Africký bojovník za svobodu Dedan Kimathi byl oběšen 18. února 1957 v době, kdy na trůnu byla královna Alžběta II., hlava Británie a říše Commonwealthu, včetně Keni. Jako hlava státu neudělala nic, aby zastavila Kimathiho vraždu ani popravu více než tisíce dalších bojovníků za svobodu v Keni. Kimathi byl polní maršál Keňské zemské a svobodné armády. Média ji označují jako Mau Mau. Být zajat s nabitým revolverem stačilo k tomu, aby byl Kimathi poslán na popraviště.

Kapitalistická média roní slzy nad smrtí královny Alžběty, která zemřela na zámku Balmoral, když jí bylo 96. Neříkají však nic o brutálním kolonialismu a rasismu monarchie v zahraničí a v Británii, dlouhém a nelítostném dědictví, na které královská rodina dohlížela a stále z něj profituje.

Na bojovníky za osvobození z Keni, Indie, Irska a dalších bývalých kolonií, kteří přišli o život v boji za nezávislost na britské vládě a monarchii, si kapitalistická média nevzpomínají. Není tam žádná zmínka o tom, že by byl Dedan Kimathi oběšen v nairobiské věznici Kamiti s maximální ostrahou, když mu bylo 36 let.

Média pomohla lynčovat Mau Mau v Keni. Nazvali Jomo Kenyatta „teroristou“. Typický byl časopis Time, který popsal jednoho z bývalých vůdců Zemské a svobodné armády jako „jednoho z nejkrvavějších zabijáků Mau Mau“.

Útočné oddíly královny Viktorie se zmocnily Keni v roce 1895. Britští aristokraté ukradli půdu a samotný lord Delamere uchvátil 160 000 akrů. Afričané byli pod pohrůžkou zbraní nuceni stěhovat se do „domorodých rezervací“, které byly vytvořeny podle indiánských rezervací ve Spojených státech.

Útlak vyvolal odpor. Na prvního máje v roce 1950 vydal Východoafrický odborový kongres výzvu k nezávislosti a k vládě většiny. Tyto skutečné dělnické vůdce v Keni okamžitě zatkl britský premiér Clement Attlee z Labour Party. Na protest se do generální stávky zapojilo sto tisíc dělníků. Nairobi bylo devět dní paralyzováno. K potlačení tohoto povstání bylo zapotřebí mobilizace britské armády a koloniální policie. Svoboda si vyžadovala zahájení ozbrojeného boje. Zrodila se Keňská zemská a svobodná armáda.

Keňský koloniální guvernér Evelyn Baring zareagoval 20. října 1952 vyhlášením výjimečného stavu. Guvernérovou rodinou kontrolovanou Barings Bank založil v roce 1762 obchodník s otroky Francis Baring.

Královský fašistický teror

Baring nařídil koloniální policii, aby dopadla Jomo Kenyatta a další bojovníky za nezávislost a uvěznila je. U soudu nebyla žádná porota. Podle knihy Caroline Elkinsové „Imperial Reckoning“, oceněné Pulitzerovou cenou, Baring zaručil odsouzení obviněných tím, že zaplatil soudci úplatek 20 000 liber. Baring doufal, že Kenyattův vykonstruovaný proces demoralizuje Afričany. Místo toho to zažehlo roky partyzánské války.

Bojovníci Mau Mau získali zbraně a střelivo od kolonialistické armády a policie. Kováři podporující Mau Mau vyrobili stovky zbraní. Británie zmobilizovala 55 000 vojáků a policistů k boji proti Mau Mau. Královské letectvo bombardovalo partyzánské pevnosti v Aberdares Forest a Kirinyaga.

