Official portrait of Vice President Joe Biden in his West Wing Office at the White House, Jan. 10, 2013. (Official White House Photo by David Lienemann)
This official White House photograph is being made available only for publication by news organizations and/or for personal use printing by the subject(s) of the photograph. The photograph may not be manipulated in any way and may not be used in commercial or political materials, advertisements, emails, products, promotions that in any way suggests approval or endorsement of the President, the First Family, or the White House.

12. března se sešly hlavy vlád čtyř zemí, australský předseda vlády Scott Morrison, indický premiér Narendra Modi, japonský premiér Jošihide Suga a americký prezident Joe Biden na virtuální schůzce Čtyřstranného bezpečnostního dialogu, známějšího pod jménem Quad. Modiho úvodní slova ilustrovala vyprázdněnost veřejné agendy; označil Quad za „sílu pro světové dobro“ bez jakýchkoliv podrobností kromě výčtu oblastí, kde zmíněné země spolupracují: (“očkování, klimatická změna a nové technologie“). Během mítinku nebyla jedinkrát zmíněna přímo Čína.

Při odhalení detailů týkajících se zahájení „ambiciózního nového společného partnerství při zvýšení výroby vakcín“ se ale vyloupla poněkud více znepokojující agenda: vakcíny jsou zamýšleny pro jihovýchodní Asii, klíčovou oblast soupeření Spojených států s vlivem Číny a „novými technologiemi“ se myslí americká touha nabídnout výrobky od vlastních špičkových technologických firem, které by nahradily atraktivní nabídku čínského high-tech průmyslu. Cílem Quad je ve skutečnosti zesílení vojenského a ekonomického tlaku proti Číně.

Quad byl vytvořen při řešení následku vlny tsunami v roce 2004 a následně prohlouben prezidentem Obamou jako ústřední prvek jeho „obratu k Asii“. Ale jeho činnost se skutečně nerozjela do doby, než vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa začala toto uskupené využívat k zvyšování tlaku proti Číně. Právě z tohoto důvodu udělil Trump koncem roku 2020 hlavám vlád Austrálie (Morrison), Japonska (Šinzo Abe, bývalý předseda vlády) a Indie (Modi) nejvyšší americké vojenské vyznamenání, Řád čestné legie. Tito tři partneři jsou klíčovými spoluhráči v americké nátlakové kampani proti Číně.

Americká přednost v regionu

Začátkem ledna 2021 odtajnila americká vláda dokument z roku 2018 připravený pro Trumpovu administrativu. Dokument se jmenuje „Americký strategický rámec pro indo-pacifickou oblast“. Text jasně postuluje, že cílem Spojených států v Asii je „udržet americkou přednost v regionu“. Myšlenka „přednosti“ má v americké zahraniční politice dlouhou tradici, která se datuje do období krátce po druhé světové válce. Vláda Spojených států v řadě dokumentů představila svoji snahu stát se vůdčí mocností světa a přizpůsobit pro tento účel globální instituce, tak aby z nich měly prospěch především Spojené státy. Právě to představuje v tomto kontextu význam slova „přednost“.

Tvůrci politiky z roku 2018 z americké Rady pro národní bezpečnost poznamenali, že „hrozba“ Číny nespočívá v její armádě. Spojené státy se spíše obávaly čínského rozmachu v oblasti „průkopnických ideologií zahrnujících umělou inteligenci a biogenetiku.“ Cílem americké vlády bylo podle dokumentu „udržet krok amerického průmyslu v inovačním souboji s Čínou,“ což znamená nejen posílit americký průmysl, ale také zabránit Číně v přístupu k technologiím a penězům. Válka v Tichém oceáně podporovaná Spojenými státy není něčím iracionálním. Jak zmíněný dokument dále uvádí, „ztráta americké přednosti v indo-pacifické oblasti by oslabila naši schopnost dosáhnout svých zájmů na celém světě.“

Administrativa Joe Bidena, která tento dokument zdědila, ho rozhodně neodložila někam stranou. Všechno ukazuje na to, že Biden bude dále sledovat hlavní cíl, kterým je poškození čínského vědeckého a technologického rozvoje Spojenými státy; tento cíl nebude opět dosažen pouze podporou amerických firem, ale také vojenskými hrozbami a snahou využít americké aliance k vyloučení čínských firem ze zakázek v dalších zemích.

