Antikapitalistický kemp 2013 skončil úspěchem
V termínu od čtvrtka 18. do neděle 21. července 2013 uspořádala Levá perspektiva ve spolupráci se Socialistickou solidaritou a dalšími aktivisty levicového hnutí Antikapitalistický kemp, jenž navázal na předchozí ročníky této akce organizované Novou antikapitalistickou levicí.
Antikapitalistický kemp je významnou příležitostí k setkání, diskuzím a přípravě společných akcí radikální, protisystémové levice. Akce byla pro zájemce předem inzerována na stránkách http://kemp.antikapitalista.cz. Letošní setkání proběhlo, stejně jako to loňské, v krásném prostředí chráněné krajinné oblasti Lužické hory v Heřmanicích v Podještědí pod mohutnou dominantou vrchu, který v nové mapě (na internetu) nese název Jezevčí a ve starší (z r. 1977, vyvěšené v kempu) Jílový. Ubytování účastníků bylo možné v chatkách nebo vlastních stanech.
Většina přednášek a besed připadla na pátek a sobotu, ve čtvrtek byl program pouze odpolední a v neděli jen dopolední. Z několika desítek přítomných tří generací se do debaty aktivně zapojila velká část. Diskuze byly koncipovány tak, že jeden nebo několik řečníků pronesli úvodní slovo a následovaly jejich odpovědi na dotazy a připomínky. Bohatý byl ale i doprovodný kulturní a sportovní program a večerní volná zábava. Stravování bylo zajištěno formou snídaní, obědů a večeří, přičemž k dispozici byl výběr z bezmasého jídla i pokrmů s masem a po celý den byly navíc k dispozici služby baru „Rudý Buddha“ s nabídkou alkoholických i nealkoholických nápojů a studeného jídla.
Ve čtvrtek zahajovala kemp odpolední diskuze na téma „Dopad reforem na ženy a migranty“, jejíž úvodní slovo přednesla vědecká pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd ČR, doktorka sociologie Zuzana Uhde. Uvedla, že ekonomická migrace je vnímána na rozdíl od politické jako svobodná volba, ačkoli pro migranty je nutností. Vede k rozdělování rodin a stává se novou oblastí byznysu, např. komerčního pojištění. „Válka proti terorismu“ vedená USA a jejich vazaly je doprovázena nepřátelstvím k migrantům a projednáváním nových zákonů zavádějících další restrikce. V následné diskuzi byly za nedostatečný zájem o skutečnou pomoc migrantům kritizovány jak české odbory, tak např. Člověk v tísni. Padly i návrhy konkrétních řešení – vytvořit takové společenské podmínky, aby lidé z jednotlivých zemí neutíkali, namísto „otevírání hranic“, zákon o uplatnění stejných požadavků na dovezené zboží jako na zboží vyrobené v tuzemsku či zdanění dopravy, aby se nevyplatilo výrobky dovážet z velké dálky.
V sobotu dopoledne pohovořil Radan Franc z Levé perspektivy o Antikapitalistické poradně, provozované touto organizací na internetových stránkách http://poradna.antikapitalista.cz/. Seznámil posluchače s nejčastějšími dotazy a odpověďmi na ně a vyzval studenty práv či pokrokově orientované právníky ke spolupráci na tomto bezplatném projektu. Následoval výklad Tibora Horvátha z Levé perspektivy o alternativním softwaru. Horváth doporučil alternativní a svobodný software včetně OS Linux všem uživatelům počítačů, protože je legálně zdarma včetně všech aplikací, stejně nebo více uživatelsky přívětivý, bezpečnější, obsahuje méně chyb a má komunitní základ. Pomocí projektoru představil Horváth podobu a fungování svobodného, tedy volně šiřitelného operačního systému.