Caroline Elkinsová odhadla, že koloniální síly uvrhly 300 000 Keňanů do koncentračních táborů a další milion přinutily přesídlit do 800 „mimořádných vesnic“ vybudovaných pomocí vlastní otrocké práce Afričanů. Pro Afričany v Keni byl britský premiér Winston Churchill jejich Hitlerem. Dozorci používali alsaské psy k mučení vězňů v táboře na řece Athi a sami dozorci bili vězně přijíždějící do tábora Manyani. Jen v táboře Kamati bylo uvězněno šest set dětí. Téměř žádné nepřežilo. K pohřbení dětí byli vybráni vězni označení za „tvrdé jádro Mau Mau“. „Byly svázány do balíků po šesti nemluvňatech,“ vzpomínala bývalá vězeňkyně Helen Macharia.

Strýček Sam pomohl této genocidě financováním letiště Embakasi v Nairobi. Nyní se nazývá mezinárodní letiště Jomo Kenyatta a bylo postaveno otrockou prací vězňů z řad Mau Mau. Podle „History of the Hanged“ od Davida Andersona bylo během tohoto spravedlivého povstání v Keni oběšeno 1 090 Afričanů. Jen za dodávání potravin partyzánským bojovníkům – označovaným jako „spolčení“ – poslali britští osadníci na smrt 207 lidí.

Četa vedená Ianem Hendersonem, notoricky známým mučitelem podezřelých z Mau Mau, nakonec 21. října 1956 zajala polního maršála Kimathiho. Henderson později strávil 30 let jako šéf tajné policie v Bahrajnu. Ale jeho krutost nemohla zastavit boj za svobodu v Keni. Dvacet tisíc partyzánů Mau Mau nezemřelo nadarmo. Keňa vyhlásila 12. prosince 1963 svou nezávislost.

Inspirace pro Mandelu

Královna Alžběta bude mít velkolepý pohřeb. Pohřeb polního maršála Dedana Kimathiho se nekonal. Kimathi byl pohřben tajně britskými kolonialisty, kteří se obávali, že se jeho hrob stane památníkem Afričanů. Řada premiérů, včetně Tonyho Blaira, odmítla prozradit umístění Kimathiho hrobu. To bylo kruté a nelidské pro rodinu Dedana Kimathiho a všechny Afričany. Až v roce 2019 byl hrob polního maršála Kimathiho objeven pod věznicí Kamiti.

Afrika vzpomíná na své hrdiny. Kimathiho poprava je připomínána a na jeho počest jsou pojmenovány ulice. 11. prosince 2006 byla v Nairobi odhalena socha Dedana Kimathiho.

Když Nelson Mandela v červenci 1990 navštívil Keňu, řekl: „‚Během svých 27 let ve vězení jsem před sebou vždy viděl obrazy bojovníků jako Kimathi, Čína a další jako majáky v mé dlouhé a tvrdé válce proti nespravedlnosti. Pro každého bojovníka za svobodu je ctí vzdát úctu takovým hrdinům.“

„Čína“ odkazuje na Waruhiu Itoteho, známého jako „generál Čína“. Pseudonymy, které vůdci Mau Mau používali z bezpečnostních důvodů, byly někdy pojmenovány po socialistických zemích. Dedan Kimathi byl známý jako „generál Rusko“.

V roce 2005 Mandela znovu navštívil Keňu a vdovu po Denanu Kimathi, Mukami Kimathi. „Mandela mi řekl, že je vděčný za naše nasazení v boji za osvobození Keni,“ řekla. „Řekl, že ho tato zkušenost naučila, jak bolestivé je bojovat za nezávislost.“

Polní maršál Dedan Kimathi byl pomstěn pokaždé, když se Afričané zmocnili bílé farmy v Zimbabwe. Poté Británie a Spojené státy uvalily ekonomické sankce na Zimbabwe za to, že se odvážilo vzít si svou zemi zpět.

Mao Ce-tung napsal: „Zemřít pro lidi váží víc než hora Tai, ale pracovat pro fašisty a zemřít pro vykořisťovatele a utlačovatele je lehčí než pírko.“ Smrt polního maršála Dedana Kimathiho vážila víc než hora Tai. Smrt královského parazita na hradě už tolik ne.

Převzato z: https://www.struggle-la-lucha.org/