Během diskuzí v rámci Quad vytvořily dotčené vlády Pracovní skupinu pro kriticky důležité a průkopnické technologie. Smyslem této pracovní skupiny je spolupráce čtyř zemí v oblasti telekomunikace a technických standardů. Pracovní skupina bude iniciovat „dialog k dodavatelským řetězcům kriticky důležitých technologií,“ což je přímý odkaz na snahu vyloučit Čínu z přístupu k jakékoliv technologii či surovině s dvojím využitím v civilní oblasti i vojenském průmyslu. Skupina bude rovněž podporovat „spolupráci v umístění telekomunikačních zařízení, diverzifikaci dodavatelů technologických zařízení a rozvíjení budoucích telekomunikací.“ Slovo „diverzifikace“ zde zase přímo odkazuje na americkou snahu zabránit čínským firmám jako je Huawei a ZTE v obsazení trhu na místo západních telekomunikačních společností, které dnes disponují méně sofistikovanými, a přitom dražšími nástroji sítě 5G.

Připraveny k boji

Za celou tou rétoriku o očkování, klimatické změně a technologii leží ještě mnohem nechutnější záležitost. 9. března se admirál námořnictva Philip Davidson, velitel amerického Indo-pacifického velitelství, objevil před senátním Výborem pro ozbrojené složky. Jeho svědectví před zmíněným výborem bylo založena na zprávě o Pacifické odstrašující iniciativě Indo-pacifického velení. Zpráva žádala americký kongres, aby zdvojnásobil poskytnuté prostředky na rok 2022 na 4,68 miliard dolarů (a celkem 22,69 miliard dolarů pro roky 20203-2027). Podle admirála Davidsona je poskytnutí těchto prostředků zcela nutné, neboť Spojené státy „musí být absolutně připraveny bojovat a zvítězit, jakmile ekonomická soutěž přeroste do konfliktu zbraní.“ Dodal, že k eskalaci obchodní války do války skutečné může jednoduše dojít dříve než v roce 2050.

Týden předtím, než admirál Davidson učinil tyto poznámky, měl americký ministr zahraničí Antony Blinken rozsáhlý projev o prioritách Bidenovy administrativy. Zmínil v něm jména několika zemí, které pro Spojené státy představují „vážnou výzvu, včetně Ruska, Íránu a Severní Koreji.“ „Výzva, kterou představuje Čína, je ale jiného druhu,“ uvedl.

„Čína je jedinou zemí s hospodářskou, diplomatickou, vojenskou a technologickou mocí schopnou zásadně ohrozit stabilní a otevřený mezinárodní systém,“ uvedl Blinken, který hovořil o světovém pořádku vytvořeném ve prospěch severoamerické mocnosti. Blinken byl v tomto případě velmi otevřený, pokud šlo o výhody plynoucí z tohoto systému, když prohlásil, že jeho hodnoty a pravidla „umožňují, aby svět fungoval tak, jak my chceme, neboť v posledku slouží zájmům a odráží hodnoty amerického národa.“

Čína tento systém ohrožuje, a tak, jak Blinken řekl, Spojené státy musí „jednat s Čínou z pozice síly.“ A to je skutečným smyslem Quad, nikoliv hledání řešení největších problémů dnešní doby (pandemie, klimatické změny, válek, hladomorů), ale nátlak na Čínu mající podlomit její technologický náskok. Pokud Čína nekapituluje, pak jsou Spojené státy – a s nimi v závěsu celý Quad – připraveny jít proti ní do války.