Na téma „Evropská unie a levice“ přednášeli v pátek dopoledne místopředseda Strany demokratického socialismu (SDS) Jiří Hudeček, vysokoškolský učitel Univerzity Karlovy a člen Výkonného výboru Strany evropské levice, a Marek Hrubec, vedoucí Centra globálních studií, společného pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Hudeček přiblížil situaci v evropské radikální levici, kde Strana evropské levice zahrnuje některé komunistické a dělnické strany ze států v Evropské unii i mimo ni (v ČR je členem SDS), nicméně některé z těchto stran jsou pouze pozorovateli (v ČR KSČM), jiné členství či spolupráci zásadně odmítají (např. KS Řecka a Portugalska). Tato situace souvisí s existencí více stran radikální levice v jednotlivých státech.
M. Hrubec vyzdvihl nutnost organizovat se nejen na lokální, ale i národní, evropské a světové rovině a organizace na těchto rovinách přetvořit ve spravedlivé nebo zrušit a nahradit jinými. Dále přiblížil kampaň Evropské iniciativy občanů za nepodmíněný základní příjem. Vychází z toho, že každý občan by měl pobírat takový základní příjem, který by mu zajistil důstojný život. Kromě toho by mohl získávat další příjmy ze zaměstnání, podnikání, brigád atd. Základní příjem by byl zajištěn progresivní daní, vysokým zdaněním nejbohatších. To by obrátilo prioritu veřejných výdajů na právo na důstojný život, které mají státy v ústavách a jež není ve skutečnosti zajištěno. Není třeba vytvářet nová pracovní místa, ale zajistit, aby práci vykonávaly stroje a lidé by se mohli lépe věnovat činnosti, která je dnes neplacená.
Po pátečním obědě se část účastníků kempu vypravila na výlet na vrch Sokol s pozůstatky hradu a prohlédla si blízkou pevnůstku pohraničního opevnění. Pro ostatní byl připraven ping-pongový turnaj. Následovala panelová diskuze o budoucnosti protivládního hnutí, ve které jako představitel Levé perspektivy vystoupil Nikola Čech. Dále hovořili novinářka a členka Strany zelených, Andrea Cerqueirová, Jiří Málek ze Strany demokratického socialismu a Společnosti pro evropský dialog či psychiatr a bývalý ministr zdravotnictví Ivan David (ČSSD).
Jiří Málek konstatoval, že levice nedokáže nést společný prapor, na němž se shodne. Nepanuje v ní ani shoda na tom, zda je pro vylepšení nebo změnu systému. Většině lidí v současné době jde jen o jeho „vylepšení“. Zatímco sociální demokracie má jasno, že chce vylepšit, nikoli překonat kapitalismus, KSČM nemá ve svém programu o komunismu ani slovo a o socialismu jen velmi málo, což je právně nepostižitelné, nicméně není-li to strana antisystémová, je alespoň výrazně k systému kritická. KSČM má stále podobné výsledky, ať dělá, co chce nebo nedělá nic, a nemůže být hegemonem levice, nechce-li většina lidí společenskou změnu.
Večerní přednášku zajistily aktivistky liberecké organizace „Food not bombs“, česky prezentované jako „Jídlo místo zbraní“, na téma „Chudoba a plýtvání potravinami“. Kritizovaly neustále rostoucí zbrojení a v kontrastu k němu vzrůstající počet lidí strádajících hladem. Představily činnost své organizace, zabývající se mj. recyklací potravin a vyhozených věcí a rozdáváním jídla bezdomovcům. Těmito aktivitami pomáhají potřebným a zároveň upozorňují na paradoxy kapitalismu v plýtvání zdroji na jedné a chudoby, hladu a bezdomovectví na druhé straně.
