Claudia Martinez Mullen, která navštívila Prahu za účelem výzkumu, se narodila v argentinském Buenos Aiers. Od roku 2000, tedy již sedmnáct let, žije v Jihoafrické republice, sedm let vyučuje mj. politickou ekonomii na tamní univerzitě – Universidad de Rhodes. Její výzkum se týká vztahu levicových politiků a političek, respektive levicových stran, k neoliberalismu, a toho, zda v praxi skutečně prosazují to, co teoreticky hlásají.

“Nemohla bych být v politice, nejsem diplomatka,” směje se Claudia, která se považuje za marxistku-leninistku. Servítky si rozhodně nebere. Kritizuje jak komunistickou stranu Argentiny, tak Jihoafrické republiky, obě se podle ní vzdálily svým ideám. “Argentinská komunistická strana se spojila s nacionalistickými populisty, s Peronovci, přitom komunisté musí být internacionalisté,” říká. “Jihoafrická komunistická strana se spojila s Africkým národním kongresem. To je, jakoby se KSČM spojila třeba s ANO,” dodává. Tyto politické subjekty v Argentitně i Jihoafrické republice jsou podle ní napojeny na mocné banky.

Vztah levice k neoliberalismu

Claudii zajímá vztah levicových stran k neoliberalismu, mnozí politici podle ní jinak mluví a jinak konají, neoliberalismu ustupují. Zastává kupříkladu názor, že člověku je nejlíp v klasickém zaměstnaneckém poměru, nikoli ve flexibilních formách práce, které prosazují neoliberálové. Lidé v klasickém pracovním poměru si podle jejích slov vydělají víc, než prekarizovaný, který pracuje “flexibilně”, mají dovolenou a další zaměstnanecké benefity. Situace v Jihoafrické republice ale není jednoduchá, naopak, mnoho lidí nemůže sehnat vůbec žádnou práci. “V Jihoafrické republice je asi 50 % lidí nezaměstnaných,” vysvětluje. Pobírají sociální dávky, z kterých toho ale moc nepořídí. Poznatky, které Claudia načerpala v Praze, chce uplatnit právě i v Jihoafrické republice.