Další gigantická skvrna plastového odpadu pluje v jižním Pacifiku
Většinou neprobádaná oblast jižního Tichého oceánu se stala místem výskytu nově objevené skvrny odpadků, která má podle odhadu výzkumníků rozměr jeden a půl násobku amerického státu Texas. Nová skvrna se nalézá v oceánském víru a podle odhadů měří až 965 tisíc čtverečních mil, uvádí ResearchGate. Víry jsou oblasti oceánu, které jsou obklopeny cirkulujícími proudy. Pomáhají proudění oceánské vody kolem světa, ale zároveň do sebe nasávají znečištění.
Vědec a kapitán Charles Moore z Algalita Marine Research and Education a jeho tým výzkumníků z řad dobrovolníků učinili zmíněný objev během své šestiměsíční expedice. „Objevili jsme obrovské množství plastu,“ uvedl pro ResearchGate Moore, který v 90. letech jako první objevil Severopacifickou skvrnu plastového odpadu. „Můj první dojem je, že naše vzorky vypadají srovnatelně jako vzorky, které jsme odebrali v severním Tichém oceáně v roce 2007. Stupeň znečištění je tedy tak deset let pozadu.“ Jihopacifická skvrna se primárně skládá z nepatrných kousků plastu, které jsou dokonce menší než zrnko rýže.
„Objevili jsme několik větších kusů, občas nějaké bójky a rybářské sítě, ale většina plastu byla rozbita na malinké kousky,“ řekl Moore. „Dosud jsme neprovedli laboratorní analýzy, ale čistě na základě vizuálního dojmu si myslím, že oblast v jižním Tichém oceáně obsahuje miliony plastových partikulí na čtvereční kilometr.“
Tyto malinké částice plastu mohou způsobit obrovské problémy. V červnu oznámili účastníci první historické konference OSN o oceánech, že podle odhadů bude plastový odpad ve světových oceánech v roce 2050 vážit více než všechny ryby v nich.
Mikročástice patří mezi typy plastového odpadu ve světových vodních zdrojích k těm nejčastějším. Jde o nepatrné kousky plastů o velikosti menší než 5 milimetrů, které lze nalézt v našich zubních pastách, mýdlech, pleťových krémech a čisticích prostředcích. Tohoto plastu se fakticky nelze zbavit, protože vydrží desítky let a přitom se stále štěpí a štěpí na menší a menší částice.
Výzkumníci odhadují, že denně se do vodních zdrojů ve Spojených státech vypouští až 8 bilionů mikročástic. Některé druhy žijící v moři mají sklony považovat je za potravu. Vědci nyní analyzují, jak tyto mikroskopické kousky plastu ovlivňují mořský život poté, co jsou pozřeny, a zda chemikálie v nich obsažené mohou následně ovlivnit lidi, kteří konzumují mořské živočichy.
Jakmile se malá částečka plastu dostane do víru, je už skoro nemožné vyčistit ji. Podle výzkumníků je tak nejlepší metodou prevence to, aby se plastový odpad zachytil přímo u místa svého původu. „Pryč jsou naivní představy, že do oceánu ponoříme sítě a problém bude vyřešen,“ prohlásil pro ResearchGate Eriksen. „Tento oblak mikroplastu se rozšířil jak vertikálně tak horizontálně a připomíná spíše smog než skvrnu. S vyčištěním smogu z našich měst jsme udělali obrovský pokrok ve chvíli, když jsme zrušili zdroje jeho vzniku. Nyní musíme udělat to samé i se špínou v mořích.“
„Pokud nepochopíme, kde se plast nachází, pak nemůžeme skutečně pochopit ani to, jak škodí, a nemáme šanci problém vyřešit,“ sdělil pro BBC oceánograf dr. Erik van Sebille. Moore a jeho kolegové v současnosti čistí a analyzují plast, aby mohli k problému poskytnout víc detailů.
„Je třeba nanejvýš rychle získat o této oblasti informace, protože její zkáza postupuje strašnou rychlostí,“ řekl Moore. „Pro většinu neprozkoumaných oblastí oceánu už nikdy nezískáme údaje týkající se doby před znečištěním plastem.“ Moorův tým je teprve druhým, který sbírá vzorky z jihopacifického víru. Poprvé byla tato oblast studována výzkumníkem zaměřeným na mořské znečištění Marcusem Eriksenem v roce 2011. Od té doby se ale podle odhadu vědců dostalo do světových oceánů několik dalších desítek milionů tun plastu.
