Jihočeská příroda vytvořila příjemnou kulisu letošnímu již osmému ročníku Antikapitalistického kempu, který v závěru srpna pořádaly organizace Levá perspektiva, Komunistický svaz mládeže a Alternativa zdola.

S příchodem září, a tedy i školních a pracovních povinností, může několik desítek mužů a žen různého věku, jimž srdce tlučou nalevo, již jen vzpomínat na politické diskuse, které mohli vést za letního parna i v přírodě. Někdy nalezli všichni názorový soulad (například při přednášce o současném Donbasu), jindy došlo k vášnivé výměně stanovisek (například u tématu socialistického feminismu). Na programu toho bylo za čtyři srpnové dny hodně, začínalo se dopoledne a diskuse končily i pozdě v noci, jednou dokonce ve dvě hodiny po půlnoci…

V Turecku je diktatura

Takový zájem totiž vyvolala členka Komunistické strany Turecka Nefize Ezgi Altinisiková, která v současné době studuje a pracuje jako výzkumnice v Ostravě. Sympatická Ezgi, jak byla všemi oslovována, informovala o tom, jaká je situace v její vlasti po nezdařeném vojenském puči, kdy prezident Recep Tayyip Erdogan dramaticky upevňuje svou moc a likviduje sekulární rysy země. Především však likviduje krok za krokem demokracii. »Erdogan a Fethullah Gülen byli původně spojenci, oba antikomunisté, islamisté, nedemokraté, ale zřejmě přestal být Erdogan akceptovatelný pro USA a EU, tak došlo k pokusu o převrat, který zorganizoval Gülen,« vysvětlila svůj pohled na události Altinisiková s tím, že převrat by se nemohl uskutečnit bez souhlasu NATO, neboť povstalecké stíhačky tankovaly na jeho základně. »Název pro Erdoganův fašismus je prý ‚pokročilá demokracie‘,« vysmála se uvedenému protimluvu. »V Turecku je diktatura!«

O Turecku, které je velmi specifické – jednou nohou v Orientu, ale přitom chce být v Evropě – na kempu hovořil další host, europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM). Turecká armáda byla od dob Mustafy Kemala Atatürka garantem světského režimu. »Nyní však začíná vystrkovat růžky islamismus,« konstatoval. Odkaz Atatürka je nabouráván. Turecké pracovní standardy jsou na úrovni středověku, stupeň vymahatelnosti lidských práv problematický. Kohlíček se zajímá dlouhodobě o situaci Turků v Německu, kde jich žije 3,5 milionu, z toho půl milionu Kurdů. Většina z nich hlasovala pro posílení Erdoganovy pozice, uvedl.

Vznikne »český koutek« na Donbasu?

Jiné téma nadnesl předseda Společnosti přátel Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky Jaromír Vašek, který již několikrát publikoval své příspěvky ze současného Donbasu v našem listu. Na Donbasu byl třikrát, vždy dlouhodobě. Pídil se například po osudu tří dětí, které zahynuly vinou ukrajinských vojáků v Gorlovce, hovořil s jejich sousedy, položil květiny na jejich hrob. Popsal, jak žijí donbaské rodiny (seniorům ukrajinský stát nevyplácí důchody!), předvedl videa dokládající, jak rozbořené jsou vesnice, kterými prošla fronta nesmyslné občanské války. »Ale na pobřeží Azovského moře to již žije, jsou tam dětské tábory, rekreace,« zmínil aspoň něco pozitivního. Vašek se současně svěřil se svým plánem zřídit v luhanské knihovně »český koutek«. Při své příští cestě na Donbas vezme s sebou ruské překlady aspoň některých českých knih. Vaškův příspěvek doplnil historickými souvislostmi války na Donbasu a pozadím převratu na Majdanu Ctirad Musil.

Odkaz VŘSR v sovětech

Z jiného tematického soudku byla přednáška sociálního vědce a filozofa Marka Kaisera, který se věnoval nadcházejícímu 100. výročí VŘSR. Už jen připomínání si této významné historické události je rezistencí proti kapitalismu, poznamenal Kaiser. »Dědictví Říjnové revoluce je přítomno v emancipačních bojích 20. století, které by bez této revoluce nemohly probíhat. Týká se to také Afriky i Asie,« uvedl s tím, že nelze ignorovat skutečnost, že prvky sociálního státu na Západě byly dříve dosaženy v socialistických zemích. Kaiser jako jeden z odkazů revoluce vyzdvihl sověty, tj. rady, které byly (a jsou) základem demokratického rozhodování zdola. »Jak dnes dochází k využití těchto rad? Jak je aktualizovat? Tak například strana PT v brazilském Porto Alegre zavedla participativní rozpočet jako formu sovětu,« rozvinul myšlenku sovětů v současných podmínkách. Už jen možnost, že pracující mají právo na participování na vládě, však mnohdy vadí středním a vyšším vrstvám. »Mluvit tedy o dědictví sovětů není jen historickou otázkou, ale velmi současnou, aktuální,« uzavřel Kaiser.

České družstevnictví žije

Participaci se věnuje také ekonomka Ilona Švihlíková, která zavítala na Antikapitalistický kemp s několika dalšími členy Alternativy zdola. Situace s uplatňováním zaměstnanecké participace a družstevnictví v českých podmínkách je dle ní problematická. »Na ministerstvech není nikdo, kdo by zaměstnaneckou participaci posouval,« sdělila své hořké poznání. Přitom se jí a jejím spolupracovníkům-aktivistům, kteří se tématu věnují ve volném čase, podařilo prosadit participaci do volebních programů KSČM, ČSSD a SZ, i když jen v minimalistické formě. Problémem prý je, jak plyne z jejích zkušeností se sociálními demokraty, image družstevnictví. Družstva jsou u nás v nemilosti, ovšem v rozporu s realitou západních států, ale i s českými dějinami. »Sociální demokraté neznají svou historii, bojí se družstev, obávají se ‚spojení s bolševiky‘!« pozastavila se nad reakcemi z vládní strany, jejíž historie je také družstevní. Přitom právě družstevní sektor poskytuje spravedlivé rozdělování produktu, zisku, »pro všechny družstevníky, od manažerů po uklízečku«. V závěru však byla Švihlíková více optimistická, neboť české družstevnictví žije, »ale je třeba na něm stále pracovat«.

Do kempu zavítali i místní lidé, například předseda ZO KSČM, i mladí komunisté znedaleka, dále příznivci levicového proudu v ČSSD či místopředseda SDS Jiří Hudeček. Mnoho tradičních účastníků chybělo kvůli již probíhající volební kampani. Někteří přišli či přijeli na den dva, jiní absolvovali celý program, takže vyslechli i diskuse na téma Imperialismus a válka, »Šmejdi« a jak se jim bránit, Radikální levice v Česku a na Slovensku (vystoupili Peter Dinuš i Mirko Honcovič), Perspektivy současného kapitalismu – socialismus, průmysl 4.0, nebo feudalizace a barbarství? aj. Individuální debaty probíhaly i během výletů do okolí a návštěvy koupaliště.

Článek převzat z Haló Novin

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