Obě velmoci, Rusko a Spojené státy, nedávno vyhlásily vítězství nad Islámským státem (Daešem, ISIS) v Sýrii, ale pouze jedna z nich pak na tuto situaci odpověděla správným způsobem. Prezident Ruské federace Putin přiletěl do Sýrie, aby zde oznámil zásadní omezení stavu svých jednotek a dodávek do Sýrie a zároveň ujistil syrského prezidenta Assada a syrský lid, že se ruské jednotky okamžitě vrátí, pokud teroristé ISIS v zemi znovu pozvednou své hnusné hlavy.

Rusko se tak před celým světem zachovalo ohledně svého vojenského angažmá v Sýrii otevřeně a transparentně, uvedlo, kolik bude mít v Sýrii vojáků a jaký typ výzbroje budou mít. Prezident Putin navíc prohlásil, že Rusko si v Sýrii podrží jednu námořní a jednu leteckou základnu.

Jak to Putin mohl prohlásit a tímto způsobem v Sýrii jednat? Odpovědí je, že Rusko udržuje podobně jako Írán již několik desetiletí se Sýrií vojenské spojenectví a navíc s ní podepsalo řadu politických, hospodářských a kulturních smluv. Ruská vojenská intervence v Sýrii, která začala 30. září 2015, proběhla na základě pozvání suverénní vlády v Damašku a tedy v souladu s mezinárodním právem.  Tuto intervenci zároveň podporovala aktivní a konstruktivní podpora snahám o usmíření a dialog, která doplnila současně vyhlášenou iniciativu syrské vlády o usmíření s „rebely“ syrského původu. Na základě tohoto programu se zhruba 20 tisíc syrských „rebelů“ rozhodlo složit zbraně a reintegrovat se společně se svými rodinami do hlavního proudu syrské společnosti k obraně a znovuvybudování Sýrie.

Americká přítomnost v Sýrii představuje na druhou stranu otevřené porušení mezinárodního práva. Je pravda, že USA získaly svolení suverénní vlády Iráku k boji s ISIS v Iráku. Stejné svolení ale nikdy nedostaly od vlády Sýrie ani od Rady bezpečnosti OSN. Stejně jako Rusko vyhlásily i Spojené státy vítězství nad Islámským státem v Sýrii i Iráku a oznámily, že si i nadále zachovají v Sýrii svoji vojenskou přítomnost. Na rozdíl od Ruska nikdy nejednaly vůči světu otevřeně a transparentně ohledně úkolů svých vojsk v Sýrii a svých skutečných záměrů.

Spojené státy tak například lhaly světu o své skryté podpoře Islámského státu v Sýrii (a Iráku). Lhaly o údajných cílech své koalice „srazit na kolena a rozdrtit ISIS“. Ve skutečnosti se až do ruské vojenské ofenzívy v Sýrii v roce 2015 americká koalice vůbec nezabývala ani bombardováním cisternových konvojů pašujících syrskou ropu do Turecka, ani dopravních konvojů převážejících z Turecka zásoby pro města v držení Islámského státu. Stejně tak nepodnikla nic proti konvojům bojovníkům ISIS, kteří cestovali za denního světla stovky kilometrů v otevřené poušti, aby obsadily a následně zničily syrskou Palmyru, světové kulturní dědictví. Místo toho koaliční letadla napadala v řadě případů pozice syrské armády, tam kde to vyhovovalo ISIS, jako např. v Deir Ezzoru, Al Tanfu a na jiných místech. Nejnovějším úskokem bylo, když USA přihlížely záchraně tisíců zbývajících bojovníků ISIS z Raqqy a převezely tyto teroristy i s jejich těžkou technikou na území v držení koalice v severovýchodním cípu Sýrie, východně od Eufratu. Tento trojúhelník v cílu Sýrie obývají některé kurdské a arabské kmeny a nachází se zde asi poloviny syrských petrochemických zdrojů a velké množství dobré úrodné půdy.

Dnes díky kluzkému jazyku amerického generálmajora Jarrada víme, že USA v současnosti mají v Sýrii 4000 vojáků, ačkoliv oficiálně tvrdily, že jich mají pouze 500. Díky turecké vládě, která poskytla jejich GPS pozice, jsme se zase dozvěděli, že Spojené státy vybudovaly ve zmíněném kousku země 10 vojenských základen, které jsou jedna jako druhá nelegální, protože syrská vláda neposkytla k jejich výstavbě souhlas. Americká pokračující přítomnost v Sýrii není ve skutečnosti ničím jiným než nelegální okupací. Bez ohledu na to, ale američtí političtí i vojenští představitelé, jako je například ministr zahraničí Tillerson, dávají najevo, že v Sýrii zůstanou po neomezenou dobu.

Proč? Protože pokračující americká vojenská přítomnost v Sýrii umožní Spojeným státům vykonávat nátlak na syrskou vládu ohledně nevyhnutelného politického řešení syrského konfliktu. Ze své základny v severovýchodní Sýrii mohou USA pokračovat ve vojenském zastrašování vlády v Damašku, nemluvě o hrozbě pro další blízké státy, jako jsou Libanon, Irák, Turecko a Írán. Mohou také Syřanům hodně znepříjemňovat život například podporou potulných skupin teroristů z ISIS nebo tím, že dovolí ISIS ostřelovat syrské komunity.

Řada vojenských odborníků nicméně seznala, že americká okupace severovýchodního koutu Sýrie není životaschopná. Tento cíp suverénního syrského území je ze všech tří stran obklopen potenciálně nepřátelskými silami: Tureckem, Irákem a Sýrií. Všechny kurdské a arabské kmeny žijící v této oblasti zrušily veškerou loajalitu, kterou snad kdysi měly k americké koalici a jejím tzv. Syrským demokratickým silám. Jedinými spojenci, které tak USA v terénu tohoto území mají, jsou ony (zachráněné) síly žoldáků z ISIS, které nominálně změnily stranu, na níž bojují. To je sotva pevná vojenská pozice…

Hnutí solidarity se Sýrií zdůrazňuje, že Spojené státy nemají žádnou výjimku z dodržování mezinárodního práva. Považujeme americkou okupaci jakékoliv části syrského území za válečný zločin a vyzýváme Spojené státy a jejich koaliční partnery, aby ihned ze Sýrie odešly. Vedle toho požadujeme:

Spojené státy odvolají své vojska ze Sýrie a rozpustí koalici údajně určenou „k sražení a zničení ISIS“.

Spojené státy ukončí své jednostranné (a proto) nezákonné ekonomické sankce proti Sýrii

Spojené státy rozpustí tzv. „Skupinu přátel Sýrie“ složenou ze zemí, které v zastoupení organizují válku proti Sýrii.

Spojené státy, jejich koalice a „Skupina přátel Sýrie“ navážou se Sýrií diplomatické vztahy a bez předběžných podmínek přistoupí k mírovému procesu pod záštitou OSN k urychlenému mírovému řešení syrské války.

Prohlášení Syrského hnutí solidarity ze stránek https://www.globalresearch.ca