Více než týden po protestech stovek až tisíců Kubánců proti zoufalé sociální a ekonomické situaci na ostrově vycházejí najevo informace ze zákulisí této akce a na povrch vyplouvají pozoruhodná fakta o zahraničním vměšování a podněcování destabilizace a projevů nespokojenosti.

Kubánský prezident Miguel Diaz-Canel mluvil již o předminulém víkendu s řadou protestujících občanů přímo v ulicích města San Antonio de Los Baños v provincii Artemisa. Na základě osobního vyhodnocení situace prohlásil, a pronesl to opakovaně i v masových sdělovacích prostředcích a na sociálních sítích, že většina lidí v ulicích nebyli a nejsou kontrarevolucionáři, ale prostě lidé vyjadřující nespokojenost, naštvání nebo jen pochybnosti nad některými konkrétními problémy, jako jsou třeba výpadky elektrického proudu, nedostatek léků, nebo nedostatečně rychlé tempo vakcinace. Diaz-Canel uznal vážnost těchto problémů a slíbil, že se vláda bude zabývat jejich řešením ještě intenzivněji než doposud. Zároveň uvedl, že nastalé situace, mezi jejíž hlavní příčinu patří Trumpem výrazně zostřená a Bidenem v této podobě dále udržovaná nezákonná obchodní, finanční a hospodářská blokáda Kuby ze strany Spojených států, se snaží zneužít ty samé síly řízené a koordinované vládou USA, které přilévají oleje do ohně všude, kde se jim k tomu naskytne příležitost.

Přední španělský analytik se světovým renomé, Julián Macías Tovar zjistil, že proti Kubě byla před a v době protestů vedena masivní digitální kampaň, kterou koordinoval pravicový argentinský politický operátor Agus Antonelli působící pod tzv. Fundación Libertad. Tomu jsou připisovány i další koordinované mediální a síťové útoky na jiné levicové vlády a hnutí v Latinské Americe. Podle Tovara zahrnovala operace proti Kubě sofistikované využití robotů generujících příspěvky, algoritmů pro vyhledávání sledujících na sociálních sítích a narychlo vytvořených falešných účtů. První twitterový účet využívající hashtag #SOSCuba vznikl ve Španělsku a během 10. a 11. července automaticky generoval v intervalu 5 sekund několik tisíc twitterových příspěvků. Samotné heslo bylo vytvořeno společností sídlící v americkém Miami, kterou subvencuje z veřejných peněz stát Florida.

Kampaň SOS Cuba mířila především na umělce v zemích Latinské Ameriky, kteří byli přesvědčováni a manipulováni, že na Kubě panuje ohledně covid-19 humanitární katastrofa (a kubánská vláda se jí odmítá zabývat). Značná část odpovědí na tyto výzvy ale vycházela z nově zřízených účtů, z nichž žádný nebyl vytvořen před více než jedním rokem. Na 1500 účtů šířících hashtag #SOSCuba vzniklo přímo ve dnech 10. a 11. července. Jednotlivé tweety se velmi často opakovaly a tyto příspěvky získávaly vždy velmi podobné počty sledujících, což nasvědčuje automatizovanému, roboticky řízenému systému získávání sledujících. O takto uměle vytvořené twitterové „humanitární“ kampani pak vzápětí informovala některá hlavní nadnárodní západní média. Ta se přitom sama účastnila dalších manipulací, například sdílením obrazového materiálu agentury Artículo 19, který měl ukazovat účastníky demonstrací na Kubě, zatímco ve skutečnosti přinášel několik let staré záběry pocházející z Egypta. Americká CNN zase k pokrytí protestů na Kubě použila „ilustrační“ video z demonstrace antikomunistických Kubánců v Miami. Dodejme, že rovněž agentura Artículo 19 s hlavním ústředím v Londýně je financována vládou USA přes ministerstvo zahraničí, NED a Agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID).

