárcovskou konferencí pro Sýrii v Bruselu minulý týden. Konference se pokouší vybrat každý rok několik miliard dolarů, aby ulevila exodu ze Sýrie sužované již devátým rokem válkou, která ze svých domovů vyhnala miliony lidí. V současnosti probíhající platby hluboce zaostávají za přísliby, ke kterým na podobných konferencích dochází.

Syrské operaci Světového potravinového programu chybí tento rok 200 milionů dolarů.

Konference konaná v úterý přišla v době světové ekonomické recese způsobené pandemií koronaviru a v době ekonomického hroucení Sýrie, kde se místní měna dostala do víru hyperinflace. Syrský hospodářský rozvrat byl ještě zhoršen finanční krizí v sousedním Libanonu, který představuje hlavní spojení Sýrie s okolním světem.  

Beasley prohlásil, že dárci si musí uvědomit dramatickou situaci ve válkou otřesené Sýrii, která by mohla spustit nový proud uprchlíků, jako se tomu stalo v roce 2015. V té době se miliony uprchlíků dostaly do Evropy, zejména přechodem z Turecka do Řecka a v menší míře také ze zemí jako Libye do Itálie.

Pokud se Sýrii nedostane dostatečné pomoci, 6,5 milionů vnitřních přesídlenců „se rozhodne udělat potřebné kroky pro nasycení svých dětí, tedy začne migrovat,“ prohlásil Beasley.

„Proto je třeba tuto záležitost řešit teď hned. Jinak se dostaneme do situace podobné té z roku 2015, kdy jsme tu měli masovou migraci,“ dodal.

Od té doby nicméně sousedé Sýrie z většiny uzavřeli své hranice a proud pomoci ze sousedních zemí do Sýrie se stal předmětem intenzivní politické pře.

Zásilky pomoci OSN z Iráku byly na začátku tohoto roku zastaveny, když Rusko vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN umožňující pokračující zásilky přes tuto hranici. Tak došlo ke snížení počtu přechodů, kudy proudí pomoc, na pouhé dva, z Turecka na severozápad. Velká část území na severu Sýrie tak byla odříznuta od pomoci zvenčí.

Rada bezpečnosti nyní zvažuje návrh rezoluce, která otevře na šest měsíců hraniční přechody s Irákem pro přísun pomoci, neboť Syřané těžce bojují s pandemií Covid-19. Humanitární agentury urgují Radu bezpečnosti, aby zajistila humanitární koridory pro převoz potravin a lékařského vybavení a zajistila jejich přísun mnoha lidem v přeplněných táborech pro vnitřní přesídlence.

Návrh rezoluce rovněž prodlouží mandát pro dva hraniční přechody s Tureckem tak, aby se jimi mohla dostat pomoc do převážně povstalci držených území na severozápadě země. V tomto teritoriu vystaveném opakovaným vládním ofenzívám se tísní na 4 miliony osob. Pandemie koronaviru významně přispěla k narušení potravinové bezpečnosti v Sýrie, kde dnes přes 80 % obyvatel žije pod hranicí chudoby.

Finanční krize v Libanonu, kde mnoho Syřanů uložila své peníze do libanonských bank, a výhled nových amerických sankcí cílících proti komukoliv na celém světě, kdo obchoduje nebo podniká se syrskými představiteli a státními institucemi, vedly k zhroucení syrské měny a uvržení lidí do chudoby.

„Dnes z národa 20 milionů lidí v Sýrii chodí 9,3 milionů lidí spát hladových, v nejistotě ohledně potravin, a děje se to každý den a každou noc,“ říká Beasley. „Milion z nich neví, kdy budou příště vůbec jíst. Jsou doslova na prahu hladovění.“