O rizicích a negativech připravované Transatlantické dohody mezi EU a USA, celým názvem Transatlantické partnerství pro obchod a investice (TTIP), jsme již naše čtenáře informovali v článku „TTIP: Evropa jako nový americký zadní dvorek?“, v reportáži „Smlouva TTIP aneb korporace Západu, spojte se!“ a v překladu „TTIP: Impérium vrací úder“. Ekonomka Ilona Švihlíková TTIP už před časem označila jako tajnou dohodu, „nástroj k ovládnutí celé Evropy korporacemi (zejména americkými)“. Nedávno se k problematice TTIP v pořadu České televize kriticky vyjádřili kromě Švihlíkové i sociolog a europoslanec za ČSSD Jan Keller, programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký nebo europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Za přečtení jistě stojí tematický rozhovor s ekologickou ekonomkou Naďou Johanisovou, stejně jako její článek „Transatlantická dohoda: chystá se privatizace evropské legislativy?“.

Rozhodně se nedá mluvit o tom, že by jednání o Transatlantické smlouvě byla transparentní. Uskutečnilo se již několik schůzek v poměrně rychlém sledu, o kterých média informovala, vzhledem k zásadním dopadům dohody, zcela nedostatečně. Evropská komise sice zveřejnila příslušné materiály, některé oddíly však byly neveřejné. Až pod tlakem veřejnosti došlo k postupnému zveřejňování některých částí dohody, což sama učinila nevládní organizace Corporate Europe Observatory. Kromě selektivního zveřejňování materiálů ke smlouvě bychom se měli mít na pozoru před překvapivě rychlým tempem rozhovorů a zanedbatelnou veřejnou diskusí o problematice TTIP. Neinformovanost veřejnosti je ilustrována 1. dílem pořadu DR TV „Deset témat k evropským volbám“, v němž na jedné straně sociolog Jan Keller vysvětluje hrozby Transatlantické dohody a na druhé studenti Ekonomicko-správní fakulty MU v Brně prokazují svou neznalost a nutno dodat, že i zmanipulovanost hraničící s hloupostí. Článek, ke kterému byla reportáž natočena, vyšel v Deníku Referendum.

V případě TTIP se ukázalo, že jde o neoliberální projekt nadnárodních korporací pro ničím neomezené ždímání zisků na úkor valné většiny obyvatel, jejichž práva by nevídaným způsobem omezila. Smlouva TTIP by umožnila odbourat tzv. netarifní bariéry obchodu, za které by nadnárodní společnosti mohly označit cokoli, co cítí jako překážku svého podnikání. Nežádoucí by se staly zákony chránící spotřebitele a normy regulující kvalitu potravin či léčiv, čímž by byli poškozeni běžní spotřebitelé a pacienti, nebo environmentální regulace chránící obyvatele a místní komunity před zásahy neviditelné ruky trhu nadměrně zatěžující životní prostředí. Pod palbu korporací by se dostala pracovněprávní legislativa a odborová práva. Rozplynuly by se poslední zbytky sociálního státu, jako je minimální mzda a ochrana zaměstnanců před zvůlí firemního vedení, právo na dovolenou, nemocenskou či mateřskou dovolenou. Za překážku volného obchodu může být považováno třeba i bezplatné školství či veřejné zdravotnictví a systém všeobecného zdravotního pojištění. Vytvářel by se tlak na jejich komercionalizaci, tedy na snížení kvality a dostupnosti péče pro většinu obyvatel. Další problémy by přinesla deregulace bankovních molochů. Do Transatlantické smlouvy se také pokoutně dostala kontroverzní ustanovení veřejností již jednou odmítnuté dohody ACTA, zavádějící represivní opatření na úkor svobody internetu a občanských práv ve prospěch velkých korporací nahrávacího průmyslu.

Jako pojistka pro prosazení zájmů nadnárodních společností slouží v TTIP doložka investor-stát. Pokud legislativa dané země nebude odpovídat nárokům korporací, tzn. neumožní ničím neomezené ždímání zisků a dostatečně neokleští práva běžných obyvatel, mohou velké firmy žalovat suverénní stát za ušlý zisk a požadovat náhradu pomocí arbitráží, jejichž náklady ve výši mnoha milionů dolarů budou hrazeny z veřejných rozpočtů. Velké firmy by legálně získaly exkluzivní privilegovaný režim zacházení upřednostňující zájmy byznysu před lidskými potřebami. Korporacím by se přiznala bezprecedentní práva, pomocí nichž by mohly vydírat suverénní státy a vysávat veřejné rozpočty. Proti tomu se vyslovila zdola organizovaná Evropská občanská iniciativa (EOI). Česká verze webových stránek uvádí, že EOI chce „zabránit úmluvám TTIP a CETA, protože obsahují řadu problematických částí, např. arbitrážní řízení mezi investory a státy a pravidla sbližování regulací, která ohrožují demokracii a právní stát.“ Soukromý sektor by se stal neomezeným vládcem nad životy lidí, kteří by neměli žádné zastání v už tak značně limitovaných institucích standardního kapitalistického právního státu. Mocným soukromým společnostem by se tak ještě více usnadnil přístup k politické moci.

Cílem EOI je zabránit sjednání TTIP a obdobné Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA). Tato iniciativa vyzývá orgány Evropské Unie a členských států, aby zastavily vyjednávání s USA ohledně smlouvy TTIP a aby neratifikovaly dohodu CETA. EOI chce „zabránit tomu, aby byly v netransparentních vyjednáváních sníženy standardy pracovních práv, sociálních jistot, ochrany životního prostředí, ochrany osobních údajů a ochrany spotřebitelů i deregulovány veřejné služby (např. dodávky vody) a kulturní statky.“ Petici EOI je možné podpořit na webu iniciativy. Cílem je sesbírat milion podpisů v sedmi různých zemích EU.

Během celoevropského dne akcí proti TTIP 11. října se na 3 700 místech Evropy sbíraly podpisy pod tuto petici. Asi nejvíce bylo slyšet o akci v Berlíně. Již v květnu ale proti Transatlantické smlouvě protestovali lidé napříč Evropou, největší demonstrace se konala přímo v Bruselu za účasti asi tisíce lidí. Policií bylo tehdy zadrženo na 250 protestujících.

Smyslem kampaně Evropské občanské iniciativy je získat co nejvíce lidí pro boj proti TTIP a podobným neoliberálním plánům, které přinesou výhody pouze velkým firmám. Jak ukázala obdobná panamerická dohoda NAFTA z roku 1994, tyto plány škodí valné většině obyvatel, pracujícím, drobným podnikatelům, zemědělcům, ale dokonce i malým či středním podnikům a národním ekonomikám.

Za účelem seznámení veřejnosti s Transatlantickou smlouvou, která by ovlivnila životy stovek milionů lidí na dvou kontinentech, organizuje v Liberci občanské sdružení Levá perspektiva přednášku Ilony Švihlíkové s následnou veřejnou diskusí na téma „Co se skrývá pod TTIP aneb Transatlantická zóna volného obchodu jako záruka prosperity?“, která se uskuteční ve čtvrtek 13. listopadu 2014 od 18:00 v Univerzitní knihovně Technické univerzity v Liberci, Voroněžská 1329/13.