Sobotní dopoledne vyplnila beseda „Antilevičáctví české mládeže“, v níž se představili historik Jan Mervart, odborný asistent z Historického ústavu Univerzity Hradec Králové a Lukáš Matoška, student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a člen Socialistické solidarity a Socialistického kruhu. Mervart konstatoval, že pilířem antikomunismu jsou dnes generace „Husákových dětí“, pro něž antikomunismus představuje boj za pravdu a proti ztrátě paměti. Akcentovány jsou pouze negativní a násilné rysy minulého režimu, třetí odboj a disent prezentovány jako jediný správný postoj, komunistický režim považován za stejně zločinný s nacistickým. Nutným důsledkem toho je záporný postoj většiny mládeže k socialismu. Matoška kritizoval rasismus a „postfašismus“ studentů jakožto důsledek vypjatého individualismu spjatého s antikomunismem. V diskuzi zaznělo, že rostoucí volební výsledky KSČM jsou jen protestními hlasy, nikoli podporou systémové změny. Ztotožňování komunismu a fašismu je běžné v celé východní Evropě, zatímco na Západě je nemyslitelné. V Pobaltí je fašistická genocida považována za správnou, v protikladu k sovětské vládě. U nás je vláda fašistů a komunistů stavěna „jen“ naroveň.
Druhou částí sobotního dopoledního programu byla diskuze na téma „Boj proti fašismu pokračuje“. Úvodní slovo přednesl Petr Vinkler z Levé perspektivy.
Definoval fašismus jako ideologii založenou na kultu hrdinů a síle, důrazu na korporativismus, na nadtřídní spolupráci v rámci národa, označující se za socialistickou, ale neakcentující třídní podstatu státu. Fašismus hovoří o záchraně národa nebo rasy a zdánlivě na sebe bere podobu antikapitalistického, revolučního hnutí. Fašismus mobilizuje veřejnost v období hluboké ekonomické, sociální a politické krize kapitalismu pomocí kombinace „sociálních“ požadavků s rasistickými a nacionalistickými fantaziemi, nabízející falešnou naději úniku z bídných sociálních podmínek. Dodal, že rasistické nálady velké části českého obyvatelstva nejsou ideologicky podloženy, nýbrž způsobeny bídnými sociálně-ekonomickými podmínkami, v nichž jsou problémy sváděny na „sociálně nepřizpůsobivé“.
Mluvčí německé ANTIFA Lužice (Lausitz) Marcel Renner hovořil o mezinárodní spolupráci Němců a Čechů na protifašistických akcích, o preferenci nenásilného odporu proti fašistům a důrazu na protifašistickou propagandu. Zdůraznil nutnost stát společně proti fašismu a proti kapitalismu, který lidi rozděluje. Cesta je v jednotě a ne v boji jednotlivých protifašistických politických skupin proti sobě, uvedl. (Reportáž ANTIFA Lužice z Antikapitalistického kempu naleznete německy zde: http://de.indymedia.org/2013/07/347032.shtml.)
Po obědě mluvili představitelé sdružení „Náš Liberec“ na téma „Mafiánský kapitalismus po česku“. Jaroslav Tauchman v příspěvku nazvaném „Jak majetek nahradily dluhy“ uvedl, že Liberec je v současnosti nejzadluženějším městem v ČR, ačkoli na počátku 90. let se stal jedním z nejbohatších díky převedení státního majetku po odsunutých Němcích na město. Od „sametové revoluce“ až do r. 2010 byla v Liberci u moci vláda ODS a o městském dluhu byly uváděny nepravdivé údaje, skutečné byly odhaleny až po prohře ODS v r. 2010. Společně se Stanislavem Rendlem uvedl některé příklady problematických, pro město nevýhodných investic. Na podobné příklady z Prahy upozornil zastupitel hl. m. Prahy Lubomír Lédl ze Strany demokratického socialismu. Miroslav Prokop, prezident Federace výkonných zaměstnanců, hovořil o zhoršování pracovních a platových podmínek zaměstnanců České pošty, psychické šikaně zaměstnanců, včetně uzavírání smluv pouze na dobu určitou.
