Biskupové vzkazují: reformy jsou nezbytné, modlíme se za vás
V době, kdy už většině obyvatel dochází trpělivost s neoliberální politikou vlády, se vedení české Římskokatolické církve rozhodlo k situaci ve společnosti vyjádřit. Ty, kdo sledují např. postoje kardinála Dominika Duky či problematiku církevních restitucí, nepřekvapí, že se zpochybnění legitimity vlády nekonalo.
„Slovo biskupů k situaci ve společnosti“, které je pojato jako dopis občanům od českých a moravských biskupů, je výstupem 89. plenárního zasedání České biskupské konference. Obsahem tohoto textu je zdánlivý projev solidarity s lidmi, kteří se nacházejí v nepříznivé sociální situaci:
„Chtěli bychom proto jako vaši pastýři vyjádřit v této situaci svoji blízkost všem, pro které jsou starosti zapříčiněné ekonomickou situací dnes zvlášť tíživé. Ujišťujeme vás, že vás neseme ve svých modlitbách a hledáme cesty, jak pomoci.“
Takové vyjádření může působit jako kritika vlády, která lidem podsouvá, že si za tyto starosti mohou sami, protože jsou líní, neflexibilní, nepřizpůsobiví atd. V dopise je přímo zmíněna i problematika nezaměstnanosti:
„Bolestně také zasahuje ty, kterým se i přes poctivé úsilí nedaří nalézt práci. Vnímáme, že pro mnohé otce i matky rodin, pro mnohé mladé i starší lidi není marná snaha nalézt práci jen ekonomickou otázkou, ale také problémem uchování si vědomí vlastní důstojnosti a sebeúcty.“
Nezaměstnaní jsou přitom jedním z hlavních terčů vládní politiky, kdy je prostřednictvím systému DONEZ a institutu „veřejné služby“ demonstrováno, že jsou viníky, na které platí pouze represe.
Vyjadřuje tedy dopis biskupů levicová stanoviska a povzbuzení věřících, aby se podíleli na protivládních akcích? V žádném případě. Patrné je to už z obratu „cesta nezbytných reforem“, kterým je dáno najevo, že škrty církev kritizovat nechce ani omylem. Takový přístup nemůže vyústit v nic jiného než v pokrytectví.
Církev nemůže oficiálně hlásat, že člověk je „lidský zdroj“, který není dobrý k ničemu jinému než k udržování soukolí kapitalismu v chodu. Nemůže říkat ani to, že nejvyšším cílem je snaha o individuální materiální prospěch. To, co pak zbývá, jsou především modlitby a moralizování:
„Zároveň vás všechny, bratři a sestry, chceme ujistit, že při setkáních s politickými představiteli připomínáme jejich zodpovědnost za každého jednotlivého občana a povzbuzujeme je, aby měli odvahu vzepřít se pokušení sobeckého zneužívání moci a nezájmu o potřebné.“
Jaké praktické dopady ale takové apely mohou mít, tu samozřejmě řečeno není, ani být nemůže.
Aby bylo naprosto jasné, že společenské změny jsou nevítané, objevuje se v textu tajemné varování:
„Chtěli bychom však současně důrazně varovat před jednotlivci i skupinami, kteří mnohdy zneužívají oprávněného zklamání občanů a podněcují ke hněvu a nenávisti. Takový způsob jednání může vést naši společnost pouze do ještě hlubších problémů.“
Lze jen domýšlet, koho zde mají páni biskupové na mysli. Můžeme doufat, že jde např. o rozdmýchávače protiromských nálad, jako je DSSS, ale třeba i většinu mainstreamových médií.
Bohužel je ale asi pravděpodobnější, že těmito skupinami jsou míněny odbory (zvláště, když plánují přistoupit ke stávkám) a organizace či iniciativy, které se na protivládní politice aktivně podílejí.
Pokud to není pravda, je chyba církevních představitelů, že nebyli konkrétní.
Co si špičky církevní hierarchie o protestujících myslí, ukázal poměrně jasně právě kardinál Duka, který se v rozhovoru pro Radiožurnál vyjádřil následujícím způsobem:
„Nevadí mi protesty, ale vadí mi množství projevů, které už dávno překročily míru pokojného protestu a staly se projevy hrubiánství a vulgarity. Tím se protest sesouvá z roviny demokracie do roviny ochlokracie. Vím, že to není záměr většiny demonstrujících, ale bylo by na straně organizátorů, aby si této skutečnosti více všímali.“
Demonstraci jako takovou sice neodsuzuje (dokonce spojuje možnost protestů s demokracií), ovšem vytváří jakousi mlhavou hranici, za kterou už protest za legitimní nepovažuje a označuje ho za projev „ochlokracie“ (vlády lůzy). Právě pro tuto mlhavost je možné za „lůzu“ označit kdykoli kohokoli, pokud je jeho postoj pro vládnoucí moc nepohodlný.
Představitelé Římskokatolické církve často rádi zdůrazňují, že církev není pouze oficiální hierarchie, ale všichni věřící, kteří se pokládají za její součást. Je tedy potřeba, aby byl hlas této církve více slyšet. Vzhledem k poměrně významnému posunu politických preferencí od pravice k levici se dá očekávat, že ani (katoličtí) věřící nebudou výjimkou.
Minimálně je logické, že politické přesvědčení katolíků a katoliček nemůže být jednotné. Např. v anketě pro Katolický týdeník (i když samozřejmě nesplňuje podmínky pro reprezentativnost) se ukazuje mírná převaha (56%) kladných odpovědí na otázku „Považujete protivládní demonstrace za opodstatněné?“.
Na tento problém před časem zareagovala iniciativa „Za církev sociálnější“, která v únoru uspořádala demonstraci proti politickému působení kardinála Duky. Iniciativa upozorňuje na to, že pravicové postoje Dominika Duky (např. jeho negativní postoj k protestům lékařů a učitelů) nejsou odrazem postojů všech věřících. Zmiňují také to, že je úkolem církve, aby byla součástí občanské společnosti a kriticky se vyjadřovala k politice, která popírá sociální práva.
Není tedy nic jako „jediný pravý katolický“ postoj k socioekonomické problematice. Církev, stejně jako jakékoli jiné uskupení, je proměnlivá a vnitřně různorodá. Politika čelních představitelů je samozřejmě mocensky ve značné výhodě, to ale neznamená, že neexistují i jiné možnosti a alternativy. Jedná se jak o prostý fakt, že věřící jsou různě situovaní a mají odlišné názory, tak o to, že vznikaly a vznikají v rámci církve proudy se značným emancipačním potenciálem, jako je např. teologie osvobození.
Ti, kteří mají zájem se o teologii osvobození dozvědět více, mohou toto pondělí (30. 4.) navštívit přednášku (a následnou diskusi) Pražské školy alternativ, která se bude tématu teologie osvobození věnovat.
Slovo biskupů k situaci ve společnosti: http://www.apha.cz/slovo-biskupu-k-situ … olecnosti/
Dominik Duka pro Radiožurnál: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publi … va/1047848
Katolický týdeník: http://www.katyd.cz/
Iniciativa „za církev sociálnější“: http://denikreferendum.cz/clanek/12533- … co-nam-jde a http://umlaufoviny.com/www/res_publica/ … clanek=887
Pražská škola alternativ: http://www.ekumakad.cz/cz/projekty/praz … alternativ