Ve čtvrtek 13. 11. uspořádala Levá perspektiva veřejnou přednášku a diskusi nad tématem, o kterém se v mainstreamových médiích příliš nedočtete, avšak o to více se dotýká všech obyvatel. Pod nenápadnou zkratkou TTIP se skrývá největší obchodní dohoda světa s globálním rozměrem a dopadem. Nad příčinami, možnými důsledky a riziky paktu přijela debatovat uznávaná ekonomka Ilona Švihlíková, která se tématem dlouhodobě zabývá.

Téma přilákalo téměř pět desítek posluchačů a to navzdory tomu, že se místo konání muselo na poslední chvíli přesunout. Lidé zaplnili místnost téměř k prasknutí, část z nich se musela spokojit s tím, že pro ně už nebylo místo na sezení. A bylo co poslouchat.

Docentka Ilona Švihlíková je v pravdě erudovanou osobou, která dokáže o tématu hovořit výstižně a poutavě. Ve svém asi půl hodiny trvajícím úvodu seznámila posluchače s tím, co vlastně smlouva TTIP je a co by přinesla její případná ratifikace. TTIP, tedy Transatlantické obchodní a investiční partnerství, je bezesporu největší obchodní dohoda na světě, připravovaná do nedávna v naprosté tajnosti bez jakékoliv veřejné diskuse. Rouška mlčení, která obestírala přípravy smlouvy, už sama o sobě předznamenávala, že TTIP nebude jen tak nějakou běžnou smlouvou.

Jako jeden z prvních na ní upozornil redaktor britského Guardianu George Monbiot, jenž odhalil záměry velkých korporací a inicioval tak vznik celoevropského hnutí, které se odhodlalo postavit proti omezování práv občanů a dokonce i států. O smlouvě TTIP jsme už psali a není tedy třeba obsáhleji vysvětlovat veškerý její obsah. Vřele doporučuji článek Evropská občanská iniciativa proti TTIP, kde naleznete shrnující informace a množství odkazů objasňujících celou záležitost.

Pokud se v oficiálních médiích mluví o chystané smlouvě, zaznívají většinou samé pozitivní řeči o volném obchodu, snižování bariér a růstu pracovních míst. Na pracovní místa se klade obzvláštní důraz, protože politici věří, že tím zavřou pochybovačům ústa. Ovšem existuje empirický důkaz o zvýšení zaměstnanosti při aplikaci podobných dohod? Ne, naopak. Jak můžeme vidět na případu Mexika, na které dopadly důsledky obdobné smlouvy, NAFTA. V Mexiku raketově vzrostla nezaměstnanost a chudoba, celá odvětví výroby a průmyslu zanikala nebo se soustředila do rukou mocných nadnárodních korporací. Jak přednášející přiléhavě pronesla, je odstranění ochranných bariér pouhým nastavením ideálních podmínek pro silné.

Nejsou to ovšem cla a daně, které korporacím vadí, největší překážkou pro násobení zisků jsou tzv. netarifní překážky. Obskurní doložka ISDS (Dohoda o sporech mezi investory a státy) totiž umožňuje korporacím žalovat státy u arbitrážních tribunálů, jejichž členy by byli korporátní právníci. Nikdo jiný by v tribunálech zastoupený nebyl a verdikt by nepodléhal žádnému odvolacímu řízení. Stamiliónové náklady sporu by hradil žalovaný stát. Zdá se vám to absurdní? Že to naprosto popírá suverenitu států a mezinárodní právo? Ano je to tak. Mocné korporace se snaží protlačit tuto doložku, která by otevřela cestu naprosté nadvládě korporací. Ony by mohly omezovat práva všeho a všech a to zejména v oblasti tzv. netarifních překážek. Čili všude tam, kde by mohl být v ohrožení jejich budoucí zisk. V ohrožení jsou práva pracujících, dětí, ekologické limity, atd. Přednášející tento princip neváhala nazvat korporátním fašismem.

Už nyní, kdy podobné dohody byly již včleněny do různých, daleko menších, obchodních smluv, se velký byznys podílí na arbitrážních orgiích, namířených na likvidaci zákonů, které překáží ziskům korporací. Austrálie a Uruguay čelí arbitráži od společnosti Philip Morris za to, že si dovolily přesvědčovat lidi, aby nekouřili. Ekvádor má zaplatit 2,3 miliardy dolarů ropné firmě Occidental za to, že zastavila těžbu ropy na řece Amazonce, když zjistila, že Occidental porušuje místní zákony! A to je jenom začátek.

Pikantní na celé věci je fakt, že Česká republika má také platnou podobnou doložku s USA a díky tomu se ČR řadí do top 10 nejžalovanějších států světa. Naši představitelé jsou ovšem natolik servilní a patolízalští, že si nedovolí proti podobným projevům korporátní zvůle ani pípnout. Jak směšně male v porovnání s tím vyznívá „aféra“ sprosté mluvy prezidenta. Čím více se v médiích řeší marginality, okrajové záležitosti a život celebritek, tím více by měl kriticky uvažující člověk zbystřit smysly a hlouběji se zajímat o dění kolem sebe.

Diskuse, která se rozpoutala po skončení úvodu, byla nabitá spoustou zajímavých podnětů a reakcí. Byla vyzdvižena nutnost sebeorganizace zdola, kdy je proti korporátní monopolizaci nutné postavit lokální sítě, družstva a odbory. Velmi správně diskutující poukázali na to, že důsledky TTIP nepadnou jen na určitou skupinu lidí. Zasáhnou námezdně pracující, stejně jako živnostníky a drobné podnikatele a nejen je. V ohrožení je kvalita potravin, ekologické normy, sociální oblast a de facto vše, co nyní považujeme za normální součást kvality života.

Proto vznikla celoevropská iniciativa, která si dala za cíl zabránit ratifikaci dohody. Nyní ji podpořilo už na 750 000 lidí z několika států a noví stále přibývají. Každý hlas je důležitý. Zapojte se i Vy a to minimálně podpisem. Uvítáme každého jednotlivce, skupinu nebo organizaci, kterým není lhostejné směřování světa. Týká se to i Vás, nebojte se zapojit!