Vcelku klidný průběh dvojích voleb na Ukrajině bohužel v posledních týdnech vystřídalo prudké vyostření situace na zdejších bojištích. Obě strany přivedly k frontové linii nové posily, severně od Luganska a na jihu u Mariupole se milice srocují k ohlašované ofenzívě a naopak ukrajinská armáda a národní garda zesílily ostřelování Doněcku, kde tak bohužel umírají další civilisté. V neposlední řadě dnes o sobě dávají hodně slyšet také partyzánské skupiny, které operují v týlu kyjevských vojsk zejména v Charkovské oblasti, kde v nedávných volbách uspěl Opoziční blok. Pojďme se ve stručnosti podívat na jejich aktivity, které ovšem vzbuzují i jistá podezření.

Prakticky celý listopad přichází z Ukrajiny zprávy o aktivitách „partyzánů“ operujících hluboko v zázemí Ukrajiny kontrolované kyjevskou vládou:

5. listopadu došlo v Charkově k požáru třípodlažní administrativní budovy. Hlídač zpozoroval požár a utekl z budovy ještě před příjezdem hasičů. Požár se zatím rychle rozšířil a zachvátil i sousední budovou. Ačkoliv vyšetřování příčin požáru stále probíhá, ve městě existuje všeobecné přesvědčení, že byl založen úmyslně sympatizanty Lidových republik. V kancelářích budovy byly podle všeho uloženy hromady uniforem a teplého oblečení, které dobrovolníci shromáždili pro ukrajinskou armádu.

6. listopadu udeřila skupina pro-ruských sabotérů v Kramatorsku, který až do dobytí ukrajinskou armádou začátkem července 2014 patřil spolu s blízkým Slavjanskem k nejvýznamnějším baštám rebelů. Partyzáni způsobili zničení několika zásobníků paliva pro ukrajinskou armádu.

9. listopadu vybuchla krátce po sedmé hodině večer pod projíždějícím nákladním vlakem u vesnice Novopokrovka v Charkovské oblasti trhavina. K explozi došlo při průjezdu pátého vagonu 58-vagonového vlaku směřujícího do města Kupjansk. Většina vagonů byla prázdná, několik jich převáželo jíl. Strojvedoucímu se pomocí záchranné brzy podařilo vlak zastavit, aniž by došlo k jeho vykolejení. Opravárenským četám pak trvalo zhruba den, než se podařilo na místě obnovit dopravu oběma směry. Mezitím vlaky využívaly objízdných tras.

9. listopadu došlo ovšem přímo v Charkově k další explozi, která silně poničila hospodu a rockový klub Zeď. Po vyloučení výbuchu unikajícího plynu a vyslechnutí svědků včetně majitele podniku Michaila Ozerova, který odmítl hypotézu mafiánských praktik v rámci konkurenčního boje, došli vyšetřovatelé k závěru, že na místě explodoval zanechaný balíček obsahující nálož o síle ekvivalentní 400 gramům trinitrotoluenu. Výbuch si vyžádal 11 zraněných, z toho dva ve velmi vážném stavu. Celá záležitost se opět spojuje s aktivitou separatistů, jednak proto, že klub byl znám jako shromaždiště charkovských nacionalistů a místo, kde se vybíraly peníze na činnost tzv. dobrovolnických praporů, a zadruhé kvůli krátké zprávě v tiskové agentuře Novoruska, která kvitovala „dobrou práci charkovských partyzánů“.

Další zpráva z 10. listopadu pochází dokonce přímo z centra pro-banderovských postojů, ze západoukrajinského Lvova, kde bývalý důstojník ukrajinské armády veřejně oznámil vznik partyzánské jednotky, která míní bojovat proti kyjevské vládě.

A konečně poslední zprávy o činnosti partyzánů pochází z 20. a 21. listopadu opět z Charkova. V prvním případě došlo k explozi ve vojenské nemocnici v Kulturní ulici, avšak podle pozdějších zpráv policie zde vybuchl granát, který do nemocnice přinesl dezorientovaný, patrně opilý důstojník ukrajinské armády. Pouze o den později otřásly dvě silné exploze oblastí kolem Osnovské železniční stanice a železničního depa Bezliudovki.

Avšak právě tyto poslední exploze vrhly na celou aktivitu připisovanou (podle sympatií) „partyzánům“ resp. „teroristům“ určitý stín pochyb. Jak v případě exploze v nemocnici resp. její rozvodně tak v případě exploze u nádraží nebyl nikdo zraněn ani zabit (žádní mrtví nejsou hlášeni ani z předchozích explozí v oblasti Charkova), což je vzhledem k exponovanosti těchto míst poměrně nepravděpodobná situace. Zadruhé, k ani jedné této explozi se nepřihlásila žádná separatistická skupina ani struktury lidových republik. Naopak ukrajinská média tyto exploze okamžitě připsala právě separatistům, a to navzdory tomu, že výbuch v nemocnici podle policie měl na svědomí nesvědomitý (nesvědomitý?) voják ukrajinské armády. První zprávu o explozích 20. i 21. listopadu přinesla i s obrazovým materiálem na svém webu skupina politických aktivistů IT-Sektor podporující v Charkově Majdan a okamžitě je připsala na vrub „charkovské gerile“.

Tyto skutečnosti mohou svádět k domněnce, zda opravdu za všemi popsanými výbuchy stojí opozice vůči kyjevské vládě, a zda naopak nejsou některé z nich přímo režírovány Kyjevem nebo ukrajinskými nacionalisty mimo vládní kontrolu tak, aby separatisty zdiskreditovaly v očích ukrajinské a charkovské veřejnosti resp. aby posloužily jako záminka k přijetí politických a bezpečnostních opatření posilující kontrolu určitých sil nad městem. V něm v nedávných volbách zvítězil Opoziční blok postavený na troskách dříve vládnoucí Strany regionů Viktora Janukovyče, což vláda i prezident Porošenko přijali s krajní nelibostí.

Podle některých pramenů došlo 25. listopadu k dopadení dvou členů trestných praporů – obou původem ze západní Ukrajiny, u kterých byla nalezena trhavina podobná těm, které explodovaly při předchozích incidentech. Hovoří se o možné roli ukrajinské tajné služby SBU, ale tuto zprávu zatím nejde nijak potvrdit ani vyvrátit.

Ať tak či onak, výše popsané události ukazují, že Ukrajina včetně tzv. zázemí poměrně vzdáleného od fronty probíhající Donbasem zdaleka nepřestává být místem neklidu, násilí a konfliktů, které stále více zatěžují beztak vyčerpané, neprivilegované občany země.