Mediální kampaň byla v neposlední řadě doprovázena i kyberútoky zaměřenými na kubánské ministerstvo zahraničních věcí stejně jako proti hlavním kubánským médiím Granma, Cubadebate a Juventud Rebelde. Web kubánského ministerstva zahraničních věcí byl 11. července mezi 9:53 a 10:23 přetížen v důsledku 580 tisíc návštěv, zkolaboval a stal se proto dočasně nedostupným. Velká většina IP adres těchto „návštěvníků“ byla lokalizována ve Spojených státech, další pak ve Spojeném království, Francii a Turecku. Lze se logicky domnívat, že tyto útoky měly za cíl znemožnit kubánské vládě adekvátně mediálně reagovat na uměle rozehranou twitterovou kampaň a dezinformace šířené ze zahraničí.

Digitální protivládní kampaň a mediální manipulace koordinované ze zahraničí nejsou ničím novým, ale tvoří pevnou součást již víc než šedesát let trvající hybridní války vedené Spojenými státy proti Kubě. V této válce nestojí kubánská vláda zdaleka osamocena, jak ukázalo také vystoupení tisíců odhodlaných stoupenců komunistické strany, vlády a revoluce v ulicích kubánských měst v reakci na projevy nespokojenosti a protesty opozice.

Na podporu Kuby a její zákonné vlády a proti vměšování Spojených států a jejích se ale jasně vyslovila i řada předních státníků Latinské Ameriky a celého světa. Patřil k nim i nikaragujský prezident a revolucionář Daniel Ortega: „Když vidíme obraz nám dobře známého formátu, v němž imperialismus destabilizuje jednotlivé státy… posíláme Kubě naši veškerou revoluční bratrskou lásku, solidaritu a odhodlání. Nepochybujeme o tom, že Kuba bude i nadále svobodnou, suverénní a nezávislou zemí, tak jak se vždy profilovala. Spojené státy nemají jako hlavní destabilizační síla a ničitel planety žádnou morální autoritu o něčem kázat, protože právě USA nesou veškerou odpovědnost a vinu za děsivé zločiny z nenávisti a zločiny proti lidskosti, které spáchaly… na mnoha národech celého světa,“ uvedl Ortega.

Podporu Kubě a její suverenitě vyjádřili i představitelé Mexika, Ruska, Číny, Venezuely nebo Bolívie. Mexický prezident Andres Manuel López Obrador uvedl, že „připisuje situaci na Kubě blokádě vedené Spojenými státy, protože nikdo nemůže prodávat své výrobky na Kubu, a pokud to nějaká společnost udělá, je sankcionována“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová označila „vnější ovlivňování vnitřních záležitostí suverénního státu… a jakékoliv další ničivé akce podněcující destabilizaci ostrova za nepřijatelné,“ a vyjádřila důvěru, že se Kubě a její vládě podaří opět upevnit v rámci své ústavy a legislativy pořádek. Podobně odsoudil snahy o destabilizaci a vměšování i bolívijský prezident Luis Arce: „Problémy Kuby musí být vyřešeny samotnými Kubánci bez jakéhokoliv vměšování, a to tím méně od lidí, kteří proti ostrovu už šedesát let vedou zločinnou blokádu,“ zdůraznil. K ukončení blokády Kuby a dalších destabilizačních aktivit vyzval Spojené státy také argentinský prezident Alberto-Fernández.

Tato vyjádření podtrhují skutečnost demonstrovanou každoročně hlasováním ve Valném shromáždění OSN, že americká politika blokády Kuby je široce odsuzována v celém světě, a že stejně tak došly odsouzení i nejnovější destabilizační snahy a pokusy o vměšování do vnitřních záležitostí Kuby a jiných států a národů ze strany americké vlády a jí financovaných organizací.

Kuba a kubánská revoluce se může i v nelehkých časech, a právě v nich opřít o mohutnou podporu obyvatel ostrova i protiimperialistických zahraničních vlád a světové veřejnosti.

Za solidaritu s Kubou! Proti americkému vměšování! Neprojdou!