Následoval důležitý výklad o základech sebeobrany od aktivistů Levé perspektivy. Ti odmítli pacifismus a současně se postavili proti zbytečnému chaosu a vyvolávání paniky na demonstracích a dalších veřejných akcích. Dále předvedli některé základní postupy v sebeobraně při fyzických konfliktech. Tyto techniky si následně mohl vyzkoušet každý účastník workshopu.
Sobotní večerní program byl věnován tématu „Neklidný sever – rasismus a chudoba“. K němu promluvil mluvčí ANTIFA Lužice a člen Společnosti Tamary Bunke Marcel Renner, mluvčí Iniciativy pro kritiku reforem a podporu alternativ (ProAlt) a sociolog Ondřej Lánský, romský aktivista a zástupce občanského sdružení Konexe Jozef Miker a Miroslav Prokeš, člen KSČM a koordinátor celoevropské protirasistické a protifašistické sítě UNITED se sídlem v Amsterdamu pro střední a východní Evropu. Lánský diskuzi výstižně uzavřel konstatováním, že řešením současných sociálních a rasových problémů je socialismus.
Na sobotní večer bylo připraveno „levicové tržiště“, kde bylo možné zakoupit si socialistickou literaturu, trička, apod. a probírat se samolepkami a dalšími materiály. Poté proběhl soutěžní vědomostní kvíz z řady oborů, který rozproudil velikou zábavu, a následně táborový oheň, kolem něhož pokračovala volná diskuze až do nedělních ranních hodin.
Nedělní dopoledne bylo vyplněno přednáškou „Levice a komunální politika“, v níž hlavními řečníky byli Pavel Šanda z ČSSD v Neratovicích a Zdeněk Milata, člen zastupitelstva Milovic a Středočeského kraje (KSČM). Šanda konstatoval, že velká část společnosti se politicky neorientuje a nemá základní představu o řešení důležitých otázek ani postojích politických stran k nim a nezajímá se o to. Důkazem je např. postoj k volbě prezidenta, kdy ani levice nebyla jednotná a její část dokonce podpořila K. Schwarzenberga, po několikaletých protestech proti vládě, jejímž byl ministrem. Dále pohovořil o svých zkušenostech z komunální politiky v Neratovicích a svém úspěšném internetovém blogu „Neratoviny“. Vyzdvihl také nutnost znalosti zákonů. Milata mluvil o některých sociálních opatřeních koalice ČSSD a KSČM ve vedení Středočeského kraje, např. proplácení zdravotnických poplatků, a zdůraznil nezbytnost angažovanosti v obecní i krajské politice.
Nedělní program byl pro zájemce zakončen školením odborné způsobilosti ovládání elektrospotřebičů.
Antikapitalistický kemp byl všemi účastníky, s nimiž jsem hovořil, vysoce hodnocen a domnívám se, že jej lze směle považovat za jeden z nejvýznamnějších počinů radikální levice v ČR v tomto roce. Současně přispěl ke zvýšení povědomí o organizaci Levá perspektiva, jež se nově registruje jako občanské sdružení a je dobrovolnou, nevládní, neziskovou organizací, v níž se sdružili občanky a občané k aktivní činnosti na ochranu sociálních a lidských práv a životního prostředí. Základními cíli sdružení je zejména aktivně vystupovat na ochranu sociálních a lidských práv, prosazovat a obhajovat práva žen jako součást lidských práv a podporovat myšlenku rovných příležitostí, aktivně vystupovat proti fašismu, rasismu a jiným diskriminačním ideologiím, vyhledávat, aktivizovat a podporovat síly k naplnění těchto cílů.
Kempu přálo i počasí, byť horko bylo někdy až příliš intenzivní.
Závěrem bych rád vyslovil poděkování organizátorům i všem účastníkům a popřál mnoho úspěchů v osobním i politickém životě všem upřímným zastáncům socialismu v České republice a na celém světě.
Socialismus nebo barbarství!